Che Guevara

Soderberghův možná až moc dokumentární popis událostí života Guevary a jedné velké revoluce. Je mi jasný, že přesně takhle to Soderbergh natočit chtěl, ale mě to vůbec nebavilo a většinu času jsem se tak nudil. Jenom ta poslední půl hodinka okolo dobývání Santa Clary mi přišla hodně dobrá. Samotná postava Guevary je podána tak nějak neutrálně, aby si na něj každej mohl udělat svůj vlastní názor, což mi přijde jedině dobře. Benicio Del Toro je výbornej, ale o životní roli se dle mého nejedná, už má přece jenom v seznamu působivější role. Tenhle film mě prostě neoslovil tolik jak jsem čekal. Možná se to ale po shlédnutí druhého dílu zlepší. (15.02.2009)

Che Guevara je možná ikonou všech revolucionářů... Ále film Che Guevara se ikonou filmařů nestane, protože místo očekávaného zjevení revolucionáře (jako byl např. Attenboroughův film Gándhí) jde jen o dlouhý nezáživný film dokumentárního stylu. Rušivě na mne působily odskoky v čase do OSN, otravovalo věčné poplácávání po zádech se spoustou příchozích revolucionářů a nebavilo mne ani Del Torovo herectví bez emocí. Jeho astmatický nudný Che zde chodí džunglí a kašle, případně poučuje negramotné rolníky o nutnosti vzdělání. A jen malým zpestřením je, když Che vytahuje (ocelové) kulky z těl a stahuje (své) kulky, je-li je kárán Fidelem. Navíc z českého názvu nevyplývá, že když divák přetrpí tenhle film, následuje druhá rovněž více než dvouhodinová část s názvem Che Guevara: Partyzánská válka... Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=JIusGYx4NKI (31.03.2012)

Benicio Del Toro a role pro něj přímo stvořená. Je to sice klišé nad klišé, ale během filmu mě snad jedinkrát nenapadlo, že ten Del Toro hraje dobře, já jsem prostě viděl Che Guevaru, respektive uchrchlaného zpoceného santusáka s doutníkem v koutku. Ach, vidět tak ty zklamané dívčí výrazy, kde že je ten hezounek v baretu z legendární fotky. Vytknout by se dala dost roztroušená struktura vyprávění, která chvilkama zbytečně odvádí pozornost od toho důležitého, jen abychom byli stále ujišťováni, že film si zakládá na historických událostech. Jenže dokumentů na toto téma jsou mraky, proč to cpát i do filmu. Přitom scény vyloženě dramatické a filmové jsou nejlepší a nejzábavnější. Proto jsem se také tetelil blahem v poslední třetině, kdy došlo na prachobyčejnou řežbu, výborně natočenou řežbu! Tak s chutí do druhého dílu..... (20.07.2010)

V chrámu, kde smrdí kadidlo a myrha by byl maestro Soderbergh zaručeně bossem vzbouřenecké skupiny mnichů. Opravdu, i žáci z tibetské školy Červených čepic (Karma-kagjü) nadělají více hluku, než film o Che Guevarovi. V první polovině jsem se tvářil podobně jako sedmileté holky, když je bere ďas. Přemýšlel jsem o své smrti. Jestli by nikomu vadilo, kdybych si při sledování partyzánského filmu prostřelil hlavu šípem. Nálsedně jsem byl pokropen studenou vodou, protože epitaf znějící: "Zemřel s revolucionářskou čepicí a s krucifixem v náručí.." by nezněl tak, jak bych chtěl. Proto jsem zatnul zuby a pokračoval. Zarazilo mě jak dalece jsou schopny lidské hlasivky navodit atmosféru bezbřehé nudy a spánku. Herci mluví tím nejtišším hlasem, jakým si dovedete představit, a jelikož všichni pobíhají v maskáčích, máte problém rozeznat Che Guevaru od Fidela Castra a vojáka od sloupu s elektickým vedením. Nepřemýšlel jsem nad ideologií, ani nad tím, jestli film odpovída skutečnosti, seděl jsem, koukal z okna a zamýšlel se nad, zda-li Silvia Plathová před svou sebevraždou neviděla Soderberghův opus magnum. Vůbec bych se jejímu činu nedivil... Volím raději dokument! (16.08.2009)

Che Guevara, jméno samo o sobě velký pojem. Po Fidelu Castrovi možná nejznámější muž kubánské revoluce. Part one mapuje cesty tohoto rodilého Argentince v rozmezí asi zhruba 10 let, po jeho první setkání s Fidelem, plány na revoluci, nábor nových lidí a potom její samotné uskutečnění, kterým také tahle první část končí. Jsou zde i záběry např. z OSN, kde Che vystoupil, v typicky plamenném projevu, plném ideálů, kterým nejen on, tehdy bezesporu věřil. A i když film trošku škobrtá a je někdy malinko nudnější, sáhnu nakonec ke čtyřce. hlavně za Benicia, který ne, že by podal nějaký světový výkon, ale dokázal Ernesta zahrát velice věrohodně a pak také zhruba za poslední bojovou půlhodinku filmu, která se mně moc líbila. A jsem moc zvědav na Partyzánskou válku, ale to až někdy jindy. (18.07.2014)