Admirál

Překvapení. Překvapen tím, že mi nakonec na filmu vadily úplně jiné věci, než jsem původně čekal. Pokud jsem někde čekal kámen úrazu, pak jsem se připravoval na ideologické vyznění, zobrazení Kolčaka jako dokonalého soudr-ehm, pardon, důstojníka a gentlemana apod. Rozhodně jsem nečekal dvouhodinovou nudnou romantiku pouze tu a tam zpestřenou nějakou tou bojovou scénou. Těm sice nechybí slušné provedení, ale jsou krátké, je jich málo a nadto některé mají poněkud podivný průběh (např. pancéřový křižník Friedrich Karl byl potopen už roku 1914, ne 1916, nadto ne tak efektně, ale potápěl se 5 hodin, takže ztráty na životech činily pouze 8 mužů). Kdo by Čekal Kolčakovy úspěšné boje v Černém moři, jako dobytí Trabzonu apod., ať si nechá zajít chuť. Film vlastně není ani o Kolčakovi vojákovi ani o Kolčakovi jako politikovi, ale především o jeho lásce s Annou Timirjovou, kteréžto se cca od třetiny filmu věnuje nějakých 80 % času. Admirál se tak řadí někam vedle podobně pojatého (zprzněného) Napoleona, kde historické pozadí a akční stránka jsou maximálně zjednodušeny a převedeny na vedlejší kolej. Divák si k postavám nevytvoří žádný vztah, protože ty vlastně ve filmu nemají šanci předvést svůj charakter (např. manžel Anny, který prostě sklapne podpatky a jde z cesty). Tomu dost odpovídá i herecké nasazení, jmenovitě Chabenskij, který se v roli očividně pronudí až k nezbytnému chladnému konci. Jediná emočně vypjatá a dobrá scéna (nepočítaje těch pár scén z námořních bojů) je poprava carských důstojníků v Kronštadtu. Režijně to není film úplně k zahození, ale scénář se až trestuhodně nepovedl. Ve výsledku nic moc. (02.08.2009)

Vyrovnávání se s vlastní minulostí Rusákům zatím moc nešlo, ale tímto kouskem, natočeným pochopitelně osvědčenou velkolepou metodou, dohánějí resty ostošest. Trošičku bych přidal na na syrovosti při líčení bolševického teroru, ale ono je to i takhle dost ostré, zvlášť pro Rusáky a jiné soudruhy. Takže celkově je to pěkné a poučné (24.10.2010)

Po červenej glorifikácii červeno - bielogvardejských bojov tu máme pohľad z druhej strany. Kolčak je cárskym admirálom a bojuje proti rozmáhajúcemu sa socializmu v Rusku. Všetkým je jasné ako tento nerovný súboj môže dopadnúť, napriek tomu má film dobre postavenú štruktúru, veľkolepé realistické boje a dôraz kladie aj na vznikajúci vzťah hlavných hrdinov. (31.10.2010)

Tak na tento najväčší ruský veľkofilm poslednej doby mi boli servírované upútavky celé dva mesiace. Takže nejaké očakávania rozhodne boli ale aj sklamanie. Jednak film bol každú chvíľu prerušovaný reklamou a jednak nefungovala to ako to malo. Bojové scény na mori boli fajn, ale láske medzi Alexandrom a Annou som neverila, nepresvedčili ma. Škoda, že film si budem pamätať najmä ako nekonečnú cestu vlakom. (11.11.2010)

Historická nuda zpestřená nudou mileneckou. 1) Kolčak a Anna se chovají strojeně jako sovětští pohraničníci. Film je nacpaný erotikou jako moskevské řeznictví léta páně 1989 masem. Emoce probublávají na povrch jako smysl pro humor u pruského důstojníka. Inu...dosti ironie... 2) Jako příběh lásky tento film zcela selhal ze všech myslitelných hledisek. Ovšem ani historicky to není valné. Zjednodušení událostí a jejich ideologizace vede až k falešně vnímané roli nejen Kolčaka jako jednotlivce, ale i celé občanské války. Představte si klasický černobílý sovětský film o občanské válce a vyměňte znaménka - ti dobří budou špatní a naopak. 3) Marně přemítám, kterých deset minut filmu bych chtěl vidět znovu. (02.08.2009)