Elitní jednotka

Skoro až polodokument ukazující jak to chodí v brazilské policii a hlavně v BOPE, elitní jednotce, kde ze sta lidí dokončí výcvik jen 5 nejlepších. Kucí se s tim neserou a když vběhnou do favely je zle. Prd prd, čistá akce s chladnou hlavou a drogoví dealeři padají k zemi. Když někdo přežije a chtěj z něj dostat info, tak přijde na řadu dýchání do pytlíku :) Brazílie je holt divočina a po dobrym to tam prostě nejde, to se nám film snaží sdělit. Sleduje navíc příběh dvou kadetů, kteří by mohli nahradit současného kapitána, který jej již unaven svou prací. Akce je tam méně než jsem čekal, a není nějak filmově bombastická, je prostě precizně provedená, aby dealeři neměli šanci. Nejvíc mne ale dostal výcvik, fakt megapeklo. Suma sumárum je třeba Město bohů lepší film, ale tohle zase končí poctivou ranou brokovnicí do ksichtu. (15.10.2008)

Rio de Janeiro je plné naštvaných drogových dealerů a gangů. A než přijede na návštěvu papež, je nutné je dostat z ulic. Elitní jednotka BOPA se toho ráda ujme. Velmi působivé a skvěle natočené akční drama o tom, že život v Brazílii se ani zdaleka nepodobá idylce. Audiovizuální a atmosférická bomba má však problém s možná až příliš radikálními myšlenkami ve scénáři. (09.07.2008)

Trochu moc didaktické, ale co beru jako největší plus: Bylo to pro mě po dlouhé době filmové vyprávění příběhu -- s důrazem na slovo vyprávění. /// I v močálu si můžeš uchovat čest a jiné hodnoty -- ale platíš za to, na různých rovinách. Jinak kvituji s povděkem velmi "jemnou" studii smrtelného pacifistického bludu, něco ve smyslu "když budem hodní a proti válce a nenávisti, tak naše mravní síla vyřeší všechny problémy světa"... i tomu hlupákovi Gándhímu (kam vítr, tm plášť), to vyšlo náhodou jen proto, že měla Anglie Indie plné zuby (a hned ho zabili a začala válka s milionem mrtvých). (27.01.2008)

Co dva roky se mé cesty protnou s nějakým brazilským filmem. Co dva roky je to navíc s filmem, na který se dá jen těžko zapomenout. Letos to vyšlo na Tropa de Elite. Snímek, který zašel autentičností a intenzitou žážitku možná až příliš daleko. Typ filmu jakého bychom se v západní produkci prostě nedočkali. Každá z částí je o něčem jiném a trochu jinak. Pravomoci zneužívající speciální jednotky, zkorumpovaná policie, bezvýchodná sociální situace ve slumech, politika, systém, společnost či výcvik jednotek. Vše vás po celou stopáž ždíme až na dřeň, čemuž vydatně napomáhá dokumentární styl à la Greengrass. Přes všechny silné stránky filmu, především pak v jeho druhé polovině, je na něm to nejlepší (či nejhorší, jak se to vezme) přerod Matiase. Z toho mrazí v zádech. Ze záporů jsou tu pouze čistě osobní věci. Ať již to, že Matiasovi brýle působí v elitní jednotce poněkud nevěrohodně, tak i nepřítomnost zahalení obličeje jejich příslušníků (EDIT po čase: po vidění dokumentů Favela Rising a Bus 174 beru tyto mé naivní výtky zpět). Jde o silný film. Dokonce výjimečný. Ovšem v žádném smyslu slova "pěkný". Dobro? Zlo? Ale jděte, to jsou dávno přežité pojmy. Žádné naděje, žádné iluze, žádné dobré pocity; čistá deprese. To je to co ve vás Tropa de Elite zanechá. Na hodně, hodně dlouhou dobu. (08.01.2008)

Jak říká komisař Ledvina: "Ona pořádná nakládačka taky udělá svoje." O tom ví černokošiláci z BEPO svoje. Když program prevence u školáků selže a oni se stanou dealery je přeci jen lepší je všechny postřílet a to i s těmi policisty, co jim prodávají zbraně. Do hlavy, sekerou jak se zpívá v mé oblíbené písničce... Ale postřílí je všechny? (14.02.2008)