Báječný svět shopaholiků

Kreditku mám jednu, představa nakupování ve mně vyvolává dávicí reflex, ale tehle Bruckheimerův příběh rádoby popelky, co se nemůže rozhodnout, jestli si koupí raději boty Pucci nebo kabelku Gucci, aby nakonec koupila obojí, mě bavil. Sice s provinilým vnitřním hlasem, ale bavil. Isla Fisher je totiž roztomilejší než pixarovský Vall-I, Hugh Dancy přebíhá od psích pohledů k řeči pana Prady a celé je to tak přepáleně retardované, až se tomu vlastně nedá odolat. Bruckheimer holt věděl co dělá a jeho "boží ruka" je doslova cítit z každého ramínka. Hlavně se musí všechno lesknout, vypadat draze a soundtrack ať klidně opakuje dvě tři srdceryvné melodie. Stydím se, ale dát míň než "šedesátku s malým plusem", asi bych se musel uškrtit na maminčině zelené šále. (17.04.2009)

"They said I was a valued customer. Now they send me hate mail." Jsou filmy, na které můžu prostě koukat pořád a zas a znova a nikdy se mi nezprotiví, jako je tenhle. Další romantická komedie, řeknete si. Ano, ale proč ne, když je to tak příjemný film? Výborná Isla Fisher, okouzlující Hugh Dancy, Kristin Scott Thomas se skvělým francouzským přízvukem, vtipy, které jsou povětšinou vtipné, romantika, která není přitažená za vlasy - já mám vše, co potřebuju, abych si tuhle romantickou komedii vychutnala. A navíc to člověka donutí zamyslet se nad tím, jestli vážně nekupuje příliš mnoho věcí, které vlastně nepotřebuje. A takhle nízké hodnocení si tenhle film opravdu nezaslouží. (01.04.2011)

Nemám doma sice ani jedno sáčko od D&G, ani botky od Prady, dokonce můj šatník nemá chudák ani Vuittonskou kabelku a nakonec, skoro vždy nakupuju na internetu, neboť mě nebaví moc chodit po krámech. Nicméně, já ji holčině rozumím, mám taky radost, když mám nové tričko ve skříni. A ať je to patetické, předvídatelné a prvoplánové jakkoli, je to dobrej romanťák, má hezkýho hlavního a já se bavila. Zvlášť u sezení AS, kdy jsou využívány skutečně kvalitní praktiky. Láska, pravda, dobrá duše, čest a vkus nakonec zvítězí. Díky díky! Nicméně, hlavní hrdinka je tak podobná Norisce (nejen těma barvama, ale i chováním), že to značně ničí můj dobrý pocit. No a Ďáběl nosí Pradu byl o něco více vystylovaný. (09.04.2011)

Film s úplně stejnou zápletkou, charakteristikou postav, v některých případech i ze stejnýma hercama, bych byl schopnej vytvořit s průměrným střihacím programem a kolekcí romantických komedií cca 10 let zpátky. Týpka s divným přízvukem bych si vzal třebas z Notting Hillu, cérku ve značkových hadrech bych poskladal ze zaběrů z Ďábel nosí pradu vs. Isla v Nesvadbových a Určitě, možná. Postavu hodnýho papínka Goodmana bych si pujčil z Divokých koček (krom toho, kde říká, že je vdovec, protože tady je postava matky docela důležitá). Tu bych zas poskládal z matek ze Fotr je lotr 1 i 2. Na scény z terapie šopaholiků by jistojistě vystačil Kurz sebeovládání a na noční Miami Zná ji jako svý boty plus taneček z Hříšnýho tance 2. Takže sumasumárum. Film jsem dokoukal jen z toho důvodu, že jsem věděl do čeho jdu a co mám očekávat. Dvě hězdy jsou jen za ústřední dvojici (staffordshirskej přízvuk vs. zrzavý vlasy). (18.11.2009)

Tak tohle mne fakt nebavilo. Isla Fisher tam je kráva, co dluží 16k dolarů za hadry, ale divákovi je předhozena jako klaďaska, protože je to přece takový upištěný diblík, co za to vlastně nemůže. To by ještě tak nevadilo, ale ten film je strašně zmateně natočenej a moc jsem ani nevěděl o co tam jde (pravda ani jsem se nesnažil). No nedokoukal jsem to a dle zdejšího hodnocení zjišťuji, že to není žádná škoda. (08.06.2013)