Barva kouzel

Tříhodinové kolosy dávám s pauzou uprostřed, ať už jsou od Kubricka nebo od Agnieszky Holland. Tady jsem byla nucena sledovat v kuse, neb si ho vyžádala starší dcera (zatímco synek si zalezl do postele s IPadem.) Když přihlédnu ke skutečnosti, že fantasy není můj oblíbený žánr a do Pratchetta jsem se nikdy nezačetla, není divu, že se to odtrazilo na hodnocení. (30.10.2016)

Hravá fantasy pohádka, která nadchne nejen svou nápaditostí, ale také perfektní výpravou za kterou nebyly vyhozeny milióny a na kráse jí to absolutně nic neubírá. Spousta geniálně vykreslených postav a i když jsem předlohu nečetl, vychutnal jsem si Barvu kouzel dokonale. Smrtka přidává pátou hvězdičku jako nic. 75% (05.08.2011)

jedna z prvních knih o Zeměploše byla zfilmovaná stejným režisérem jako už dřívější Otec prasátek. Prostředí i atmosféra stejná. Triků tentokrát víc, ale abych si to víc vychutnal to nepomohlo. Nějak mi to připadlo přeplácané a v ději se hodně skákalo sem tam. V knize je to podobné, ale do filmu mi to moc nesedělo. Takže ve srováním s Hogfatherem je to horší. Přesto je to dílo na televizní tvorbu úctihodné a působí na mně mnohem víc než většina filmových fantasy filmů a pohádek. Rozhodně lepší tři hvězdičky a doufám, že další film z díla Terry Pratchetta opět potěší. (01.05.2011)

Na Barvě kouzel je (na rozdíl od Otce prasátek) vidět, že Vadim Jean dostal na svůj projekt mnohem více peněz, hraje zde více známějších herců (Tim Curry, Sean Astin, Jeremy Irons...), Smrťě mluví Christopher Lee a trikové scény jsou opulentnější. Přestože je to pořád ještě docela zmatek, dá se na to dívat snadněji, než právě na Otce prasátek. Pořád se ale ještě jedná spíše o film na experimentální rovině, přičemž oním experimentem myslím podivnou touhu adaptovat Pratchettovy knihy (Barva kouzel a Lehké fantastično) snad stránku po stránce. (06.06.2011)

Další televizní film stanice SkyOne podle knihy Terryho Pratchetta. Tentokrát vás Jean Vadim zve na cestu po Zeměploše ve velkolepém stylu, který nezná mezí. O hodně výpravnější a efektnější než Hogfather působí Colour of Magic od první chvíle. Bystří uvidí i pár "hrozně podobných záběrů" jako byly třeba v LOTRovi. Výprava je fantastická stejně jako hudební doprovod. Obojí dělá velkou službu televizní produkce anglického studia, které je tak o dvě třídy výše než vše ostatní, co televize natáčí. Bohužel je tu i pár zhoršení oproti minule. Máme tu jiný, epický příběh, díky kterému procestujeme velkou částí Zeměplochy a i kousek mimo ni. K tomu se váží nové postavy, které pro mě osobně nejsou lepší než v minulém filmu. Taková SMRTKA si užije pouze pár kratších momentů a i přes dabing Christophera Leeho působí nevyužitě. Oproti tomu hlavní dvojici, kouzelníka Dvoukvítka a první Zeměplošného turisty, si užijete více než dost. Pro někoho to bude plus pro někoho mínus, protože kápnout do sympatií není vždy jednoduché a některé i vedlejší postavy jsou tak na hraně zajímavosti a "tohle jste mohli vynechat". K tomu nejdůležitějšímu a to je humor. Ten je opět trochu problematický, někomu sedne druhým ne, ale nenasmál jsem se jako v případě Hogfathera i přes větší délku. Oproti tomu některé vtipy jsou prostě ultimátní. Od vědců, kteří se snaží přijít na nejdůležitější otázku vesmíru, želvy a tak vůbec až po přestřelku ve stylu bullet-time. Přesto je to na televizní tvorbu neuvěřitelná podívaná, kterou si musí opravdový milovníci užít, v co nejlepší kvalitě... (05.10.2008)