Ano, šéfe s Gordonem Ramsaym
Kitchen Nightmares
Áno, šéfe USA
Obsahy(1)
Uznávaný šéfkuchař Gordon Ramsay přichází do restaurací, které mají problémy. Ať už to jsou potíže s kvalitou pokrmů a nebo majitelé nevědí, jak přilákat více zákazníků. Gordonovy radikální změny v chodu jednotlivých restaurací způsobují konflikty nejen mezi ním a vedením restaurace, ale v prvé řadě s šéfkuchaři. Jak obstojí restaurace při náhodné Ramsayho návštěvě? Pomohly jim změny k odražení se ode dna? (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (84)
Natočil několik řad anglické i americké verze Noční můry kuchyně a Pekelná kuchyně kde učí kuchaře a výtěž je šéfkuchař v jeho restauraci. Vystupoval v milionech pořadů a do toho stíhá otevírat jednu restauraci za druhou. Jeho někdy né moc hezké jednání a tisíce sprostých slov během jedné minuty ho dokázala proslavit. Je nerad když ho lidi mají za televizní hvězdu on se nejradši zavře do některé ze svých restaurací a vaří. V jeho pořadech vidíme že dokáže být velikej tvrdák ale také má srdce. Stále má nazpaměti z jakých poměrů je on. Snaží se mladé talenty uplatnit ve svých restauracích a něco je naučit. ()
Gordon Ramsay určitě ví, jak vést prosperující restauraci, ale to ví také Pohlreich. Česká obdoba mě zaujala mnohem víc, Pohlreich vždy dokope ta líná prasátka, aby se svou hnusnou jídelnou začali něco dělat, zatímco milý Ramsay je vyžene na noc hezky vyspinkat a ráno se přijdou všichni nadšeně objímat do zbrusu nově vymalované a zařízené restauračky s novým menu (které ti neschopníci najednou budou určitě umět bez problémů uvařit, že, když se na jeho tvorbě ani nehtíčkem nepodíleli). To je hnus, velebnosti. A upozorňuji, že do hodnocení nezahrnuji můj neskutečný odpor k afektovaným Amíkům, kteří se navíc k pozvané (!!!) pomoci chovají ještě hůř než samolibí Čecháčci, hodnotím koncept pořadu, ne majitele restaurací. Kdybych hodnotila i je, dám nejspíš odpad. ()
Americká verze je oproti té britské (a i té české se Zdeňkem Pohlrichem) jeden velký bizár. V každém díle je ukázaná restaurace, ze které si běžný Středoevropan říká, "Kriste pane!" Je to unikátní přehlídka gigantických porcí, nechutných blivajzů, hysterických majitelů, arogantních kuchařů, diktátorů, psychopatů a lenochů. Spíš než o vaření je to o emocích a příbězích, a o škodolibém nahlížení do špinavých lednic. Pak z toho vznikají podobné scény, jako když sebejistému kuchaři s kilometrovou kuchařskou čepicí na hlavě, spadne úsměv z obličeje, ve chvíli, kdy mu Gordon mává před obličejem shnilou rybou apod. Bohužel jsem měl k dispozici jenom verzi s dabingem, takže můžu mít akorát tušení, že některé přeložené vulgarizmy jsou uhlazené a nemají takový šmak, jako v originále. Gordon je fúrie, který se pro tenhle formát dokonale hodí. Pořad je sice svým stylem částečně bulvární, ale v tomhle případě to dokonale sedne. ()
1. série: Segrestor to popsal přesně. Američani mají rádi hodně patosu. Za vzestupem restaurací stojí kromě Gordona i velmi slušné finanční prostředky od produkce. 77%. 4. série: Docela divočina, zvláště poslední díl série stojí za to (Oceana). 83%. 5. série: Stále výborná show s neklesající blbostí majitelů. 82%. 6. série: 1.díl: 72%, 2.díl: 72%, 3.díl: 75%, 4.díl: 68%, 5.díl: 67%, 6.díl: 68%, 7.díl: 67%, 8.díl: 75%, 9.díl: 71%, 10.díl: 72%, 11.díl: 74%, 12.díl: 75%, 14.díl: "Chappy's" 70%. 7. série: Celkové zhodnocení: Americká osvědčená pásová výroba restauračních patálií, v níž se vždy jede podle stejného vzorce. Mě tedy více vyhovuje náročnější evropský televizní standard, ale chápu USA a jejich mentalitu. Jde tam o rychlé emoce, samotný proces přestavby je příliš nezajímá, což je právě to nejlepší. Za povšimnutí stojí potenciál těchto show. V USA, ČR i jiných zemích je takřka nevyčerpatelný. V dnešní rychlé době, kdy televize tápou je to vzácná trvalka. 1.díl: 75%, 2.díl: 70%, 3.díl: 73%, 4.díl: 72%, 5.díl: 71%, 6.díl: 75%, 7.díl: 72%, 8.díl: 71%, 9.díl: 68%. Celkové hodnocení 7. série na procenta: 72%. ()
[První dvě série] Největší chybou je srovnávat americké Kitchen Nightmares s původními britskými bratříčky či dokonce s počeštěným Ano, śéfe. Tohle je totiž tvrdá reality show. Restaurační personál už přistupuje k pořadu jako k soutěži kde něco vyhrají (v každém díle je interiér přestavěn a především získávají obří publicitu) a producenti Foxu se tomu přizpůsobili. I když mě zpočátku styl akčních sestřihů a dramatické hudby totálně iritoval, tak po jeho akceptaci jsem se začal konečně bavit a užívat si všechny ty exoty co si přišli "zasoutěžit". První dvě sezóny 75 % ()
Reklama