슈퍼맨이었던 사나이
A Man Who Was Superman
Režie:
Yoon-cheol JeongKamera:
Young-hwan ChoiObsahy(1)
Co nás žene do světa fantazie, plné smyšlených postav, hrdinů se super schopnostmi a dobrých konců? V životě se může stát cokoli, ne vždy je to dobré a někdy se prostě přihodí tak strašné věci, že nás mozek donutí zapomenout a odebrat se do tohoto světa. Příběh našeho hrdiny začíná stejnou tragickou událostí a vede nás jeho pozdějším životem v roli supermana pomáhajícího bezbranným a chránícího pořádek. Korejská tragikomedie ze života, u které se člověk musí zamyslet, jestli opravdu není smyšlený svět plný hrdinů lepší než realita. Opravdu se člověk musí nejprve zbláznit a odebrat se do tohoto světa aby byl schopen pomáhat a projevit přirozenou lidskost nám vrozenou a přesto všemi tak úspěšně potlačovanou? (Kiyoshi)
(více)Recenze (45)
Mix tragiky a komiky v tradičně bizarním korejském filmu. Tvůrci se silně inspirovali Supermanem. Tenhle snímek z korejské produkce mi přišel zatím nejlepší. Není tak patetický jako ostatní z této destinace. I když místa, kde si můžeme pobrečet se tu také najdou, lhal bych kdybych řekl, že ne. Samozřejmě mi to nedá, abych se nezmínil o té ctnostné myšlence, kterou tu tvůrci nastiňují. O tom kdo je pravý superhrdina. Pravý hrdina je ten, který se izoluje od lhostejnosti a i v ohrožení svého vlastního života bojuje za lepší zítřek. No, není to krása? Jenom tato myšlenka si zaslouží hlubokou poklonu. Čím více lidí by se tím řídilo, tím by možná bylo na tom světě líp. 85% ()
Těžko říct, jestli kdy nějakému filmu tak pomohla rapidní změna žánru jakou krátce za polovinou prodělal Muž který byl Supermanem. To, že se sice jedná o něco mnohem dramatičtějšího než naznačuje první, lehce crazy, hodinka sice pochopíte hned, ale závěrečné drama s osvětlením celé situace dá celému filmu úplně jiný rozměr a ve výsledku ho posune o dost dál než bych byl po první hodině řekl. Osobně ale pro mě zůstává nejcenějším na tomto filmu jeho optimistické vyznění, které je vzhledem k některým událostem které film byť jen letmo zpracovává nanejvýš překvapivé. Kdyby se film trošku prostříhal (ano, hlavně v první polovině), celkový zážitek by mohl být mnohem větší. 75 % ()
První polovina je taškařice, druhá je poctivá korejská citová práce. ()
Tento komentář píši bezprostředně po zhlédnutí a ještě s mokrýma očima. Velice zraňující zakončení rozjeté komediální první poloviny. Takto mě ještě žádný korejský film nedostal. ■ Bláznivý chlapík, jenž si po těžké životní události, aby tím zakryl bolestivé rány z minulosti, začne myslet, že je superman. Tento laskavý chlapík potká mladou nejspíše reportérku, která začne natáčet jeho příběh plný laskavosti a ochoty pomáhat lidem, při níž je ochoten nasadit vlastní život. Postupem času rozkrýváme pravou podstatu toho, proč žije tímto způsobem a co vše zatím stojí. ■ Více než jen zajímavý psychologický a pocitový film. ()
Je to poněkud zvláštní, trochu praštěné, ale v celkovém součtu příjemně sledovatelná dojemná komedie s vždy půbabnou Jeon Ji-hyeon. 72% ()
Smutné drama s hlubokým smyslem. ()
Začátek je velice příjemně poťouchlý, ale ke konci a hlavně u scény s požárem to nabere takové otáčky, že jsem si i lehce zaslzel :) Tam se už dost tlačí na pilu... Korejci opravdu dokáží během filmu naprosto změnit žánr z komedie v těžké drama a ani to nepoznáte. Škoda jen, že je to místy trochu vleklé. Podle skutečné události, moc hezký konec! "Jsi můj přítel, můj Superman." ()
Režisér, dnes už klasického, Marathonu se vrací s podobným tématem. V korejském prostředí nacházíme prvky z jeho předchozího filmu, od DC Comics, vychytávky jak od Gondryho, tak i podobnost s klasickým Donem Quixotem. Bohužel zápletka nikam skoro nevede a emoce z nás Jeong Yun-cheol nedoluje jako dříve. Alespoň, že má jasnou vizi o vizuální stránce, nejen málo syté filtry skvěle sedí. Vynikající je Jeong-min Hwang v hlavní roli, naivní trouba, bojovník s větrnými mlýny je opravdu dobrá volba, nejen vzhledově. Vedle něj už je Ji-hyeon Jeon (její nové americké jméno odmítám používat) jen ozdobnou květinkou, pro kterou nezbývá příliš prostoru . 65 % ()
Krásné, milé, úsměvné, tragické, smutné, zajímavé. Nádherný příběh o Supermanovi, o muži, který chce zachránit a změnit budoucnost, který pomáhá lidem a zachraňuje jim životy, protože má lidskou populaci rád. Jen ho trápí kryptonit v hlavě, který mu zněmožňuje naplno užívat svých super schopností. pointu toho všeho se dozvíte v průběhu filmu druhé půlky filmu. Film končí smutně, ale i přesto hezky, doslova s úsměvem na rtech. "Železné dveře neotevřeš silou, ale malým klíčkem." ()
"Železné dveře neotevřeš silou, ale malým klíčem. Ten klíč si všichni nosíme v sobě..." ...Jsem optimistka, věřím že Supermani ještě nevymřeli a tohle byl příběh o jednom z těch vyjímečných. ()
Film o človíčkovi co si myslí, že je superman je vyprávěn jak v reálné rovině, tak i v jeho představách (je cvok), které se střídají a prolínají v některých situacích, které ze "Supermanovo" života vyplívají. Nejslabším článkem filmu je rovnou celý úvod v podobě téměr půlky filmu, který by zasloužil zkrátit a nebo tlačit více na pilu co se týká humoru, protože přeci jen trochu neutíká oproti druhé mnohem vážnější fázi. Dramatická druhá polovina je dojemná a konečně začne diváka lákat a ačkoliv je poměrně předvídatelné zauzlení příběhu, tak dá filmu konečně směr. První polovina je jednoduše zvláštní (ani vážná, ani komická, ani parodie na supermana, ani dojemným vyprávěním o bláznovi) a proto jen průměr. Ji-hyeon Jeon mne moc potěšila svou účastí a její role je zde využita odpovídajícím způsobem, škoda že hraje tak málo. Hwang je ve své roli skvělý a není mu co vytknout. ()
První půlka je neuvěřitelně vtipná, druhá již míří na city a vtipné pasáže vystřídají dojemné, ale trvají až přespříliš dlouho. To je na Korejce nezvyklé (většinou ví kdy už stačilo), tak proto "jen" 4*. ()
Každy z nas si nesie bolesť v duši a každy sa s tym snaži vysporiadať po svojom. Niekto ju prijme a zmieri sa s ňou, niekto ju potrebuje potlačiť, napriklad aj tym, že sa "hra" na Supermana. Možno hlupe, no originalne a funguje to. Škoda par preemocionovanych scen, ale dokazal som ich straviť, to iste plati pre moralne posolstvo, ktore sa celym filmom nesie. Mimochodom, Ji-hyeon nam schudla a veľmi jej to pristane. ()
Lehce nadprůměr, moc mě to nenadchlo.... asi proto, že jsem čekala od toho víc - z důvodu, že tam hrála Ji-hyeon Jeon :) ()
V první polovině tento film působí prostřednictvím titulního hrdiny spíše jako ujetost než komedie, ve druhé polovině se však dozvíme proč tomu tak je: ono se totiž nejedná o komedii, ale spíš o tragický příběh jednoho muže, byť je podán s nadhledem. Takovéto hrátky s žánry jsou ostatně pro jihokorejský film typické. Film je sice scénáristicky, režijně i herecky dobře zvládnutý, přesto mu chybí takový ten šmrnc, který by mě dokázal vtáhnout do děje a bez mrknutí oka dovést k závěrečným titulkům. Potěšila přítomnost krásné a charismatické Ji-hyeon Jeon, na jejíž nový pseudonym Gianna Jun si budu dlouho a nerad zvykat. ()
Nudné a neskutečně nezáživné. Na komedii tam bylo málo vtipu (snad se vám jen občas zvedají koutky), na drama to bylo málo "silné". Ničím nepřekvapí. - 50 % ()
"Železné dveře neotevřeš silou, ale malým klíčem. Ten klíč si všichni nosíme v sobě..." Abychom otevřeli dveře do nové budoucnosti." ()
Tohle bylo hodne silny! ()
Ač ten superhrdinský žánr zas nějak extra moc nemusím, tak tohle bylo super. A opět se potvrzuje, že s diváckými emocemi umí nejlíp pracovat Korejci. Tenhle korejský Kick-Ass trochu jinak totiž tak umě zkombinoval komediální prvky s dobře napsaným dramatem, až mě v závěru přesvědčil na plný počet. Takovýho supermana si nechám líbit. ()
Spočiatku svojsky bláznivá komédia, ktorá sa postupne stáva vážnejšou a smutnejšou. Podivný chlapík s údajnými nadprirodzenými schopnosťami ako hlavný hrdina, ktorý však diváka okrem zábavy donúti sa aj troška zamyslieť. ()