Dvojí hra

Inteligentná Gilroyovská sonda do priemyselnej špionáže o bývalom dôstojníkovi MI6 a ex-špiónke s výborným obsadením a komplexným scenárom, ktorý môže byť pre niekoho miestami až prekombinovaný a začne sa v ňom strácať. Napriek tomu je pre mňa dvojitá hra slušným thrillerom s romantickým presahom, ktorej jediným problémom je s mojej strany premrštená dĺžka a s ňou spojené zbytočné dlhé scény strácajúce na atmosfére, i keď napätie, to snímku rozhodne nechýba. Záver s Wilkinsonom a posledným záberom na Giamattiho je výborný. (20.12.2012)

Dobře zamotaný, natočený a zahraný špionážní thriller/komedie?. Clive a Julia jsou parádní dvojka. Místy jsem se lehce ztrácel, ale to k tomu patří:) (05.10.2009)

No to byl zase jednou kočkopes. Po tomhle filmu vím jistě dvě věci: 1, Gilroy by rád byl novým Sodenbergem, ale nemá na to. 2, Nač šáhne v poslední době Clive Owen, to je katastrofa. Dvojí hra je strašně překombinovaná a navíc je vyprávěna na přeskáčku, takže v tom má divík hrozný guláš. Sice na konci do sebe vše krásně zaklapne, ale to už budete totalně vysílení. Chvíli si dle scénáře Owen s Roberts hrají na Mr. and Mrs. Smith, ovšem zoufale jím to nejde a naprosto mezi nimi nefunguje chemie. Chvílí se z toho stává týmovka ala Dannyho parťáci. No aspoň by jí chtěla být. Opět platí, že je vše nepřehledné a málo dynamické. A občas to má být seriózní drama. A to už bych se do třetice nerad opakoval. Raději si dejte Smithovi, Po přečtení spalte, nebo i ty Parťáky, ale tohle fakt nééé! (24.04.2009)

A já se tak těšil..... přitom obsazení svádělo k velkým očekáváním, která se nakonec bohužel ( pro mě ) nenaplnila. Scénárista a režisér mého oblíbeného Michaela Claytona Tony Gilroy za režisérskou stoličkou a v hlavní a vedlejších rolích moji další oblíbenci Clive Owen, Tom Wilkinson, Paul Giamatti. Scénář není špatný, herecké výkony bez nijakých větších výtek, v tom bych problém neviděl, ale co jednoznačně sráží tento snímek je jeho unylost, vláčnost, utahanost či jak chcete. Nevěřil bych před shlédnutím, že to řeknu zrovna o tomto snímku, ale já se opravdu nudil a chvílema prosebně vyhlížel konec. Mezi Julií a Clivem to patřičně nejiskřilo a tak se opravdu nebylo čeho chytit, snad až na náznaky výstupů dvojky Wilkinson, Giamatti, kteří ale nedostali tolik prostoru, kolik by si zasloužili. Slabé 3* (29.09.2009)

Takovýto překombinovaný scénář si nezasloužil pohřbít přilišnou rozvleklostí. Clivea Owena mám rád, Julii Roberts už moc ne. Režie Tonyho Gilroye mi přišla průměrná, nezaujme a nudí. (29.12.2009)

Příběh o tom, jak korporativní James Bond najednou zatoužil po důvěře na chladném hřišti profesionální špionáže. Nebo také příběh o rivalitě. Duplicitní. Nebo také ne. Nebraňte se, chytněte se té šarmantní ruky, u níž nevíte, co skrývá v rukávu a nechte se během dvou hodin protáhnout všemi těmi slepými uličkami. Naposledy mě takhle zábavně zatahal za nos Christopher Nolan s geniálním Dokonalým trikem. Dvojí hra Tonyho Gilroye stejně jako zmíněný Nolanův film nechce diváka ohromit „prostým“ zvratem, který postaví na hlavu předešlé události, místo toho si hraje divákovou pozorností, nutí ho k dedukcím a důmyslným dávkováním informací ho neustále překvapuje a nechává v nejistotě. V tomto případě to je nejistota totožná s tou, která sužuje samotné postavy, které v oblasti špionáže a dvojitých agentů nemůžou očekávat takový komfort, jako je důvěra. Vždyť on už samotný McGuffin tohoto filmu nabývá čistě abstraktní formy, což na důvěryhodnosti také rozhodně nepřidává. ____ Tony Gilroy napsal a zrežíroval vskutku šarmantní film, který v rovině špionážní/podrazácké navazuje na důvtipné heist-movies 60.-70. let. Vzhledem k soudobé kinematografii se nejvíce přibližuje komerčnější tvorbě Stevena Soderbergha, konkrétně Zakázanému ovoci a trilogii Dannyho parťáci. Jakožto romance je Dvojí hra poněkud krutější podívanou, neboť vzhledem k (nejen) tušenému podrazáctví postav nemůže divák zcela identifikovat pravdivost a sílu vztahu mezi postavami. Veškerá tato nedůvěra se pak stává jedním z ústředních témat celého vyprávění a moment, kdy se nedůvěra mezi ústřední dvojicí vyhrotí, zapůsobí na diváka o to více, neboť i on se vzhledem k celému konceptu díla nachází v podobné situaci…pro něho je ta situace ale nesrovnatelně příjemnější, neboť mu stačí se prostě nechat vést za ručičku a každý okamžik, kdy svému voditeli naletí, vzbuzuje spokojené ušklíbnutí. Tony Gilroy mi nabídl hru, jejíž pravidla mi zpočátku byla zapovězena, na jeho hru jsem i tak přistoupil a musím uznat, že jsem se nakonec královsky pobavil. 90% (08.07.2010)

A znovu tu máme film, na který se hodí to naše oblíbené klišátko, že je jako levné šampaňské. Dvojí hra sice pobaví, ale těžko se na ní budete chtít podívat znovu a těžko jí zařadíte mezi své oblíbené filmy. Ale odhalení toho tajemného produktu, o který se tu všechny postavy přetahují, má pro české diváky svoje kouzlo. V rámci nespoilerování nemůžu napsat víc, ale inspektor Trachta by měl z Tonyho Gilroye radost... (06.05.2009)

Tony Gilroy je podľa mňa oveľa lepší scenárista, ako režisér. Jeho štýl rozprávania príbehu a všakovaké obrazové vychytávky, napr. úvodný súboj Giamattiho s Wilkinsonom, sú určené pre niekoho iného. Nemyslím to ako kritiku, len že sme sa spolu minuli. V podstate to isté ako debut, len komerčnejšie a divácky prístupnejšie. Uvidíme, čo urobí s Bourneovým odkazom. (01.06.2012)

Tony Gilroy zobral do ruky ceruzku a papier a začal písať a škrtať a prepisovať až sám nevedel, čo je pravda a čím by vo svojom scenári diváka len rád namotal a potom si to celé ešte aj zrežíroval. Však jasné, kto iný by sa mu v tom scenáristickom guláši vyznal, že? Zavolal si k tomu Cliva a Juliu, nech mu zahrajú nepresvedčivo zaľúbených agentov a výsledok je ten, že som sa musel k ich výtvoru prekonávať na trikrát a používať tlačítko pause a dejové zvraty a smyčky si zapisovať, aby som sa nestratil. (A ozaj "Dubro" - ošpatnela tá Roberts.) (18.11.2009)

Neustále som sa strácal... nie raz, ani dvakrát ale neustále... dejová línia tohto snímku už asi ani nemohla byť viac komplikovanejšia a chaotickejšia. Ale inak dobrá špionážna hra, ktorej ústredná dvojica neustále klame a nielen divák je zmätený. Charizmatický herci, chaotické prevedenie + "kamufláž number one"... 6/10 (07.07.2009)

Mám rád filmy, kde se nedá nikomu věřit (často ani sobě) a kde se kombinuje více než obvykle. Jestli se pak ale o nějakém filmu dá říci, že jeho překombinovanost je překombinovaná, je jím právě Duplicity. Cliwe Owen i - nyní již stárnoucí - Julia Roberts hrají dvojici, která se snaží přechytračit dvojici jinou - a to soupeře na život a na smrt - 2 šamponové magnáty v podání vynikajících herců, Toma Wilkinsona a Paula Giamattiho. Vlastně nevím, co napsat. Špatné to není, ale všechna ta odhalení mi zkrátka přišla nezajímavá (přestože jsem je nečekal). (05.08.2009)

Zábavný špionážní film. Jen ta stopáž je takovou Achilovou patou. Ubrat zbytečným flashbackům a film by nabral mnohem větší tempo. Velké plus je za rozvernou Howardovu hudbu a Owenův přízvuk, který zajímavě oživuje celý film. 3,5* (30.08.2009)

Už samotný námět jakéhosi geniálního přípravku na vlasy mi nepříjde nikterak zajímavý. Nepřišel mi zajímavý jak zamotaný děj, tak i postupy loupeže onoho zázraku dvojicí Owen/Roberts. V podstatě jedna menší akcička a jinak samé tlachání o ničem. Snaha namluvit nám, že ti dva spolu něco mají a za dvě minuty jsou proti sobě, se vydařila, ale je zcela bezúčelná, protože vám to bude totálně jedno. 20% (30.07.2009)

Dal jsem sice tři hvězdy, ale zasloužilo by si to spíš dvě a půl. Celý film vyzněl dost rozpačitě. Chtěl být něčím hravým, dobrodružným a pro diváka neskutečně napínavým a nepředvídatelným. Bohužel se v těch dvou hodinách člověk moc nepobaví. Clive i Julia jsou takoví nemastní, neslaní. Největší trhlinou v tomhle příběhu je však ukrutně nudný scénář. Musíte se neustále soustředit, aby vám nic neuniklo, ale nic vás neláká k tomu, abyste tak činili. Ve výsledku z toho vyplyne jen další “O co tam vlastně šlo.. (zív)?” film. 50% (05.05.2022)

No mňa toto absolútne nebavilo. Ja neviem, čím to bolo. Film mám doma, možno si ho niekedy pozriem ešte raz. Ale tentokrát NIE. (04.11.2013)

Tenhle styl snímku miluju. Musíte neustále přemýšlet, dávat dohromady souvislosti a postupně tyhle puzzle dávat dohromady. jen škoda za obsazení neherečky Julii Roberts, ale to se dá překousnout vzhledem k povedenému scénaři a slušnému tempu. (12.05.2009)

To Clive and Julia. My thanks to you for a job perfectly done. (17.10.2009)

Owen/Roberts prekvapivo funkční. Réžia primerane živá a hravá. Scenár sa tvári, že je komplikovaný, ale na mňa je to príliš jednoduché (aj keď zložitejšie rozprávané). Keď sa tvorcovia rozhodli ísť smerom, ktorým išli, malo to byť určite rozohrané na viac strán. Pozerá sa na to dobre, je tam pár napínavých scén, ale občas je to predvídateľné a medzi ostatnými ochcávačkami to mierne zaniká... Fajn hudba... (23.12.2011)

Tony Gilroy má očividně rád komplikované a těžko rozluštitelné příběhy, které si pohrávají s filmovými postavami i samotnými diváky. Po několika úspěšných scénáristických kouscích a jedné režii přináší další thriller, kde si opět libuje v překombinované zápletce a hodně postavách a tentokrát přidává i špetku romantiky. Bohužel se však z divácky atraktivního tématu (souboj muže a ženy na pozadí konfliktu monopolních firem) nepodařilo režisérovi vyždímat všechno co by divák očekával. Zápletka je překombinovaná zbytečně moc, tempo filmu mohlo být o dost svižnější, napětí se takřka nevyskytuje a chemie mezi ústřední dvojicí vůbec nefunguje, což považuji za největší mínus celého filmu. Ze všeho nakonec zbyl průměrný thriller, který od diváká očekává velkou pozornost, za kterou se mu však nakonec vůbec neodvděčí. (18.09.2009)

Spájí se zde svět profesionálních agentů s prostředím bezskrupulózních korporací, v nichž představuje důvěra největší vzácnost. Dokonce tentokrát nechává autor hrdiny napospas krutému okolí: na rozdíl od Claytona nemají útočiště v osobním životě ani si nemohou dovolit luxus důvěry jako ztrátou paměti očištěný Bourne. Na tomto půdorysu je rozehráno vyprávění o dvou bývalých tajných agentech, kteří namísto bezpečnosti států chrání (nebo naopak ohrožují) firemní tajemství potravinářských a farmaceuticko-kosmetických koncernů. A jak napovídá název, ani ve Dvojí hře se nehraje podle pravidel. Stejně jako Bourne proto musí být postavy několik kroků před konkurencí. A současně s nimi divák po vzoru Claytona postupně odhaluje úrovně centrálního konfliktu, spletitost vztahů i vzájemně kolidujících motivací. (08.06.2020)