Harry Potter a Relikvie smrti - část 2

Po zhlédnutí trilogie Pán prstenů bych se bez zábran mohl pustit i do knižní verze, po zhlédnutí filmové série Harry Potter by mě ani nenapadlo zkusit si přečíst literární předlohu. Není ani tak podstatné, jestli je osmý a závěrečný snímek série lepší než předchozí nebo šestý, v mém případě jde o to, že jsem už dávno z tohohle filmového seriálu unavený a vydržel jsem vlastně jen s ohledem na své děti. Závěrečný díl je vlastně jediný, který jsem viděl v kině, všechny ostatní až s odstupem na televizní obrazovce. Předchozí filmy ode mě dostávaly většinou tři hvězdičky za výpravu a triky, ale v závěrečném díle se koncentruje celá bída série, která trpí natahovaností, žánrovými stereotypy, nedomrlostí a rutinou. Hodně problémů vychází už z díla Rowlingové, tzn. např. mizerná práce s postavami a s emocemi, které má přinášet konflikt a konec některých (anti)hrdinů. Jako divák chci být u toho, když zlosyn dostává na frak a chci si vychutnat jeho konec, tady postavy mizí tak nějak mimochodem a spoustu věcí zásadních pro příběh je vlastně nadhozeno jen tak v letu. Hlášky, pokud se vyskytují, tak nefungují, dialogy jsou patetické a místy přecházejí do strnulých frází, celé to podtrhuje místy až nabubřele patetická hudba a ten film mě po žádné stránce nedokázal pohltit. Musel jsem si odskočit v průběhu promítání na toaletu a vůbec mě netrápilo, co se v kinosále zatím děje. Ona i ta akce, které v závěrečném díle není málo, je nasnímaná nějak neosobně. Pokud to srovnám např. s bitvou o Helmův žleb ve Dvou věžích, tam šlo o krvavou nesmlouvavou řežbu, která připomínala velké bitvy starověku a středověku a ve své podstatě se jednalo o nic menšího, než jestli se odehraje genocida nebo ne. Tady je to po všech stránkách umělé a moc digitální. Buď vidíte zástup anonymních postaviček, nebo se vám tam mihne černá šmouha zápasících kouzelníků. Ten, kdo nezná literární předlohu, bude mít někdy docela problém vyznat se v logice viděného (vlastně i předloha má řadu logických nedodělků). Současné 167. místo v tabulce nejlepších filmů a velmi solidní rating filmu je jednoduše výsledkem potterománie a toho, co tahle série v současné popkultuře znamená, než výsledek filmového umu. Dvě hvězdičky jsou možná kruté, protože obrovský rozpočet samozřejmě zprostředkuje v určitém smyslu slova lákavou podívanou v podobě velkolepé výpravy a smrště filmových triků, ale pokud to srovnám např. s Hvězdným prachem, ten mě dokázal emocionálně vymrštit ke hvězdám, tohle mě drželo hluboko v křesle a jen tak tak, že jsem přitom nezadřímal. Pokud tohle má být jeden z nejzásadnějších blockbusterů letošního léta, tak se letošní rok určitě moc nevydařil. Celkový dojem: 45 %. (16.07.2011)

It all ends. A končí to naozaj dôstojne, pričom divák, ktorý s Harrym Potterom čo to preskákal zákonite nemôže zostať chladným. I keď zostávam hlavne fanúšikom kníh, filmové adaptácie im hanbu nerobia a v niektorých momentoch ich aj prekonávajú. Za tých 10 rokov sa pritom zmenilo dosť a David Yates diel od dielu dokazoval, že jeho voľba bola správna. Platí to aj pri Relikviách smrti 2, to je ale hlavne zásluha knihy, ako finále a vyvrcholenie to funguje na jednotku, i tak sa ale nemôžem zbaviť dojmu, že ako jeden veľký film by to fungovalo ešte lepšie. Ani tak by zrejme nešlo o bezchybnú záležitosť, pretože to samotného finále dej plynie skôr cez jednotlivé momenty a nie úplne prirodzeným spôsobom. Vizuálne a herecky však prvotriedne a nostalgia pri epilógu je u čitateľov kníh zaručená tak či tak, pričom v konečnom dôsledku je práve to je to hlavné. Jedna sága jednej generácie definitívne skončila a nám neostáva nič iné, len na ňu spomínať. (18.07.2011)

JISTĚŽE JE TO V TVÉ HLAVĚ, HARRY. TO NEZNAMENÁ, ŽE TO NENÍ SKUTEČNÉ. Potter roste s publikem. Druhý díl sedmého dílu už není povinné uvedení do děje, ale pořádná jízda. Všechno, co jsem této sérii vytýkal, že v tomto filmu obrsousilo na maximálně snesitelnou míru (rodinná historie, dovysvětlovávání.) Yates to zvládl. Přesto vám po skončení nepřipadne, že jste viděli něco i částečně důležitého pro filmovou historii. 90%. (21.07.2011)

A já si těch pět hvězd dovolím dát. Byl jsem s tím nakonec po těch dlouhých deseti letech víceméně spokojený. Trvalo to, prošel jsem si během tím samotným mládím, stárnul jsem s herci, prožíval osobní zážitky a prožitky, štěstí i trápení. Jakmile se ale na scéně objevil nový díl Harryho Pottera, neváhal jsem, a okamžitě za ním běžel za mým kamarádem, kinem. Ten mi vše připravil, stačilo se usadit. Knihy jsem během filmů četl dřív, takže jsem už věděl, co mě bude každý film čekat. Už jsem byl atk zblblej, že mi postavy při čtení v hlavě mluvili stejně, jako jsou nadabovaní u nás a já jsem tím vším jednou za čas prostě žil. Stejně tak jsem ožil, když Harry nedávno dorazil do kin...naposled. Po shlédnutí jsem si ihned uvědomil, že nekončí jenom samotný film, ale také končí kus mého mládí, na které bych mohl nadávat, ale také se k němu vracet. Když se budu vracet, jedna z těch skutečností bude kvůli Potterovi. Je to tak, každá generace má něco a ani ta naše nebyla ochuzena. Co se týče filmu...zkazit se to nemohlo. Kdyby se to, i čirou náhodou, přecijen zkazilo, asi by tvůrcům utrhli koule a nacpali je mozkomorům pod kabát. Tvůrci si to ale nemohli dovolit. Proto jsem očekával obrovskou bitvu a tu jsem taky dostal. Nepřátel bylo kvantum a bylo to epický jako blázen. Humor nechyběl, Ron tradičně moc nemluvil a když už jo, tak to byla jasná hláška, každý v tom příběhu měl svůj řád a tak by to v dobré knize také mělo být. Teď už jenom přemýšlím, na co se do budoucna těšit dál. Moc toho od minulosti není. Nejdřív Hvězdné války a poté Harry Potter s Pánem Prstenů. Všecko už je zakončeno a pochybuju, že se v dosavadním životě setkám s něčím, co bude mít dílů víc a dokáže mě zaujmout jako právě Harry Potter. Nebudu na to mít jak dětství, čas, tak ani myšlenky. Nicméně teď si to ještě užívám. Harry Potter pořád doznívá...asi si půjdu od znova přečíst knížky a zavzpomínat. Teď už s kompletním dabingem v mé hlavě a imaginárním světem Bradavic, který už si nemusím představovat, stačí jen zavzpomínat. (15.07.2011)

Dufal som po piatej a siestej casti, ze Yates nepochova Pottera ako stare uspesne zabudnute fantasticke dobrodruzstva spred desiatich rokoch, ale ze poslednou castou poriadne prida na pilu, budu v nej poriadne nebezpecne boje, pri ktorych moze zomriet ktokolvek a ze nebudu v nej chybat ani nostalgicke a pre niekoho aj dojimave spomienky na stare casti. Tych poslednych 5 minut nemalo chybu, jednoducho krasa. Yates ma dokazal velmi prijemne prekvapit, avsak tu si myslim, ze nebola to len Yatesova zasluha, ale pri poslednej casti vsetkym tvorcom velmi zalezalo na tom, aby bola co najdokonalejsia, aby sa fanusikom pacila a nastastie mali aj dostatok casu az do tohto leta. Mnohi kritizuju 3D, kedze je cely film temny a v tme, ale ja som v nemeckom kine nemal ten pocit, ze by mi 3D nejako vadilo, skor naopak, bol som rad, ze som to videl v tejto verzii. Uz prva cast tejto siedmej casti sa mi pacila omnoho viac, ako 2 predchadzajuce, ale kedze na mnohe Potterove filmy si uz len matne pamätam, urcite si velmi rad vdaka tejto poslednej casti zopakujem vsetky predchadzajuce. Ale to este nejaku dobu potrva. Mimochodom knihy som nikdy necital, takze som sa nechal vzdy unasat iba filmami. (Videl v 3D kine 19.07.2011) (21.07.2011)