Režie:
Andrea ArnoldKamera:
Robbie RyanHrají:
James Howson, Kaya Scodelario, Nichola Burley, Oliver Milburn, Paul Hilton, Steve Evets, Solomon Glave, Shannon Beer, Lee Shaw, Amy Wren, James NorthcoteObsahy(1)
Chudobný mladý chlapec Heathcliff sa dostáva pod krídla zámožnej rodiny Earnshawových, kde nadväzuje silné puto s jeho podporovanou mladou sestrou Cathy. Film je založený na novele od klasickej autorky Emily Bronteovej. (mysiak)
Recenze (47)
Co se týče děje - velmi slabé, ale práce kamery výborná. Naprosto podtrhuje atmosféru, již jsem cítila při četbě knihy. Detailní záběry na přírodu působí poeticky, ale zároveň realisticky. Kaya Scodelario je sice krásná, ale její způsob herectví se nijak neodlišuje od její role v seriálu Skins. Adaptace z roku 1992 s Juliette Binoche a Ralphem Fiennesem mě zaujala víc. ()
Ten film je náročný. Vlastně největší záhadou je, že jsem se nenudil. Raw příběh i krajina. Strohé a naturalistické zobrazení… soudobé tradiční rodiny. Nalákali mě na to svého času plakáty a instinkt neklamal. ()
Producentům naprosto rozumím, posledních pár let se britským adaptacím klasické literatury daří, Fish Tank byl taky dobrý, tak proč do toho nejít! 1) nevím jestli je tak film natočen, ale formát 4:3 na velkém plátně je peklo 2) když se natočí nudný film, pokusy o umění to nezachrání 3) ne každý, kdo natáčí přírodu je Malick a 4) když vsadím na úspornost dialogů neznamená to, že postavy budou jen vysvětlovat své chování. Film pro mne bohužel neměl atmosféru, herci byli šedý průměr a jejich hrdinové mě absolutně nezajímali. Po hodině filmu jsem měl dojem, že už tam sedím půlroku a doslova jsem tlačil film ke konci. Kamera je až trapná, jak nešikovně se snaží napodobovat Terrence a scény dvouminutového záběru mlhy, ze které někdo na konci možná vyjde ve mě doslova probouzely zabijácké choutky. Přitom, když na závěr přidali kapku hudby, stalo se to o 50% snesitelnější. Nejsem ignorant a jsem seznámen s předlohou, ale neustálý vítr z toho povedenou adaptaci literární klasiky prostě neudělá. Kronika jednoho vztahu jenž je otravná nejen všudypřítomným větrem... 30% ()
Jak bych zfilmovala Wuthering Heights (kdybych to uměla)? Takhle. ()
Tak toto je naprosto typický příklad filmu, který není určen pro mě. Nekonečná, zžíravá a otravná nuda, navíc ani jeden z herců mi nebyl sympatický. ()
Překrásné zpracování. Hvězdou tohoto filmu jsou záhyby šatů, omlácená omítka, ledabylé účesy z mastných vlasů, punčochy od hlíny, trsy trávy, šerosvit svíček, deštivé bláto, kamenné zdi a nedozírné dálavy skotských výhledů. Poutavá režie přitom neusíná v detailech, ale propojuje je dohromady jako smyčec sonátu na různých strunách. ()
Rukopis Andrey Arnold je nezaměnitelný a i zde dostáváme poklidný vizuál se slow-burn vývojem postav a dějem. Bohužel romantismus nepatří mezi má nejoblíbenější období a nějak mě emoční stavy a problémy postav nedostaly do kolen tak jako v Red Road nebo ve Fish Tank. K postávám si nelze vybudovat zvlášť velké sympatie a zdají se být odměřené. Ne, že bych s nimi nesoucítil pořád, ale do jejich situace jsem se tolik nevžíval. Taktéž po stránce děje mě toho moc nepřekvapilo nebo dokonce nezaskočilo. Přesto se jedná o fajn podívanou od klasické romantické autorky. Vyhodnocení: Červený a černý doporučuji víc ()
Příroda vyobrazena úžasně, drsně, přirozeně, těžce, přesně jak má být. A tak i celá atmosféra. Ale ten zbytek? Polovina příběhu (a pro mne nezbytná polovina) byla naprosto vyrvaná a přesto má film 120 minut. Jenže to by mi až tak nevadilo. Co mne zničilo, bylo, že jsem při tom nic necítila. Tu rozervanost, bolest, tragédii, nenávist. Nic. Není to vina dialogů. Právě naopak. Většinou tíhnu k citovosti a ne k ohňostroji dialogů. Avšak tady to na mne nějak nezafungovalo. A pokud nemám u Bouřlivých výšin ani krapet živých emocí, jako bych to nikdy neviděla. ()
Nevím proč, ale tohle zpracování mi vážně nesedlo. Doufám, že jestli se ještě někdo rozhodne natočit adaptaci tohohle románu bude to buď za hodně dlouhou dobu nebo tak o 70% lepší než tohle... ()
"Britskosť" cítiť všade, v scenári, v postavách, v prostredí... Živelnosť jednotlivých postáv je potláčaná a až ku koncu sa všetci ukážu. Určite som sa nenudil... ()
Bohužel..... Tento film mé oblíbené režisérky u mě nezabodoval. Nejdříve k +++ Prostředí, naturalismus, ticho, žádné zbytečné líbivosti a romantismus v trocha syrovém pojetí. Cítíte vítr, prach, déšť.... vše na vás smyslově ulpývá. A teď k --- Co mě na filmu nejvíce iritovalo byla častá přisátost kamery na všem, co snímala - občasný odstup by prostě neuškodil. Pohyb se vlastně nedá vnímat, pokud ano, tak velmi zmateně. Některé detaily jsou nespojité útržky. (V tomto se nabízí srovnání se Susanne Bier, která detaily používá velmi citlivě, v pomlkách.) Mimoto se střih občas zatoulá. Druhým nešvarem jsou herečtí představitelé - černoch místo cikána (chyběla tu ona cikánská Heatclifova nespoutanost), žádné charisma (málokdo umí hrát beze slov), jiskrnost, touha, vášeň... mezi představiteli. Ona syrovost sedí, ale jak uvěřit vztah, který není nijak cítit. Trocha rozfoukaný film z větrné hůrky. ()
Mám z toho rozporuplné pocity a negativní jsou v přesile. Jeden z úžasných příběhů anglické literatury je tu přetaven do podoby dvě hodiny deset trvajícího utrpení dlouhých, nudných záběrů na vřes, brouky, mrtvé králíky, listí, vítr (ano, asnad i na vítr), letící ptáky, na ... vlastně na cokoliv. Doteď jsem si taky myslel, že roztřesená kamera je doménou filmů Larse Von Triera, ale tohle bylo snad ještě horší, už asi po 50 minutách jsem z toho měl docela tik. Jedny z mála pozitiv jsou krásné krajinné záběry, díky jen tomu nejnutněšímu minimu dialogů a prakticky úplné absenci hudby vynikající zachycení ponuré atmosféry příběhu, deatilní záběry a hra s ostrostí zabíraných předmětů, ale ani to by se zřejmě nemělo přehánět. Někdo tady napsal "kameraman zřejmě dostal životní šanci vyzkoušet si všechny čudlíky na kameře a splnit všechno, co ho kdy v kamerových fantaziích napadlo...". Nezbývá než souhlasit, zdá se, že tvůrci tomu chtěli tou neobvyklou kamerou dodat jistou dramatičnost a vyjímečnost, ale svoji snahu poněkud přehnali. Asi si měli rozmyslet, jestli chtějí zpracovat klasický příběh lásky a nenávisti anebo dokument o vřesovištích ve stylu National Geographicu. Co se týká hereckých výkonů, tam by problém nebyl, zahráno je to dobře. Heatcliff jako černoch mi teda moc neseděl, ale zahrál to dobře, a Cathy v mladém i dospělém věku jsou zahrány taky výborně. Bylo by to svojí syrovostí dobré zpracování, kdyby to bylo tak o 20 minut kratší, nebylo tam tolik dlouhých, nudných nicneříkajících záběrů a záběrů roztřesených, a kdyby to (PROBOHA DOPRDELE!!) bylo celý!!! Po tomhle: http://www.csfd.cz/film/3215-na-vetrne-hurce/komentare/ je to už druhé zpracování ze třech, co jsem viděl, které je utnuté někde za polovinou příběhu. Proč, sakra?!? Takže když to shrnu: za nedokončený příběh jednoznačný odpad, za herecké výkony, krajinné záběry a za DO JISTÉ MÍRY hrátky s kamerou bych dal tři, celkově tedy dvě. Ale víc ne, na koukání je to docela utrpení bez jakýchkoliv emocí, které by vyvolával vztah hlavních představitelů. Docela by mě zajímalo, jestli někdy najdu zpracování Větrné hůrky, které by mě opravdu zaujalo a líbilo by se mi aspoň na čtyři. ()
Film sa odohrava v neprikraslenych realiah a repliky su zbavene patosu.Filmova adaptacia A.Arnold je orginalna,drsna a velmi pôsobiva.Ovela viac sa mi pačila prva polovica filmu,kde su Heathcliff a Catherine tinedžermi.Druha polka ako keby stratila svoje čaro.Ale,aj tak velmi dobre. ()
Proč mi nikdo neřekl, že tohle zpracování je spíš lyrické? Bohužel tento styl nemám rád... ()
Přestože film jako celek selhává, cením si této adaptace Větrné hůrky víc, než nesčetných laskavých, srozumitelných a snadno stravitelných „sázek na jistotu“ typu Vášeň a cit. Wuthering Heights je antiromantický, vskutku krutý film, téměř bez dialogů, který ohromuje syrovou poetikou místa a brutálním naturalismem. Dokáže v divákovi vyvolat ten vzácný dojem opravdovosti („Takhle nějak se to muselo stát!“). Atmosféra je úchvatná, ale je jí možná víc, než vyprávění potřebuje. Více dialogů, přehlednost a rychlejší spád filmu citelně chybějí. Jsem si jistý, že ona „nedějovost“ je tvůrčím záměr, ale důsledkem jeho naplnění je pouze lehce nadprůměrný film. ()
Asi trošku chápem, že musela byť natočená aj politicky korektná verzia jedného z najslávnejších románov, a tentokrát teda s černoššským hlavným predstaviteľom, ktorého veľmi sympaticky a pôvabne dopĺňala Kaya Scodelario. Veľmi dobrý výber herečky. Tu ale musím druhým dychom povedať, že tá politická korektnosť bola skvelo vyvážená kamerou a strihom, a za tú dobre vykonanú prácu si tvorcovia zaslúžia pochvalu. Keďže ale už tento film nepriniesol absolútne nič nové, tak dávam len tri hviezdy, ale aj napriek tomu som bol spokojný. 65 % ()
Naturalisticky ladený film s neznámymi hercami, kde sú Búrlivé výšiny fakt búrlivé - prostredím a aj tým, že nie sú ako príbeh lásky podané tradičným poetickým spôsobom. Postavy sa rady váľajú v blate a vidíte im každú pehu a vrásku na tvári. ... a kamera (ocenená v Benátkach) je naozaj svojská.... ()
film so surovou prírodou a surovým vetrom. tichom, ktoré tu vynikne ako málokde. ležanie na vresovej lúke a chytanie dažďa do úst. tento film dokázal vytvoriť súkromný svet dvoch ľudí a cítite z neho nemožnosť existencie jeden bez druhého. skutočne ide o splynutie do jednej osoby so spoločnou dušou. spolu dokážu uniknúť akoby za hranice reality - je to svet, kde si vystačia sami, ale okolie do neho neustále zasahuje a nakoniec v ňom nemôžu existovať. (v súvislosti s týmto filmom som si spomenula na iný britský film – My Brother Tom.) je to osamelé miesto, ležiace na pozadí z krásnych záberov prírody ukrytej v hmle alebo svitaní. mladí herci sú dokonalí - veríte im každý pohľad. a záverečná pesnička enemy od Mumford and Sons http://www.youtube.com/watch?v=m-wnMC5hKGE. surovosť je slovo, ktoré mi stále neschádza z mysle. ()
Snaha se cení a tady snaha byla – o novátorský přístup k literárně známému, nicméně vlastně poměrně banálnímu příběhu, snaha o atmosféru (úspěšná), vtáhnutí do děje (taky celkem úspěšně; jenom ta stopáž zbytečně moc natažená ke dvou hodinám) a snaha o emoce (jsou tam; někdy ale až moc tlačené na pilu). Ke konci mě napadlo, že z filmu mohlo být nové Piano; jenže tady chybí Michael Nyman, kamera je roztřesená až moc, širokoúhlé to není a artistně vybledlé naopak až přespříliš. Samozřejmě, mohlo to být všechno o dost horší, takže necháme za tři a šup na kutě. [60%; 2019-08-10 Edison Filmhub] ()
Reklama