Zažít Woodstock

Beautiful je slovo, ktoré Taking Woodstock charakterizuje v každom smere. Geniálny scenár plný zákulisných vychytáviek, geniálni herci stvárňujúci vrstevnaté charaktery, emocionálna katarzia a myšlienková hĺbka, to všetko je dokonalým doplnkom monumentálnej dokumentárnej sondy z miesta činu zo 70. roku... alebo oná sonda je doplnkom tohto kusu povznášajúcej kinematografie? Ťažko povedať. Ang Lee, tak ako svojho času festival samotný, prevyšuje osobné útrapy jedincov a ťaživú spoločenskú situáciu oslavou hudby, slobody a mieru a očisťuje diváka, ktorý by predal aj obličku, aby mohol zažiť Woodstock (ak už nie pod stageom, tak aspoň zákulisne, ako hlavný hrdina filmu Elliot). (9/10) (11.04.2014)

V popisu filmu jsou žánry komedie a hudební. Podle mě to není komedie a už vůbec to není hudební film. O hudbu jako takovou tady vůbec nejde, i onen koncert je spíš v pozadí toho šílenství, kdy do bezvýznamného městečka přijela na několik dní půlka Ameriky. Šílenství, co zažehl nevýraznej židovskej kluk, jehož matka se stále nevypořádala s nacistickou minulostí Evropy, i protože její syn je malá snědá židovská bytost a ještě ke všemu buzík, no to by byl pro nácky materiál. (02.06.2013)

Na film jsem šla víceméně s odporem, připravena na nudu. Proto jsem byla příjemně překvapena. Nuda se dostavila jen občas a film byl úplně jiný než jsem čekala. O Woodstocku bez Woodstocku a bez kapel, s hudbou jen z dálky. O svobodě a závislostech (různých). Dala bych tři, ale za Emile Hirsche a Lieva Schreibera a taky krásně happy Mika jednu přidám a taky za to, že měl vůbec někdo odvahu takový film v dnešní době natočit. (31.08.2009)

Kedysi po hype Brokeback mountain Ang Lee povedal, že nechápe, prečo sú z filmu všetci mimo. Veď je to len taký normálny film. A tento sympatický prístup cítiť aj z Woodstocku. Akoby Lee narazil na fajn námet a so štábom si povedali, že zoberú kameru a zabavia sa pri jeho realizácii. Hlavný hrdina je skvelým prostredníkom dnešnému divákovi, pretože tiež nie je in vo vtedajšom hippies svete, ale nekritizuje ho, nakoniec si ho užije a berie všetko s nadhľadom. Dočkáme sa síce aj nejakých tých konfliktnejších momentov, všetko prebehne ale v rámci tej všeobecnej pohody, ktorou sa tento festival preslávil. (16.08.2014)

Ang Lee opět přidělává vrásky producentům, kterým se jeho filmy často nevejdou do běžných tabulek a pak nevědí, komu výsledný produkt zkoušet prodat. Pohled do zákulisí konání legendárního festivalu není ani vyhrocené drama (i když Imelda Staunton to zvládá) ani odlehčená komedie a už vůbec se nedá nazvat hudebním filmem. Navíc je v hlavní roli neznámý kluk a většina známých tváří se filmem jen mihne (trochu zapamatováníhodné role tu mají jen Emile Hirsch a Liev Schreiber). A navíc je tu i dost naháčů, takže v Americe je problém s přístupností. Ale výsledek rozhodně za vidění stojí (70%). (20.10.2009)