Zažít Woodstock

Zatím asi nejlepší film od Anga Lee,který jsem měl tu čest vidět.Hulk mi přišel hodně slabý,Zkrocená hora moc zdlouhavá.Až tady si mě režisér dokázal získat přiběhem o organizaci hudebního festivalu.Film prakticky postrádá jakýkoliv přímý děj a ve druhé polovině se spíš drolí na jednotlivé epizodky,ale mě to nevadilo,jen jsem se prostě nechal unášet atmosférou,skvělými hereckými výkony,dělením obrazu a občas nějakou tou hláškou.Na ukončení prázdnin jsem si asi lepší film vybrat nemohl,protože z něj sálá tak úžasně pohodová a uvolněná atmosféra,jako už dlouho z žádného.Herci jsou pak samostatnou kapitolou.Všichni jsou vybraní dokonale přesně.Hlavní hrdina v podání Demetriho Martina je sympaťák.Imelda Stauton v roli jeho matky a Henry Goodman jako otec hlavního hrdiny jsou taky skvělí.Nejlépe je to ale s obsazením vedlejších rolí,protože i ty nejmenší jsou obsazeny dobrými a charismatickými herci.Třeba Jeffrey Dean Morgan dostal naprosté minimum prostoru,což je škoda.Paul Dano jako sympatický hipík tady taky moc dlouho nepobude.Ale třeba takový pro mě neznámý Jonathan Groff v roli totálně optimistického Mika byl výborný.Nejlepší je ale dvojice Liev Schreiber a Emile Hirsch.Schreiber byl skvělý už ve Wolverinovi a tady podal svou postavu transvestity s takovým charismatem,že titul sympaťák roku má prakticky v kapse.A krásná role pro Emila Hirsche...Škoda zbytečně plýtvat slovy,je prostě skvělý.Když někde Emile hraje,má u mě ten film prakticky jisté vysoké hodnocení,protože tenhle chlapík si žádné srágory nevybírá.A to ještě nemá ani oscarovou nominaci?Za tohle by mu určitě slušela.Na tenhle film jsem šel prakticky bez jakýchkoliv informací o ději,bez toho,abych viděl jakoukoliv ukázku nebo četl nějakou recenzi.Jenom mě prostě zaujalo obsazení a jméno režiséra,tak jsem to zkusil.A vida,překvapení roku je na světě! 85 % (01.09.2009)

Ang Lee opět přidělává vrásky producentům, kterým se jeho filmy často nevejdou do běžných tabulek a pak nevědí, komu výsledný produkt zkoušet prodat. Pohled do zákulisí konání legendárního festivalu není ani vyhrocené drama (i když Imelda Staunton to zvládá) ani odlehčená komedie a už vůbec se nedá nazvat hudebním filmem. Navíc je v hlavní roli neznámý kluk a většina známých tváří se filmem jen mihne (trochu zapamatováníhodné role tu mají jen Emile Hirsch a Liev Schreiber). A navíc je tu i dost naháčů, takže v Americe je problém s přístupností. Ale výsledek rozhodně za vidění stojí (70%). (20.10.2009)

Väčšiu oslavu a adekvátnejšiu poklonu tomuto neopakovateľnému momentu už asi nešlo natočiť. Umocnené záverečnou pozvánkou na "akciu s Rolling Stones"... Woodstock bol a zostane jediným, nech už sa v jeho zákulisí (a v tesnom predzákulisí) hralo na akúkoľvek strunu. Tú trhlinu v čase a priestore, ten dar, šťastnú zhodu okolností a náhod, to si skrátka nevybájiš, to sa raz za tisíc rokov stane. Jedna z akcií, ktorej som sa vždy túžil zúčastniť, jediný film, ktorý mi to supluje viac, než by som od filmu čakal. P.S.: Na druhýkrát ešte zábavnejšie, je čas si všímať vyhrávky.. a že ich tam je! [90%] (29.09.2010)

Pomerne ničím zaujímavé. Jediné čo na filme naozaj baví sú camea rôznych hercov. Inak je to v zásade až televízny film bez presahu či už k hlavnému hrdinovi, alebo k niekomu naokolo. Na to aký je Ang Lee režisér mi tento film príde ako úplne zbytočný a hlavne nezapadajúci do jeho filmovej koncepcie. Nie je to nič silné, nie je tu nič pamätné a aj tá hudba vsadila viac na Elfmana než na rockové piesne. Hlavný hrdina taký nemastný neslaný. Jediný kto vyslovene svojim herectvom presahoval bola skvelá Imelda Staunton. Inak veľmi priemerný film z ktorého okrem občasných nahotín a zmätočného prístupu ( koho príbeh máme vlastne rozprávať) nemá naozaj čo ponúknuť. (24.02.2017)

"Ve dne nás budou okrádat a v noci znásilňovat dobytek!" Maloměšťáci z městečka Bethel zkrátka nebyli smířeni s tím, že se jejich skromný počet na tři dny rozroste o třičtvrtě milionu dobře naladěných hippies. Mě trošku mrzí, že jsem nebyl jedním z nich a ještě víc mě mrzí, že se kamera takřka nekoukla na pódium, na kterém vyhrávali jedineční interpreti. Tohle byl prostě jiný úhel pohledu na legendární Woodstock, ve kterém atmosféra výjimečného okamžiku byla zachycena spíše jako LSD úlet doprovázený radostným plácáním v bahně a mě to stejně bavilo. (27.01.2016)