Nájemní vrazi

Strhující bitva mezi Stallonem a Banderasem. Stallonova prkennost tady tentokrát šikovně posloužila. Co ovšem zaslouží největší pochvalu je výkon Banderase. Ten je tak ďábelský a charismatický zároveň, že nahání hrůzu. Jen se podívá a jeho výraz ve tváři dokáže říct mnohem víc než 10 slov Stalloneho. Geniálně kontrastní herci se však střetávají ve filmu, kterému ke konci silně dochází dech. Okenní scéna je ještě fajn, ale závěrečné překvapení si tvůrci mohli odpustit. I tak je to však příjemná podívaná. (08.11.2003)

"Ne každý, kdo se na tebe vysere, je tvůj nepřítel. Ne každý, kdo tě vyhrabe ze sraček, je tvůj přítel." Uvedený poučení o krávě, kočce a vrabčákovi má něco do sebe. Ovšem tady nejde o poučení, tady se bude zabíjet. A mě ten generační souboj zabijáků, hackerky a kočky dost baví, i když se přiznám, že za vyvrcholení závěrečnýho souboje mám chuť scénáristovi třikrát prostřelit hlavu a pak ho to nechat přepsat. (06.02.2017)

Stallone klasicky jednotvárny, ale v roli nájomného vraha mi to neprekáža. Naopak Banderas tu predvádza herecký koncert a so svojou mimikou pracuje jak cirkusový virtuóz. Julianne Moore výrazná tým, že aj po 20 rokoch vyzerá zhruba rovnako, ak ju porovnáte s dneškom.To však nestačí na dokonalý snímok, pretože tento je taký priemerný. Dosť pretiahnutý čo sa týka času, dej viac akčný než so zápletkou a záver predvídateľný. Tri hviezdy teda dávam za herecké umenie, nie za film, ten bol horší.. (20.06.2016)

Kvalitních filmů se Sylvesterem Stallonem moc není, ale tento patří k těm nejlepším a zároveň je z nich i poslední (i když, kdoví jak dopadne jeho návrat v podobě Rockyho Balboa v roce 2007). Slyovo "herectví" tady se sice nevymyká jeho průměru, ale naopak výborný Banderas a i solidní Julianne Moore to bohatě vynahrazují . Scénář bratří Wachowských sice není dokonalý a ukazuje že tato autorská dvojice si ve svých začátcích nebyla příliš jistá, ale není ani vyloženě průměrný a tvoří dobrý základ pro Donnerovu tradičně výbornou režii. A i když lepších akčních thrillerů bych našel jistě bezpočet, i tento stojí za vidění a dá vzpomenout na hvězdu, která zářila na celou jednu generaci. (27.01.2007)

To je tak krásně, úžasně debilní, že se tomu nedá odolat. Wachovští střelili k tomuhle scénář Joelu Silverovi společně se scénářem k Matrixu, přičemž za každý z nich dostali mega. Tenhle jim pak překopal Helgeland na žádost Donnera, který to chtěl trochu prozářit a uklidnit (script-doctoring byla jeho hollywoodská specialita). To se mu povedlo natolik, že Wachovští dělali co mohli, aby byla jejich jména odsekána z titulků leč marně. Z toho, co jsem vykutal, tak přepis odskákala milostná sekvence mezi Moore a Stallonem (díky kurva bohu) a naopak byl připsán závěrečný debilní twist (kurva proč?!). Je vlastně zajímavé zde nacházet už ty různé detaily, které odkazují k tomu, že již bylo uhněteno těsto na jednu z nejdůležitějších filmových událostí vůbec. Jedna z hrdinů je hackerka s nickem Electra a závěrečná vychytávka ze slunečními brýlemi si taky nejspíše nijak nevešla do dobrodružství posádky lodi Nabuchadnezzar. Vypadá to, že v tuhle dobu byla určitá snaha přiřadit Banderasovi jeho typickou střeleckou pozici z Desperada, kdy, obvykle obouruč, střílí z pistolí způsobem, jako by se spíš pokoušel vrhnout celou zbraň. Tenhle jeho styl ale do vyčištěných prosklených devadesátkových interiérů příliš nesedí a působí tam strašně neohrabaně. V této pozdní éře Donnera se vyjevuje jedna z jeho specialit a to je schopnost nabírat si na bedra ty nejhorší možné herecké osery (děti, zvířata, Sylvestra Stallone, Billa Murrayho, Marlona Branda) a přežít to. (06.02.2021)