Hitchcock

Vzhledem k tomu, že jsem čekal vlekoucí se, nezajímavou životopisnou nudu o jednom stařečkovi, musím říct, že to vůbec není nezajímvé, natož úmorné. Ano, nic převratného v tom hledat nelze, ale filmu strašně prospívá snesitelná stopáž, osoba hlavního hrdiny, která je sice pro našínce zdánlivě známá, ale ve skutečnosti pouze povrchně, a konečně velmi příjemné herecké výkony opravdu všech zúčastněných, kterým podle očekávání vévodí Hopkins, Mirren a dvě pusinky, Johansson a Biel (i tak ale stejně nechápu, co to měly ty ženský v Americe za styl v těch 50.-60.letech, no hnůj...). Souhlasím s tím, že za měsíc si na tohle asi nevzpomenu, ale scény se sprchovým koutem (natáčení a Hitch při premiéře) mi zůstanou spojené s tímto filmem napořád. Na typ filmu velmi slušné. Hodnocení do 75% je adekvátní. (09.01.2013)

Od filmu nelze očekávat dokumentární obsáhlost. Je to spíše hříčka vzdávající hold geniálnímu režisérovi, kterého vystihuje naprosto dokonale. Přesně takhle suverénního a současně nejistého a tápajícího jsem si ho představoval při sledování jeho osobních "předscén" na počátcích jeho krátkých televizních epizod. Je velice příjemné se na to dívat, pohoda, úsměv, nadhled... (21.06.2013)

Film, který marně hledá konflikt, o kterém by mohl vyprávět, a tak si filmařsky dost bezradným způsobem vypomáhá tupě křečovitou karikaturou (tohle monstrum pod výraznou maskou nemá s Hitchcockem nic společného), posilováním známých klišé (hledání blondýny), vytvářením falešného napětí (manželská krize, žárlivé scény) a nepříliš výmluvných montáží o natáčení (kdy vlastně žádnou skutečnou scénu natáčení neuvidíte, sprchová scéna není prezentována jako filmařský výkon, ale pouhá prezentace Hitchcockových mindráků). Beru argument, že film o Hitchcockovi nemusí být realistický - což vskutku v žádném ohledu není -, jakkoli na hitchcockovském mýtu nutně parazituje a při pohledu na tvůrce "dirigujícícího" vyděšené výkřiky diváků si člověk říká, že tupější a tuto metaforu doslovněji inscenující parazitismus ani nemohl nabídnout. ___ Jenže tento film je také stylisticky nesoudržně natočený, což je způsobeno především tím, jak jsem napsal na začátku, že v důsledku vůbec neví, o čem má vyprávět: 1) O krizi vztahu dvou starých manželů? Ten je ale založený na tom, že se neděje nic, co se pravděpodobně nedělo nikdy předtím. 2) O konfliktu mezi tvůrcem a systémem? Pak by musela za studiem stát nějaká silná postava kladoucí skutečné překážky, nejen jeden smlouvající obchodník a jeden slabý cenzor (to vyřešení na konci působí jak špatný vtip na diváka). 3) O osobní krizi silného tvůrce, kdy vede rozpolcené rozhovory s vizí sériového vraha, šmíruje herečky a nadrženě hladí fotky svých hvězd? Tam nedochází k žádnému vývoji, vrah bezdůvodně z představ zmizí a herečky bude šmírovat i do budoucna. 4) O natáčení filmu? Kromě již zmíněné absence detailnějšího představení alespoň jedné natáčené scény - dobře, je tam Hitchcockův monolog při jízdě hrdinky autem - ze snímku nevyplývá ani to, v čem by mělo být kromě své kampaně (jíž se přisuzuje až snad příliš velký význam) toto natáčení výjimečné, natož výsledný film... zmiňuje se silná úvodní scéna, ale proč by měla být silná, to nikdo neřekne. ___ Jinými slovy, namísto Hitchcocka upřímně doporučuji vynikající drama "RKO 281" o natáčení Občana Kanea, které se daří Hitchcocka překonávat ve všech ohledech, v nichž chce uspět... a zároveň nabízí i mnohem komplexnější historický souvislostní rámec než toto z kontextu palčivě vytržené drama. (13.01.2013)

Tak na tohle jsem čekala 30 let. A právě proto mi říkají "mistr napětí". Hitchcock je pro mnoho diváků mistr napětí, ale pro mne jen obyčejný hororový režisér. Narodit se v jeho době, také bych ho tak bral, jenže žiji v jiné době a jeho snímků jsem moc neviděl. Hitchcock není špatný, má dobrý příběh, ale nejvíce uchvátí teprve závěr a scéna v kině.. 6/10 = 68% (15.01.2013)

Ač je Hopkinsovic Toníček v roli dokonalý a určitě nejmíň půl roku drtil Stopoptákovy pohyby a artikulaci, je trochu škoda, že do maskérny najali nějakého sveřepého pedofila, co z Antonína udělal přerostlé, mongoloidní gerontobatole, které spíše než Mistra hrůzy připomíná vepříka z Looney Tunes. Jinak je to ale docela zajímavé, zábavné a vkusné, i když jsem byl mírně smutný z toho, že se mi velice špatně přemítalo o sendviči se Skarlet a Džesikou, protože s těmi onduláty na hlavách vypadaly jako moje matka. Snad je příště spolu šoupnou do nějakého životopisného dramátka o Hefnerovi. Jo, a málem bych zapomněl! Jak zde erudovaně poznamenal jeden přeceňovaný, sebestředný, bulvární kritik, film je to stylisticky velmi, ale velmi nesoudržně natočený. S touto nepochybně sofistikovanou tezí se naprosto ztotožňuji a bezvýhradně souhlasím!!! Ať už to znamená cokoliv. (15.02.2013)