Veřejný nepřítel č. 1

Veřejný nepřítel č. 1 trpí jednou zásadní vadou, a tou je stopáž. Paradoxně nikoliv přetažená stopáž, protože problém spočívá v přílišné zkratkovitosti a snaze vměstnat co nejvíc životních zvratů na co nejmenší plochu, takže unikají některé zásadní souvislosti a vedlejší postavy se často redukují na pouhé figurky. Pokud můžu srovnat s nedávno zhlédnutou Zjizvenou tváří, která měla šílených 170 minut, tak tady je problém přesně opačný - ten snímek měl být nejméně o půl hodiny delší. A přitom právě ve srovnání s klasikou Briana de Palmy je Veřejný nepřítel velmi moderně pojatý film, dynamický a při vší své akčnosti uvěřitelný a plně realistický. Velmi slušné čtyři hvězdičky. Je to pro mě o to větší překvapení, že na režisérském postu stál nepříliš zkušený J. F. Richet, jehož neslaný nemastný remake Okrsku 13 mě vůbec neoslovil. Z hereckého hlediska tenhle ambiciózní projekt nasadil první ligu mezi současnými francouzskými hereckými hvězdami a ty odvádějí standardně dobré výkony. Velmi dobrá kamera i střih. Celkový dojem: 85 %. (25.11.2009)

Ani se neodvažuju domyslet, jakou ještě víc legendární a hlavně nepolapitelnou gangsterskou dvojici by spolu Cassel a Mesrine utvořili, kdyby se ovšem poněkud neminuli v čase. Byla by z nich morbidní, ale všemi zbožňovaná siamská dvojčata na vítězoslavném tažení bankami, zaplivanými bordely jakož i těmi nejvíc nóbl podniky. Role Mesrina a role sedláka Josepha ve filmu Satan jsou mé dva nejoblíbenější Casselovy kousky. Známá věc: Satan byl odjakživa Veřejný nepřítel číslo jedna ! (06.02.2013)

Francie vyrukovala takřka s tím nejlepším co v současnosti může ze svého filmového skladu nabídnout (snad jen Daniel Auteil chybí). "Jednička" je dynamická, stylová, syrová a ve své strohé zkratkovitosti naprosto strhující. Dvojka je sice také syrová, ale jinak až na úvodní eskapády je poklidnější, rozhodně více sevřenější, atmosférou většinu času všechny nervy do mrtě drásající, ale zároveň i popisnější (nikoli však doslovná). Dohromady jsou to dvě spojené nádoby tvořící jeden čtyřhodinový dokonalý celek, který se v mých očích stává novým referenčním standardem kvality pro poměřování zločineckých ság. ♫ Hodnocení OST: 5/5 (29.01.2009)

Abych pravdu řek, tak sem od toho čekal víc, přinejmenším sem čekal, že to bude ve větším tempu a že Vincent Cassell, tam bude pobíhat od jedný banky k druhý, pořádat honičky a střílečky s poldama a že člověk nebude mít ani chvilku na vydechnutí, ale bohužel se nestalo. Nicméně namísto toho sem se dočkal něčeho, co v dnešní době je téměř nespatřitelný a to skvostně natočená kriminálky nebo respektive kriminálního života z pohledu kriminálníka v duchu toho, co se dalo vidět v 70-80 tých letech, ale daleko realističtejc stvárněný, syrovější a i akčnějčí, ovšem to, že sem se u toho až zas tak nebavil, to nesmaže (25.02.2009)

Scénář: Abdel Raouf Dafri, Jean-François Richet .. Français gangster. Jacques Mesrine. 28. prosince 1936 - 2. listopadu 1979 kráčel tento šarmantní chlapík zejména po Pařížských ulicích a psal svůj bohatý život předního muže zločinu z temného podsvětí. Jeho filmový portrét svojí skladbou obeznámení se s osobou, důvody, vzestupem, apod. nikterak nepřekvapí, ale osobně mi byl potěšením v každičkém úseku, scéně, záběru. Zpracováním, tj. vykreslením dobového odéru, kostýmy i výpravou velice precizní - jde vidět, že se Richetův štáb na tak závažný film patřičně připravil. Totéž předvádí Vincent Cassel, patrně ve své životní roli a náležitě se jí oddává. Nepříliš známý režisér Jean-François Richet pak odvádí poctivou práci a tesá do náhrobku subžánru „zločineckých poct“ další kousek z takzvané povinné četby! ___ Výtečný koloběh mnoha událostí vzestupu, který funguje na 100%. (16.12.2008)