Honkytonk Man

Clint jako správňácký ožrala se srdcem na pravém místě a s jasně osudem rozdanými kartami mě pobavil nadmíru dobře. Nejde však o nic převratného ve filmové tvorbě, ale ten rize dramatický konec byl výborným finišem a vynikajícím příslibem do pozdějších Eastwoodových režisérských majstrštyků. Jeho syn Kyle nebyl určitě také špatnou volbou a na plátně jim to spolu klapalo i za nepřízni trochu roztahaného příběhu o jedné cestě za splněným snem. 80% (17.11.2009)

Honkytonk Man je v Eastwoodově herecké filmografii  naprostý unikát, jako režisér se pouštěl do různých témat, ale road movie v rytmu country a bluegrassu rovněž nezapadá. Melancholická balada o nenaplněných snech jednoho tuláka, jejichž naplnění by možná svět ochudilo o jeho píseň života.  Náladovka, kde jsem struny  trochu déle ladil, ale v závěru mi přece jen vyšel krásný akord (16.02.2023)

Poklidnější starosvětská road movie s nádechem prašných rurálních zapadákovů, od (a pro) Clinta jak dělaná, o cestě dosluhujícího písničkáře se svým šoférem synovcem za poslední šancí do nashvillské Grand Ole Opry. Akorát dobrý mix humoru, vážna, folku a nostalgie + se blýskne skvělá vidlácká dvojka fízlů Snuffy & Jim Bob. Takže nízkoprofilovka, která určitě stála za přehrání a jen mě utvrzuje dohnat si postupně celou eastwoodovskou filmografii, nejen kde je v drsňácké poloze. (12.04.2019)

Príjemný film o týpkovi, ktorý odmieta zomrieť doma na prdeli za pecou, ale chopí sa posledných síl a ide žiť tak, ako to cíti. Spoločne so synovcom sa túlajú po kraji a rozdávajú veľké pravdy. Ak som mal pred časom po zhliadnutí Gran Torina pocit, že Clint herecky dozrel, mýlil som sa. Tento pán dozrel už dávnejšie a tento film je toho dôkazom. Vo dvojici s vlastným synom mu to šlo vynikajúco a mám pocit, že chlapi si rozumejú aj mimo placu. Zaujímavosť: Clint vie spievať a to celkom dobre. Dôkazom je chytľavá pieseň "Honky Tonk Man" ktorá sa objaví vo filme a pri záverečných titulkoch poriadne brnká na city. (23.04.2009)

Kdyby mi někdo před pěti lety řekl, že budu nadšeně sledovat road movie, jejímiž hlavními představiteli jsou otec a syn Eastwoodovi, asi bych si myslela, že se zbláznil. Ani dnes mi tento žánr není zrovna blízký, jenže Honky Tonk Man nabízí tu nepopsatelnou krásu a melancholii, která je pro filmy v Clintově režii tak typická. Nedá se říct, že by se od konceptu tradičního filmu odchyloval nějak silně, ale právě ty drobnosti proti tradičnímu pojetí mě vždy srazí do kolen. Takový ten moment, kdy byste čekali, že se hlavní hrdina zvedne ze země a vrátí se s hlavou zdviženou do boje (ke zpěvu), ale kamera ho jen sleduje, jak se opírá o stěnu a uvědomuje si, že to nezvládne. Chvíle, kdy má následovat jakési "happy ever after" a ono místo něj přichází rozčarování, které Clint zas rychle utíná, abyste si nepřipadali citově vydírání. Patří sem i na první pohled nedůležitý fakt; totiž že hlas u písní nahrávaných ve studiu patří skutečně Clintovi a že není jen předabován nějakým známým country zpěvákem. SPOILER: Dle IMDb Clint Eastwood zemře jen ve třech svých filmech. Proč já musela během jednoho měsíce vidět z +/- 65 Clintových filmů zrovna ty tři, kde jeho postava takhle skončí? (18.05.2009)