The Runaways

Takže Dakota nám na můj vkus nějak rychle začíná dospívat, což je na jednu stranu škoda, protože Hollywood přichazí o jednu z nejtalentovanějších dětských hereček, na druhou stranu naprostá bomba, jelikož se zdá, že s rostoucím věkem rozkvétá nadále jak na talentu tak na kráse a místo toho, aby u dětských rolí zkončila, potvrzuje, že setsakramensky umí a bude tu s námi dál i jako jedna z nejtalentovanějších dospělých hereček. Její výkon v Runaways mi bere dech, jako ostatně vše co doposud na plátně předvedla. O to spíš mě vyvedla z míry Kristen Stewart, která dokazuje, že pelešení s vybledlejma upírama je u ní jen jistý tah na zvětšení popularity, ale doopravdy hrát nezapoměla a nezasekla se v Úkrytu, jak to začínalo působit, jen svým talentem zbytečně neplýtvala pro díla, kde požadován nebyl. Obě herečky v tomhle dílku mají šťávu, kterou ze sebelepšího odšťavňovače nevycucáte a je to postačující důvod, proč se na film podívat, třeba i několikrát, ikdyž se pohybuje ve stejných kruzích, jako většina filmů tohoto žánru a nepřináší vlastně nic nového pod sluncem. Mě to bohatě stačí a Runaways mě utvrzuje v názoru, že nemusíte mít kvalitní scénař, abyste natočili dobrý film, pokud máte špičkové herce, kteří jsou pod dobrým vedením ochotni nepolevit a zjevně si i natáčení užívají. PS: Zpívat Dakota i v reálu, klidně se obětuju ke koupi placky, ta holka je prostě multitalent... (27.11.2010)

,,Rock'n'roll je chlapská muzika. Hudba lidí na okraji, outsiderů, honičů a vyvrhelů, kteří nenávidí svět a jediný co chtějí je orgasmus“ .... Texty o sexu, chlastu a rebelii nejen zpívají, ale i žijí. Tohle asi u příznivců Hanny Montany nezaboduje! Film o holkách zblázněných do rocku, které se nebojí vstoupit do dějin rockenrollu se drží klasického schématu: sestavit kapelu, nechat je užít si svou chvilku slávy, načrtnout problémy a ukázat, že ztroskotancem se dá bejt i v 16ti. V zásadě proti tomu nemám nic. Z holek (D.Fanning a K.Stewart) je cejtit energie, nekazí to žádnej (upíří) uchylák a v první řadě je tu celkem šlapající muzika (např. Suzi Quatro, D.Bowie, Sex Pistols), která zachrání jakejkoliv scénář. Překvapila mě K.Stewart svým zpěvem a to, že ty holky byly fakt kočky (myslím ty opravdický!). Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Neznám kapelu RUNAWAYS. 2.) Chci vidět začátky Lity Ford, kterou znám z duetu s Ozzym "Close My Eyes Forever“. 3.) Myslím si, že el. kytara není pro holky. 4.) Nechápu, proč se nedá poskládat hudební skupina z trpaslíků. 5.) Chci vidět přemejšlet holku ,,ptákem“. PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (06.03.2011)

"Nech mě hádat. Zpíváš ve skupině, která je nejlepší na světě a já jsem ten nejšťastnější zmrd ve vesmíru, protože vás uslyším jako první." I Love docela dost Rock 'n' Roll, což bylo důvodem mého dětinského těšení se na tento kousek, ale ve výsledku to hudba příběhu nandala příliš moc na to, aby uši dokázaly přesvědčit prst na myši k udělení většího počtu hvězd. (24.01.2012)

Příběh snad až legendární dívčí hard rockový kapely, no není to špatný. Celkem dobře zfilmováno, řekl bych (příběh Runaways jsem vůbec neznal, tak to těžko posoudím). Má to svůj ksicht, první polovina nemá chybu. Ale když pak člověk čeká nějaký vykolejení, nic velkýho nepřijde, a když pak člověk čeká nějaký pořádný završení, je konec. Není to takový ten šablonovitý průběh, což je ale právě asi škoda - připadal jsem si trochu ošizen, i když teda nejspíš nebylo o co. Herecky pěkný, Michael Shannon (jako výstřední producent Kim Fowley) byl super. 7/10. (28.07.2010)

Žánrový přesah se jaksi nedostavil.. tvůrci totiž několikrát zapomněli stáhnout ruční brzdu. V sedmdesátých letech možná tyhle dívčiny vzbuzovaly pozdvižení, o pár dekád později na filmovém plátně jim ale chybí nosný příběh. Kolikrát tu už byl příběh, který poukazuje na to, že cesta dolů je ve finále stejně strmá jako ta na (v tomto případě hudební) vrchol. Což je přinejmenším škoda, protože The Runaways nemají našlápnuto vůbec zle. Třeba když se začne Cherie Currie v bílém korzetu kroutit a vřískat „Hello daddy, hello mom, I’m your ch ch ch ch ch cherry bomb!“, tak je to skutečně výborné. Klasické hudební biografii jednoznačně vévodí Kristen Stewart a Dakota Fanning, které ač velmi talentované, nedostanou nějakou skutečně silnou scénu, kterou by diváka dostaly do kolen. Jejich neurvalé a provokativní hrdinky jsou ale i přesto tím hlavním důvodem, proč si tuhle místy nekorektní storku dát!! (19.11.2011)