Občanský průkaz

Kdyby to nebylo tak dlouhé a kdyby dokázal scénář udržet niť, mohla by to být sice stylizovaná, ale docela zajímavá historka ze svojí doby, podobně jako Pelíšky, jen o něco méně rozňuňané. Takhle to ale prostě jen "je". Co do děje se mi těžko věří, že lidé všech postavení a věkových kategorií celé dny řešili pouze a výhradně politiku, jak vyznívá zde. Není to tak trochu opak normalizace? Ale to by mi mohl potvrdit, nebo vyvrátit jen někdo, kdo tehdá žil. (27.11.2013)

No, být trochu méně znalý praktik různých mediálních poradců, a nachytat se bez znalosti čehokoliv dalšího na heslo "od tvůrců Pelíšků", asi bych Českou televizi nevybíravě proklínal, že mi tohleto předhodila pěkně od osmi, ve svátek, když mám náladu právě na ty Pelíšky (že jo mámo). Je totiž nezvratným faktem, že Občanský Průkaz se vydává hodně jinými cestičkami - cestičkami, kde droboučké radosti a rebelie každou chvíli zasekne nějaká režimu podkuřující svině nebo sám systém, v němž si byli všichni rovni (dokud drželi hubu a krok a na nic se neptali a nic si o ničem nemysleli). Cestičkami undergroundu, náctileté rebelie, každodenního konfliktu s tím, že "je to složitější" (což leckdy bylo, ale někdy taky nebylo). Cestičkami toho, že sranda nejenom že někde končila, ale ani kolikrát nestačila začít. Pro mě je to velice dobrý a v mnohém poučný film, jehož tvůrci si ale nejspíš ukousli trochu větší sousto než předpokládali - i když chápu, že jde o adaptaci knihy psané formou deníkového záznamu, není podle mě pro tvůrce FILMU omluva, když se například vyjeví docela závažné skutečnosti ohledně postavy Jiřího Macháčka, a dál se to neřeší. Nebo když nastane magický realismus a Martin Myšička mluví ze spaní. Kromě tohohle ale není Občanskému Průkazu asi co vytknout - po technické stránce je to nádherná, atmosférická dobová podívaná (ze které jde v těch správných momentech i mráz po zádech), nevycepovaní mládežníci válí stejně jako zasloužilí matadoři svého oboru, a Kristýna Liška Boková roste do oslnivé krásy (herecké - do té fyzické už dorostla dávno;)). Jako divák bych si asi vybral ty líbivější, přívětivější a v podstatě pohodové Pelíšky. Z hlediska historického ale na plné čáře vyhrává Občiansky Preukaz. A takových filmů je nám taky zatraceně třeba. 80%, a první setkání určitě nebylo poslední... (06.01.2013)

Hrozně rád chodím do kina. Snažím se s přítelkyní pokaždé vybrat filmy o kterých si myslíme, že si naše peníze zaslouží. Takhle mě jednou přítelkyně, když jsem na ní čekal před prací, překvapila, když mi ukázala lístek, na kterém stálo, že nás za dvě hodinky očekávají dvě čerstvě vyžehlená místa v jednom z kino sálů. Byl jsem překvapný, ale na druhou stranu mě film lákal. Občanský průkaz možná na první pohled vypadá jako normální český film, ale dle mýho uvážení je to nejlepší česká komedie od dob Pelíšků. Jarchovskej se tu přímo vyřádil. Výborný nápad, perfektně zpracovanej. Herci neokoukaní, vtipy parádní a básničky perfektní. Nejvíc mě ale překvapuje fakt, že to tu odborníci ze začátku nesundali. Možná právě díky tomu, že Občanský průkaz perfektně vystihuje komunistický režim. Pořád ale vystihuje komunistický režim tak dvacetiny lidí z té doby, který si jí muselo projít. Výborní herci, výborný příběh, parádní hudba a perfektně ztvárněné prostředí pro mě jasně naznačuje pět hvězd. Odborníci dávají pět hvězd pravděpodobně akorát tak za ztvárnění tehdejší doby. Je to totiž pro ně dostatečně umělecké. Doufám ale, že se o tomhle filmu bude i v budoucnu dost mluvit...já jsem totiž hrdý že jsem pro něj tu stovku našetřil. Kdyby bylo více takových českých filmů, kde bych mohl být také tak hrdý. (26.10.2010)

Jako obraz doby, která nelítostně rozdrtila každého s nevymytým mozkem, "Občanský průkaz" docela funguje. Ale ti (post)pubertální smradi mi lezli na nervy, jak už to u smradů v tomhle věku bývá, herecké výkony mě kdovíjak nenadchly, deklamování vypravěče bylo příšerné a česká undergroundová hudba, takový ten uvřeštěný soul s harmonikou, mi kroutila uši do ruliček. Kromě toho nevím, v jaké společnosti jsem to vyrůstala (ač o nějaké to desetiletí později), ale Husákovy děti z řad mých spolužáků se až na řídké výjimky nesháněly po cigaretách ani nechlastaly. Neměli jsme na takové číčoviny čas ani peníze a co se mě týká, ani pomyšlení. Já šetřila na skateboard, kolečkové brusle, magnetofon... Taky považuju za vhodné se zmínit, že nejsem příznivcem černobílého vnímání - vždyť i ta nejhorší doba měla svá pozitiva: například by mi vůbec nevadilo, kdyby zasrané technaře ještě před příjezdem do krásného údolí pod našimi Prdelovicemi čekal početný uvítací výbor s přilbami a pendreky... nebo aspoň s pochodněmi a vidlemi! 65% (02.01.2013)

Režijně a řemeslně výborně zvládnuté, ale já sám už jsem tímto tématem dosti přesycen, zvláště z pera Jarchovského a Šabacha. Tenhle film navíc nenabízí nic, co už bychom dříve ve filmu s podobným tématem neviděli. Hlavní herecké kvarteto mi navíc přišlo krajně nesympatické a ostatní herci, i když hráli výborně, měli kvůli až příliš epizodnímu scénáři málo prostoru. Český průměr, který neurazí tolik jako většina naší produkce, ale také nenadchne. (30.03.2011)