Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V zemi krále Dobromila (J. Somr) si přestali vážit poctivé práce, čestnosti a úcty mezi lidmi. Do krajiny se místo toho postupně vkrádá moc pekla, a tak ti, ve kterých zůstal ještě zbytek slušnosti, raději prchají pryč. Trochu popletená bylinkářka Apolena (I. Janžurová) má sen, že krajinu zachrání „spasitel“, který přijede na oslu a vezme si královu dceru Aničku (T. Pauhofová) za ženu. Kdo by však věřil bylinkářce, která svými zázračnými lektvary vždy natropí víc škody než užitku? Když je v kraji nejhůř, král v bezmocnosti upíše svoji duši peklu a vládu převezme jeho podlý ministr (J. Lábus). Tehdy přichází do království nenápadný, veselý snílek Filip (Š. Kubišta). Když ho Apolena uvidí s oslem, je přesvědčena, že to je ten pravý zázračný zachránce. Nikdo netuší, že je to vlastně princ ze sousedního království… (Česká televize)

(více)

Recenze (340)

noriaki 

všechny recenze uživatele

Šíleně smutná princezna je příklad výborné pohádky okořeněné moderními prvky. A tady vidíte, jak vypadá nepovedený pokus. Když jsem si přečetl jak film vznikal, tak jsem zpětně pochopil schizofrenní scénář. Crazy komedie a snaha o lyrické drama opravdu nejde dohromady. Škoda toho, protože dojem z Lucifera - a nejen z něho, by mohl být ještě silnější. Csongor Kassai je spolu se Zdeňkem Suchým a překvapivě rozmařilou výpravou jediným skutečným kladem snímku. Herecky opravdu ční nad všemi o třídu. A je jen škoda, že se režisér celou dobu nemohl rozhodnout, jestli má být víc psychopat, nebo zženštilý metrosexuál. ()

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Čert ví, proč s ním každý obchoduje, třeba za kozlí bobek; proč se mnohému vyplatí lízat Luciferovy křusky. Proč král stále drží šupáckého zloděje jako ministra u sebe. Čert ví, proč peníze mají obíhat tudy, kudy obíhají. Čert ví, proč se během tohoto procesu mění obraz na mincích z králova na ministrův. Čert ví, proč je státní moc rozvrácena, obyvatelstvo pauperizováno, země plundrována. Čert moc dobře ví: buduje NWO a jde mu o duše. Situace krachujícího krále - podobenství. Teprve postupně zjišťujeme, o co tady jde; jaká mocnost stojí za „nevinnou“ korupcí. Pohádka o naší době, o naší zemi. Výkvět z tradice pekla v české filmové pohádce. V silné konkurenci rozhodně patří k nejhlubším i nejvtipnějším. Film se snaží o jistou velkolepost obsahu i formy - a daří se. Zaostává za „klasickými perlami“ v hutnosti výrazu, tahu na branku i kultorodosti vtipu („Anička Kozí nožička“ je přece jen slabší kafe než třeba „Našli, našli?“), rovněž třeba rezignace na ztvárnění marginálních funkčních postav netěší. Avšak důvody, proč chybí pátá hvězdička, jsou tyto: ledabylost sledu a představení jednotlivých obrazů (především v úvodu, rezignace na epično): nic než průměr, šlo si s tím pohrát; rezignace na vyladění dílčích point; a přinejmenším dvojí nelogičnost rozbíjející děj: Azarach nejprve stojí o to, aby Filip pro peklo pracoval (zřejmě chce využít jeho obchodních schopností), načež následuje scéna vyznívající spíš tak, jako by o práci žádal Filip; slibovaný dějový posun se ukazuje být slepou uličkou; a potom králův nevysvětlený obrat v otázce dceřiných vdavek: celá tato záležitost se nakonec jeví jen jako příležitost pro Liškovu etudu (která je skvělá) a pro Holubovou, aby se pak za ním mohla honit (což je slabší). Jalová finální happy scéna odhaluje jinou slabinu vyprávění paradoxně ve svém jediném silnějším momentu, jímž je osvěžení v podobě režiséra na oslu a následný spiklenecký údiv mezi princeznou a Apolenou: ten totiž dává zamrzet, že prakticky zůstala nevyužita jejich součinnost, zvláště na straně princezny, která má všechny předpoklady nebýt pouhou zachráněnou kráskou; jakkoli děj pohádky vypadá komplikovaně, vše je vyřešeno jediným separátním aktem: že Filip vstoupil do služby a že se mu podařila jedna lest; nic z ostatního není pro šťastný výsledek relevantní. Pojetím myšlenky a jejím rozpracováním se však této pohádce vyrovná málokterá, přičemž sympatičností a inteligencí projevu spolehlivě předčí všechny mnou viděné konkurentky posledních dvaceti let. Obzvláště silnou stránkou jsou – vedle detailně rozpracovaného myšlenkového konceptu – solidní vtipné dialogy a skvělá ztvárnění jednotlivých charakterů, kupodivu nejen těch záporných. Bylinkářka Janžurová jako ideologická diverzantka, k níž čerti chodí fetovat kytičky, je skutečně krásná paní Sedmikráska. Její pomocnice – půvabná vkusná inteligentní princezna se slovenským přízvukem, ach. Dokonce i sladký pan Dokonalý je v roli hrdiny - zachránce přesný. Pokud jde o jeho společníka, lze říci, že v Čert ví proč je precizně zvládnut motiv, který kazí pohádku Nebojsa – totiž postava špatného kamaráda; pozorovat tohoto self-made-zmrda na každém stupni jeho kariéry z pocestního zlodějíčka ve faktického vládce země, už už sahajícího po koruně, je smutný zážitek: také on je přesný. Jaký rozdíl mezi ním – šaškem a imponující postavou původního šaška! Jak snadno odstavuje ministra – přicmrndávačského strůjce obecného marasmu! Snad jenom pan král je poněkud nevyprofilovaný, což naštěstí zachraňuje Somrův projev; na druhé straně lze mít za to, že „nevyprofilovanost“ k této postavě patří. Horší je to s ministrovou manželkou, která zde působí jen jako přihlouplá komická vložka, což je škoda, neboť i tato postava cosi symbolizuje: luzoidní smetánku vyžívající se v bezsmyslné pseudoesoteričnosti (chce vypěstovat z husy labuť, užít si s čertem a kdo ví, co ještě; všimněme si, že svým způsobem sahá do oblasti, v níž se suveréně pohyuje Apolena). Naopak skvělou vložkou jsou Koubek s Hrzánovou (ale i Navarová při titulcích). Zmíněný koncept je tedy zpracován v klasické pohádkové struktuře (král a království ve fatální situaci, zlý ministr, z daleka přicházející mladý zachránce provázený špatným společníkem, krásná princezna, proti temným mocnostem pomáhá dobrá bába kořenářka), kterážto struktura je ovšem pojata vskutku postmoderně; upozorním jen na to, že „bábou kořenářkou“ zde není polomagická stařenka, nýbrž žena ještě plná života, představitelka „alternativního životního stylu“. Ostatně čert dobře ví, proč na Apoleninu zahrádku jeho moc nesahá. Apolena je „mocnost“ – peklu je nebezpečná, s Luciferem si může hovořit, kdy se jí zlíbí a on ji také respektuje jako důstojného protivníka (kdežto svým spojencem ministrem otevřeně pohrdá). Impozantní složkou této pohádky je právě pojetí pekla a jeho působení (a propadnutí peklu - viz hrdinův otec), hrdinova služba u Lucifera a hlavně Lucifer sám. Nejen excelentně zahraný (a namluvený), ale konečně opravdu myšlenkově hlubší, morálně zajímavé, formálně přesvědčivé pojetí arcisatanáše. Je tak imponující, že je skoro až sympatický, přesto je tady jasně představen jako zosobnění Zla. Přitom nelze nevidět konzistentní odstupňovanost čertů: liškoidní dement Urugal, mafiózní kšeftař Azarach i superkmotr Lucifer (všimni si biskupské elegance jeho oděvu) jsou zřetelně téže substance, jen vždy na diametrálně vyšší úrovni. Všimněme si též blahosklonného sebevědomí pekelníků („Dočkáš se“ nebo „Teď ještě nemusíš vlastní krví“), kteří vědí, že jim nic neuteče. Ještě geografickou poznámku: Pochybuje-li kdo, o které zemi pohádka pojednává, mám pro něj jeden dialog („Tohle že má být pro krále? Leda tak pro dobytek.“ „Pro ministra vaříš taky.“) a jeden botanický název: Lysohlávka česká. () (méně) (více)

Reklama

Diamant 

všechny recenze uživatele

Zlými prostriedkami človek nemôže dosahovať dobrý cieľ - a tu sa práve toto deje. Film môže tak akurát poslúžiť vychovávateľom ako výstraha - príklad filmu, ktorý deti zavádza do bludov. Škoda, že sa tu lepšie neprepracoval najmä vzťah človek - čert, lebo po umeleckej stránke (aj trikovej) je film dosť vydarený. ()

Dr.film 

všechny recenze uživatele

Čertovské pohádky mám rád, ale nemůžu si pomoct tady to bylo neuvěřitelně nezáživné. I přes krásnou výpravu a dobře vybraným lokacím, nemá tento snímek, ani za mák pravé pohádkové atmosféry. Chyba tkví ve scénáři, který si měl projít ještě alespoň dvěmi verzemi a naprosto rutinně odvedeným režisérským postem. Jako by byl celí film pod Romanem Vávrou jaksi nucený a to se bohužel odráží i na jinak skvělých hercích, kteří zde dosahují obyčejného průměru. ()

pakobylka 

všechny recenze uživatele

Čert patrně ví PROČ, ale já ne. Co se dá dělat, moje IQ patrně nedosahuje hodnot IQ čertovského. Jinak by mi bylo zcela jasné, proč milá princezna prozřela zrovinka v den králova návratu. Jakoby se nikdy předtím ani na vteřinu nepozastavila nad průměrnou životní úrovní v podhradí ani nad žalostným stavem tatíčkovy pokladnice. Patrně ji daleko víc zajímaly recepty na bramboráky neboli vošouchy - to aby mohla pohledným mládencům radit, co mají z dostupných surovin v královské kuchyni ukuchtit. Co se pak samotné pohádky týká, hraje si na komedii, ale ve skutečnosti se zhlédla v temné stránce ďáblovy duše - a přizpůsobila jí i kulisy a styl svého vyprávění, takže není úplně nejvhodnější pro batolata a dítka školkou povinná. Nicméně - něco za něco: Mohla tím pádem získat interesantní, přiměřeně strašidelný pohádkový nádech. Jenomže NEZÍSKALA ... bohužel. Jednorozměrné postavy jsou vesměs nedůvěryhodné, když si počínají zmateně až dětinsky (v čemž vyniká zejména královský otec s manýry typizovaného královského otčíma), a pohádka se tak stává prazvláštním mixem poněkud nemotorné komedie a infantilního dětského hororu. Bídné 2* ()

Galerie (34)

Zajímavosti (15)

  • Natáčelo se na hradě Pernštejn a v jeho blízkém okolí. Hradní pivnice byla vystřižena z hradu Lipnice nad Sázavou. Pila se nacházela u rybníka Harasov na Kokořínsku. Králova i ministrova komnata se nachází na hradu Grabštejn. Královský trůn bychom mohli navštívit na Lemberku. Peklo bylo natáčeno v továrnách v Kladně. D8le se filmovalo v Pieninském NP na Slovensku. (TuristikaJi)
  • „Čert ví proč“ je z odborného pohledu takzvaný frazém neboli frazeologismu, tedy ustálené spojení slovních tvarů slov. V tomto případě se jedná o zvolání vycházející z pocitu beznaděje, kdy člověk neví, proč se věci ději tak, jak se dějí. (sator)
  • Scéna, kde princ Filip (Štěpán Kubišta) v pekle ukradne oba úpisy (svůj a krále Dobromysla) a Ďábel nakonec v domnění, že Filip ukradl jen svůj úpis, první ukradený úpis spálí (ten, je ale ve skutečnosti králův), je nesmyslná. Protože sám Ďábel zjistil, že Filip ukradl „svůj“ úpis díky tomu, že ví vše. Jak je tedy možné, že díky jeho vševidoucí moci nezjistil i to, že ukradl i úpis zpečetěný krví Dobromysla a onen důležitý úpis zrovna nechává spálit. (holyterry)

Reklama

Reklama