Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V zemi krále Dobromila (J. Somr) si přestali vážit poctivé práce, čestnosti a úcty mezi lidmi. Do krajiny se místo toho postupně vkrádá moc pekla, a tak ti, ve kterých zůstal ještě zbytek slušnosti, raději prchají pryč. Trochu popletená bylinkářka Apolena (I. Janžurová) má sen, že krajinu zachrání „spasitel“, který přijede na oslu a vezme si královu dceru Aničku (T. Pauhofová) za ženu. Kdo by však věřil bylinkářce, která svými zázračnými lektvary vždy natropí víc škody než užitku? Když je v kraji nejhůř, král v bezmocnosti upíše svoji duši peklu a vládu převezme jeho podlý ministr (J. Lábus). Tehdy přichází do království nenápadný, veselý snílek Filip (Š. Kubišta). Když ho Apolena uvidí s oslem, je přesvědčena, že to je ten pravý zázračný zachránce. Nikdo netuší, že je to vlastně princ ze sousedního království… (Česká televize)

(více)

Recenze (340)

Radyo 

všechny recenze uživatele

Docela solidní pohádka, tedy měřeno v kontextu doby vzniku (za posledních 30 let žádná skutečně kvalitní pohádka nevznikla). Hafo uprchlíků "za lepším", pár dobráků, několik vyčůránků, nějaký ten naivka, jeden idiot (a jeho návrat do pekla) a nad tím vším s rádoby nadhledem "velký šéf", výborně zahraný Csongorem Kassaiem - prostě přehlídka všech možných zástupců reálné lidské společnosti, kterou Lucifer staví do nelichotivého světla v nejpravdivější větě celého filmu, kdy konstatuje, že všechno zlo si páchají vlastně lidé sami a jeho z toho pak obviňují. No, k tomu už není co dodat - snad jen, že ten scénář opravdu mohl být lepší (i v kontextu toho, co tady píše Oskar). ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Sice výpravná pohádka, ale dějově o ničem. Kassai si roli Lucifera evidentně užíval a byl asi jediným kdo mě bavil. jediné co nechápu, proč byl dabován O. Kaiserem. Táňa jako pricenzna pěkná, ale to tak vše. Z pohádky je nejlepší asi závěrečná píseň Zuzany Navarové, nazpívaná rok před její smrtí. * * ()

Reklama

Elyssea 

všechny recenze uživatele

Trochu nedoceněná pohádka. Srovnávání s dobou před revolucí a po ní už zkrátka nemá smysl. Čert ví proč patří k tomu nejlepšímu, co ČT kromě Anděla vyplodila. Nechybí půvabná princezna a dostatečně sympatický princ - zachránce. Kromě toho si Vávrova pohádka musí přičíst k dobru i skvělého Lucifera Kassaie. Myslím, že Heřmánkově výkonu ve S čerty nejsou žerty se vyrovná. ()

Honzíno 

všechny recenze uživatele

Moje osobní velké překvapení. Po dlouhé době přišla výtečná česká pohádka ze staré školy s netuctovými herci a kulisami a trefnými hláškami, které nejsou na hranici kekelu. Překvapivě se koná celkem pěkná řádka zapamatovatelných a hlavně často ďábelsky zábavných momentů. Navíc mi hrála prim příjemná hudba a skvělá průvodní píseň (škoda skvělé ZN..). 70%. ()

Oskar 

všechny recenze uživatele

Původně jsem tuto pohádku komentovat nechtěl, ale po nejrůznějších vyjádřeních Romana Vávry mi to nedá. Takže něco málo k její genezi: Někdy v roce 1998 kdosi v ČT přišel na nápad spojit starého pohádkového barda s mladou krví a objednal si u Miloše Macourka scénář celovečerní pohádky. Macourek měl po českoněmecké trilogii Kouzelný měšec-Pták Ohnivák-Jezerní královna pohádek až po krk a radši by zase napsal něco komediálního, ale po ujištění, že nepůjde o žádnou koprodukci, která by ho nutila pihádku zachmuřovat jako ty předchozí, scénář napsal. Jmenoval se O princezně, která se nebála pekla a byly v něm komediální postavy, šité na tělo Lábusovi, Janžurové či Polívkovi (původně zamýšlený Lucifer). Obrat nastal, když text dostal do ruky Roman Vávra. Ten se sice nadchnul spoluprací s Macourkem, ale paradoxně ho nutil vyházet z textu všechny macourkovské fantaskní rekvizity a do značné míry i humor. Scénář procházel změnami v obsahu i názvu (Luciferův kuchař) a jasně si vzpomínám, že když jsem s Macourkem někdy v létě 2000 mluvil, říkal "Moc se netěšte, Vávra to chce lyričtější." Krátce na to se rozhodl na filmu dál nepodílet, popřál režisérovi hodně štěstí a pustil se do něčeho jiného. Ne z důvodu nemoci, jak dnes rozhlašuje Vávra. Ta přišla až později a M.M. do té doby (a dokonce i během ní) stačil napsat ještě Macha, Šebestovou a kouzelné sluchátko, další knížku a scénář crazy komedie Rošáda (ta se dodnes nerealizovala) a s F.A.Brabcem rozpracovat Broučky. V pohádce Čert ví proč zůstalo z původního scénáře velmi málo, jméno Macourek nakonec najdete jen pod titulkem námět, další verze scénáře napsal Ondrej Šulaj. No a výsledek vykazuje celou řadu nelogičností, děr v příběhu a žánrový posun z fantaskní komedie do zmateně romanticko-dobrodružného filmu. Vedení ČT se během těch pěti let několikrát změnilo, několik klíčových lidí zemřelo, jiní z projektu odstoupili, protože se zvrhl v něco docela jiného, než čím měl být na začátku. Proto mě zvedají ze židle režisérovy operetní nářky nad problémy, za které si z větší části může sám. 50% ()

Galerie (34)

Zajímavosti (15)

  • „Čert ví proč“ je z odborného pohledu takzvaný frazém neboli frazeologismu, tedy ustálené spojení slovních tvarů slov. V tomto případě se jedná o zvolání vycházející z pocitu beznaděje, kdy člověk neví, proč se věci ději tak, jak se dějí. (sator)
  • Scéna, kde princ Filip (Štěpán Kubišta) v pekle ukradne oba úpisy (svůj a krále Dobromysla) a Ďábel nakonec v domnění, že Filip ukradl jen svůj úpis, první ukradený úpis spálí (ten, je ale ve skutečnosti králův), je nesmyslná. Protože sám Ďábel zjistil, že Filip ukradl „svůj“ úpis díky tomu, že ví vše. Jak je tedy možné, že díky jeho vševidoucí moci nezjistil i to, že ukradl i úpis zpečetěný krví Dobromysla a onen důležitý úpis zrovna nechává spálit. (holyterry)

Reklama

Reklama