Režie:
Jan HřebejkScénář:
Petr JarchovskýKamera:
Martin ŠáchaHudba:
Aleš BřezinaHrají:
Lenka Vlasáková, Milan Mikulčík, Martin Huba, Daniela Kolářová, Antonín Kratochvíl, Anna Šimonová, Petra Hřebíčková, Martin Schulz, Ladislav Chudík (více)Obsahy(2)
Psychiatr Pavel Josek se těší uznání nejen ve své profesi, ale i v širší společnosti. Je totiž bývalým disidentem, signatářem Charty 77, který po boku své ženy snášel šikanování ze strany komunistické Státní bezpečnosti. Nyní se chystá převzít Cenu paměti národa a poskytuje rozhovory do dokumentárního filmu. Jeho zeť Luděk, jenž na dokumentu pracuje jako zvukař, se v rodině cítí jako méněcenný. Proto jej nenechá chladným Joskova složka z estébáckého archivu, kterou jeho kolegové získají. Vyplývá z ní, že Josek počátkem sedmdesátých let naopak s StB spolupracoval. Jako mladý psychiatr donášel na nadějného sochaře Bořka, který byl jeho sokem v lásce a který se nakonec nechal vyštvat z rodné země. Pro všechny členy Joskovy rodiny, včetně těch, kteří v inkriminované době nebyli na světě, tak nastává těžké období. Tím spíše, že každý má svůj úhel pohledu na to, co se odehrálo. Své k tomu může povědět i bývalý pracovník StB Kafka, jenž měl kdysi oba mladé muže na starosti a nyní si užívá klidného důchodu… (Česká televize)
(více)Recenze (747)
Prostě ne. Ne, ne a ne. Vůbec mě to nebavilo, nebaví a už asi ani bavit nebude... ()
Prvních 40 minut "milostného trojúhelníku" je šílená bída, kdo to během této doby nevypne/nepřepne/neodejde si zaslouží metál za otrlost. ()
Výtečné zpracování starého známého faktu, že nikdy není nic černobílé, a že veškeré viny jsou relativní. A poměrně depresivní finále ve kterém se jedni točí v kruhu pochybností o sobě i ostatních, a zároveň i viny a rozhřešení, aby se ten, který je do toho dostal, jen spokojeně usmíval. Slabým místem je jen postava Milana Mikulčíka - a to nejen díky špatnému obsazení. ()
Bída, ale fakt otřesná. To, že nikdo nedokáže natočit silnej film ze současnosti a radši se v naší kinematografii dokola omýlají témata II. sv. války a komunismu, ponechám zatím stranou a budu se soustředit na tenhle nemastnej neslanej výplod páně Hřebejka. Herecký výkony, kromě tradičně skvělých Huby a Chudíka, jsou zoufalý, až mi to chvílema přišlo jako parodování herectví. Celej film vůbec působí spíš jako fraška než jako kvalitní drama. Nebojím se říct, že to naše skvělý a zbožštělý duo Jarchovský a Hřebejk šláplo pěkně vedle. A rozhodně to není poprvý. A Bohužel určitě taky ne naposled... ()
Brrr! Natočit jeden film a zemřít. Jinak to takhle dopadá. ()
Velmi silný příběh, nutí mě přemýšllet, jak by se člověk choval sám. Jenom nevěřím, že by STB takhle mrhala síly na neznámen VŠ studentovi, to chtělo více promyslet´= ale to byly jediná nesrovnalost, jinak úplně supr. ()
Těžké téma. Česká kinematografie dospěla do fáze smysluplné reflexe nejen doby protektorátu a nástupu komunismu, ale i normalizace, což je samozřejmě o to problematičtější, že se to týká nás a našich rodičů, ne našich prapředků. Zajímavé a potřebné téma navíc není zpracováním zabito, což v českém filmu rozhodně není pravidlo... ()
50% - Místy byl film zajímavý, místy méně, místy byl až trapně nadnesený. Celkový dojem je spíše rozpačitý. Začátek byl pomalý, těžce se rozpohybovávající. Potom bylo několik překvapivě svižných a zajímavých scén. Např. se mi líbil "výslech" Chudíka. Závěr byl trapně jednobarevný a patetický. Nejvíce mě na filmu odradily nepravděpodobné/idylické motivy: Disident je pohodový člověk, který česky nutí své hosty recitovat do prdele. Dcera se vzdá člověka, který k ní byl celý život hodný a měl jí rád proto, že lhal o části svého života a jede za svým pravým otcem, který jí nechtěl. Muž ztropí hyterickou scénu, poté co se jeho ženě omylem dostane do pusy sklo z rozbité skleničky a rozešle o tom zprávu všem známým. Tady šustí papír... ()
Velmi kvalitně zpracovaný film, který navádí k zajímavým zamyšlením. Minulé viny, odpuštění a pokusy odčinit něco špatného, co jsme udělali. To jsou věčná témata, se kterými se všichni v životě setkáváme. Tenhle film nabízí zajímavé pohledy a myšlenky. Navíc prostředí ohavné doby našich dějin perfektně dokresluje atmosféru. ()
Vina zůstane vinou i když je odpuštěna nebo zaváta písky času. Skvělé herecké výkony, silný příběh, který Vás vtáhne do děje! Jeden z nejlepších Hřebejkových filmů. ()
Šílená nuda a o ničem. Viděla jsem ho teprve nedávno....chyba.....měla jsem se mu vyhýbat i nadále..... ()
Příiemné drama celý film má takovou evropskou atmosféru. Skoro bych rekl , že se to vymyka současné české filmové tvorbě. Komediální Hřebejk ukázal svou druhou tvář a to opravdu v nejlepším světle. ()
Nedaří se mi najít chybu, někomu může chybět větší akčnost, ale podle mne by tady zastiňovala myšlenku. Takto zpracované téma doby střetů tzv. disidentů s režimem si 5* zaslouží. Při filmu jsem se nezasmál, ale ani mně z něj nemrazilo, Nese mnohá poučení, ale je na hony vzdálen americké didakčnosti. Filmařské řemeslo na jedničku, scénářem počínaje, přes herecké výkony (estébák Chudík!) až po hudbu. A po titulku KONEC jsem se i zasmál - ta scénka je zde i na fotce. ()
Ja neviem tie české filmy mi nejako nejdú malo je takých čo ma fakt bavilo probudim sa včera je jedna Z výnimiek nepočítam staré české tie sú top ale tieto novodobé sú vizuálne pekne ale dejovo slabé A ani lepší herci to neutiahnu keď nemajú čo A to ké aj tento prípad pekná blondínka ešte za zmienku stojí A slovenskí herci to je ale malo ()
Příběh je sračka, ale pobaví, že se tu ,,rehabilitují´´ nomenklatury, často normalizační, v rolích rytířů pravdy. Hnus, velebnosti! ()
Zo všetkých filmov snažiacich sa vysporiadať s našou socialistickou minulosťou je tento asi najpôsobivejší. Tne do živého. Hovorí, že je ľahké odsúdiť niekoho za to, že v minulosti urobil nejaký prešľap, ale je ťažké pochopiť, prečo to urobil a prijať to. Všetci sme omylní a všetci zlyhávame. Nikto nemá právo súdiť bez poznania všetkých okolností. Týmto ponorom do mučivej dilemy hlavných hrdinov sa z filmu stáva veľká výpoveď o dobe, v ktorej žijeme, o našej kolektívnej trinástej komnate. ()
Velice silné téma a dle mého názoru i velmi kvalitně uchopené a převedené na filmové plátno. Výkon a herecký um Martina Huby mně utkví v paměti asi nejdéle. Ke konci jsem jeho postavu vlastně ani nevnímal nijak výrazně záporně, dokázal mě totiž přesvědčit o své nevině, v kterou i sám věřil. Jo a pak tu byl ještě Ladislav Chudík, to bylo teda hodně drsné. Klobouček. Ve světovém měřítku 4*, na české poměry bezesporu 5*. Skvostná kamera. ()
Strašně silný téma, ale to zpracování (zvlášť v druhý půlce) šlo hrozně málo do hloubky. I tak velmi dobře natočený komorní drama. Na některý záběry bych se vydržela dívat jako na obraz. Doba odporná, ale svym způsobem fascinující. Dávám čtyři za to, že Hřebejk nesklouznul k lacinosti, jak mu je celkem vlastní. ()
5/10 ()
Reklama