Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Může láska k dětem překročit meze zákona? JUDr. František Kroupa (Josef Kemr) převezme funkci předsedy civilního soudu po kolegovi, jenž odchází do důchodu. Jeho pracovní náplní je ponejvíce soudit manželské páry, které se rozvádějí a dohadují se kvůli výživnému, přičemž úplně nejméně se starají o blaho svých dětí. S novým místem „zdědí“ Kroupa i pohlednou sekretářku Zdenku Míkovou (Jiřina Bohdalová). Pohledná, avšak svérázná mladá žena se Kroupovi zalíbí. Jeho pokusy o dvoření jsou však čas od času nahlodávány podivnými událostmi. Jednou na náměstí potká Kroupa Zdenku, přestrojenou za šedivou babičku o holi, jindy ji spatří v samoobsluze krást konzervy. Dívka jej na vysvětlenou zavede do vesnice za Prahou, kde bydlí spolu s otcem, smečkou psů a čtyřmi malými dětmi, které nemůže z běžného platu uživit. To pravé zděšení však Kroupu čeká, když zjistí, že Zdenka v přestrojení tyto děti unesla právě z rozvrácených rodin a s pomocí padělaných dokladů je adoptovala… (Česká televize)

(více)

Recenze (43)

dobytek 

všechny recenze uživatele

Neskutečnej shit, ani jsem to nedokoukal. Hvězdičku dávám jenom za ty roztomilý Kokršpaněly. Ale jako moc pěkně se k nim ve filmu nechovali. Bych třeba takový Zázvorkový asi musel přerazit obě hnáty. Ta ty štěňata tahá jak pytle sraček. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Nedoceňované, zčásti nezaslouženě zapomenuté dílo by mělo burcovat diváckou pozornost a soudnost už složením svého tvůrčího štábu. Jména František Filip, Vratislav Blažek či Otto Zelenka nejsou tuctová stejně tak jako STARCI NA CHMELU či SŇATKY z ROZUMU nebo F. L. VĚK. Totéž platí i o hereckém obsazení. Neméně závažný je také námět, citlivě reagující na fakta, podaná ve stejné době syrovou dokumentární trilogií Jindřicha Fairaizla INZERÁT, MILION VE ZVLÁŠTNÍ PÉČI (název třetího dokumentu si nejsem s to vybavit ani ho dohledat), značně bourající obraz "zlatých" šedesátých let a naopak uvádějící nepříjemná fakta, jejichž plná tíže se naplno měla projevit až v dalších desetiletích minulého a tohoto století. Zdánlivá komediální nadsázka - byť humor je ve SLEČNĚ skutečný - postupně přerůstá v protirežimní moralitu typu amerického filmu HÁDEJ, KDO PŘIJDE NA VEČEŘI či KRAMEROVÁ VERSUS KRAMER. Ze setkávání zaměnitelného předsedy senátu obvodního soudu a navenek ještě o odstín šedší slečny Míkové vyrůstá drama, které ve filmu začíná ve vyděšených očích zapomenuté holčičky v lavicích soudní síně na Karlově náměstí. Nezávaznost a idyličnost děje definitivně padá ve skvěle vystavěném závěru s vynikající řečí obhájce ženy, jejíž krádeže a únosy jsou úctyhodné a tvoří působivý kontrast vůči tehdejší oficiální společnosti. Pražské jaro, stojící v základech námětu, scénáře i režie a děje, je tu cítit v každém záběru. Obsáhlé citace z bible, výraz občanská společnost, užitý jednou z postav SLEČNY, nevšední angažmá vlastně všech, kteří se ve své lidské většině projevují jako lidé svrchovaně mravní a chápající srdcem unikátnost akce slečny Míkové, povyšují toto dílo na jeden z nejzdařilejších počinů té doby a české kinematografie vůbec. Jiřina Bohdalová v titulní roli již tehdy přesvědčuje o skutečné kvalitě svého talentu, mistr české divadelní noblesy Václav Voska strhuje svou obhájcovskou řečí, vysoký nadprůměr v roli chápavého policisty Sboru národní bezpečnosti odvádí Jaroslav Moučka, své pověsti plně dostávají Stella Zázvorková i Vladimír Menšík a podcenit v žádném případě nelze civilní výkon v roli velmi civilníhp předsedy soudu v strhujícím podání Josefa Kemra. Úvahy o souladu práva a morálky, skutečné váze zákona i způsobu, jak zacházet s právem, aby nebylo zaměňováno s morálkou, jsou nejen nadčasové, ale také - bohužel - naprosto současné. Stejně současné jako rozzářené dětské oči představitelů početné komunity této fáze lidského života ve zdech starého mlýna pod malebnou hradní zříceninou. Oči rozzářené i do našich dnů. Jako sen, jako ideál. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

"Vy si ty čtyři krásný děti nezasloužíte, protože jste lehkomyslná kurvička." řekl Kemr Bohdalový a požádal ji o ruku. A celé to ve skutečnosti vygradovalo herecky i celkově až během posledních pár minut, což není mnoho. Doufala jsem v lepší film, bohužel dojem z něj snižuje také neskutečně hrůzná kopie (CSF nebo Barrandov, to máte jedno). Doufám, že na DVD vyšla lepší a bez ořezu. Každopádně je to škoda, bylo zaděláno na hodně zajímavou sondu do sociálně-soudního prostředí, ale. ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

Nečíst OTD - všechno napráská, ubere moment překvapení!! Novopečeného důchodce si zahrál ve svých 51 letech Václav Vozka. Ovšem v televizní verzi téhož příběhu skvěle zahrál hlavního hrdinu JUDr. Kroupu. Ale i dvojice Bohdalová, Kemr se zhostila svých rolí s grácií s jakou odhazoval Cyrano svůj širák v dál. ( Ale Obžalovaná s Janou Hlaváčovou se mi líbila o fous víc.) ()

petaspur 

všechny recenze uživatele

Docela zajímavá úvaha nad tím, jestli mají děti žít s rodiči, kteří je ignorují nebo mají právo žít s někým, kdo je miluje. ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

"Ty seš takovej hodnej blbec viď?" Film o upřímné lásce přicházející rovnou od srdce, aneb život se dá zasvětit různým věcem. Přehnaná lhostejnost, lehký humor i drama na závěr. Herecké mistrovství Jiřiny Bohdalové a Josefa Kemra velmi rád ocením. Pro mě výborný námět a skvělé plynutí děje. Méně známý československý filmeček z řádu dojemně roztomilých, otevírá nelehké téma (ne)lásky k dětem. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Obžalovaná již v prvních minutách nasadila zajímavé tempo, které jí vydrželo až do cílové rovinky. Odvážná slečna těžce dýchá, skoro jako Kemr po výšlapu kopečku nad mlýnem. A zřejmě je to právě v něm, že se nedokážu smířit s myšlenkou, že by se do něj mohla dobrovolně zahledět atraktivní žena, čímž se pro mě hlavní mužská postava stává značně nevěrohodnou. Jinak je z filmu znát Filipův rukopis, laskavost z něj přímo sálá, přesto mě Obžalovaná okouzlila mnohem více. ()

petrsv 

všechny recenze uživatele

Film, ač je z roku 1969, tak je svým tématem aktuální i dnes. Je velká škoda, že ho některá televize nezařadí do programu. ()

blackrain 

všechny recenze uživatele

Tohle je tak trochu sci-fi. Tvůrci to na začátku vlastně i potvrdili,když v titulkách psali, že si to celé vymysleli a že je škoda, když se to nestalo. Herecké obsazení bylo perfektní. O té sekretářce jsem si myslela, že je bláznivá, ale ona k tomu měla své důvody. ()

rt12 

všechny recenze uživatele

Více mně zaujala Obžalovaná. Václav Vozka byl vetší formát , sorry pane Kemr a Jana Hlaváčová přesvědčivější neý Jiřinka. ()

topi 

všechny recenze uživatele

Na začátku filmu tvůrci píší : "Tento příběh se nikdy nestal, ale bylo by hezké, kdyby se někdy odehrál". Taková naivní blbina by se snad nikdy ani nemohla uskutečnit. Ženská, která krade děcka z rozhádaných rodin, chová spoustu psů a krade v samoobsluze konzervy, aby děti měla čím živit. Policie na nic nepřijde, zatím jí vše prochází, dokud ji jeden do ní zamilovaný soudce nepřesvědčí, aby se sama přiznala. Potom se zbytek filmu odehrává u soudního líčení, kde její obhájce cituje úryvky z bible a vše nakonec dobře dopadne, děti jí zůstanou a zaplatí pouze pokutu v hodnotě tisíc korun za to, že se provinila únosy. No tohle by mohlo fungovat snad jen jako pohádka pro malé děti. Jako komedie nebo drama to nefunguje vůbec, navíc druhá polovina už neskutečně nudí. Tohle se Františku Filipovi moc nepovedlo. ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Scénář Vratislava Blažka (Obžalovaná) upravil pro tuto adaptaci (Odvážná slečna) Otto Zelenka, aniž by ho nějak významně polepšil nebo pohoršil. Zůstal malý český, tedy náš. Potřebu natočit v jednom roce dva televizní filmy na základě jednoho scénáře sice nechápu, ale proti mysli mi to rozhodně není. Hin ať se ukáže, který režisér je lepší! A výsledek? Smírný! Název adaptace "Odvážná slečna" (to tvrdí soudce, ona to popírá) nezní sice vůbec libě, zato Josef Kemr se mi ve své roli líbil víc než Václav Vozka (v téže roli předchozí adaptace), avšak největším rozdílem je zřejmě pojetí slečny Mikové; Jana Hlaváčová je spíš tragickou, Jiřina Bohdalová spíš komickou postavou; co je náležitější se dá posoudit také jen obtížně. Závěr: Kdyby tenkrát natočili ještě jednu verzi, taky bych se na ni (se zájmem?) podíval. Kemrovská pozn. 1: Pana Kemra jsem potkal v roce 1965 na nábřeží u divadla, kudy jsme šli po nácviku spartakiády. Zahalen do vousů a pláště na mě udělal rozhodně větší dojem než president Novotný později na tribuně. Kemrovská pozn. 2: V žádné filmové roli mě Josef Kemr nezaujal tolik, jako v rozsahové dramatizaci F.M. Dostojevského "Uražení a ponížení" z roku 1989. Nikolaj Sergejevič Ichmenev v jeho podání jde skutečně pod kůži a pod nehty. ()

cariada 

všechny recenze uživatele

Tohle se nedá brát jako komedie a ani né jako moralita. Źenská se stará o pět dětí to je v pořádku, ale to že je unesla je už jiný kafe. Sekretářka od soudu poznává případy , kdy evidentně rodiče o děti nestojí a tak zfalšuje dokumenty a děti jednoduše unese. Rodiče dětí to nák zvlášt netrápí a jsou vlastně i rádi , že se jich zbavili a nemusejí je živit. Policie samozřejmě pátrá, ale taky i pan soudce, který pak sekretářku odhalí, ale snaží se jí pomoc. Ona se jde teda přiznat a pak je tu soud. To už je ,ale opravdu fraška na entou. Za únos jí hrozí rok vězení, vzhledem k tomu, že je to pětinásobný únos tak 5 roků (naprosto směšné). To že je schledaná vinnou je jasné, ale dostává pouze 1000 kč pokuty (jak absurdní), Lidi jasají nebot z morálního hlediska konala dobro, ale takhle to prostě nejde jen tak unést dítě. Na můj vkus příliš vážný téma na komedie. ()

otík 

všechny recenze uživatele

Malý skvost mezi zapomenutými komediemi. Především první část je plná krásných scén, kde se ukazuje, jak si krásně pozdější chalupáři Kemr s Bohdalkou rozuměli. Všichni ostatní herci jen hezky doplňují tento ústřední a neodolatelný pár. A je zde také geniální scéna pana Vosky, kdy čte pasáž z Bible. Vskutku radost pohledět. ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

Že "rozsudek a spravedlnost není to samý" se myslím učí již studenti prvního ročníku na právech. Co jsem se po zhlédnutí obou verzí (filmové i té televizní) příběhu o šlechetné soudní zapisovatelce Zdeně uvědomil já, je fakt, že dělají-li dva (či dvě) to samé nemusí to být vždy to samé. A že velkorysejší filmové zpracování nemusí být vždy kvalitnější než to úspěšnější televizní. Neříkám, že se mi Jiřina Bohdalová v roli Zdeny vysloveně nelíbila. Jen mi to její ztvárnění (včetně jejího převleku za babičku se šátkem a brejličkami) přišlo takové moc "lidové" na to, o jak závažné téma se zde jedná. A ač asi i chápu, proč se František Filip rozhodl onu zásadní scénu, kdy JUDr. Kroupa nabízí Zdeně sňatek, zasadit do romantických kulis hradní zříceniny, silněji/dramatičtěji to na mě působilo v tom komornějším prostředí Zdenina pokojíku. Celý film pak místy působí tak trochu jako nastavovaná kaše a to třeba když JUDr. Kroupa obchází skutečné rodiče unesených dětí. Neříkám, že třeba scéna, kdy soudce hovoří s manžely dvojčat (Budíková/Lipský), při němž se dotyční nestydí cynicky přiznat, že nebýt únosu, nemohli by si pořídit nové auto, nemá ve filmu určité opodstatní. Ale aby díky všem těmto a podobným scénám došlo na samotné soudní přelíčení až po hodině trvání filmu, to mi přišlo trošku přehnané. Trošku se tímto myslím rozmělnil divácký zážitek z onoho soudného řízení, v němž asi nejpozoruhodnější je pasáž, když obhájce cituje z Bible příběh o spravedlivém rozsudku krále Šalamouna. Ale i plamenná řeč prokurátora o tom, že "neexistuje dobro tam, kde byl porušen zákon," a že "nepomáhá společnosti, jestliže by ve jménu čehokoliv, tedy ani dobré vůle, byla ochota zákon pošlapat," nemá chybu. ()

Reklama

Reklama