Režie:
Anton CorbijnScénář:
Rowan JoffeHudba:
Herbert GrönemeyerHrají:
George Clooney, Bruce Altman, Thekla Reuten, Paolo Bonacelli, Violante Placido, Filippo Timi, Irina Björklund, Samuli Vauramo, Björn Granath (více)Obsahy(2)
George Clooney (nar. 1961) je jedním z mála herců, kteří dokázali přetavit televizní popularitu (díky postavě dr. Rosse ze seriálu Pohotovost) v plnohodnotnou kariéru oblíbené filmové hvězdy. A nejen to. Začal se věnovat produkci a neméně úspěšně také režii. Jeho postavení mu umožňuje pečlivou volbu rolí i spolupracovníků. Američan (2010), natočený podle románu Martina Bootha "A Very Private Gentleman" (1990, Velmi uzavřený pán), není typickým thrillerem. Co mu schází na akčních scénách, ovšem bohatě vynahrazuje přesvědčivým zachycením poklidné atmosféry italského venkova a melancholickým příběhem unaveného muže, který ví, že se ocitl na konci své cesty. Jack je nájemný zabiják a zručný výrobce zbraní, který se po dramatickém prologu v zasněženém Švédsku ukryje v italském městečku, kde se vydává za fotografa architektury. Spřátelí se s místním knězem (Paolo Bonacelli) a zaplete se s prostitutkou Clarou (dcera známého herce Violante Placidová). Jeho snaha skoncovat se svou profesí však nemá naději na úspěch. Musí čelit nejen svému zaměstnavateli, ale také švédským zabijákům, kteří ho vystopovali... Režisérem snímku je uznávaný nizozemský tvůrce Anton Corbijn (nar. 1955), který získal řadu cen za své předchozí dílo, životopisný hudební snímek Control (2007). Vedle umírněného výkonu George Clooneyho se režisér v tomto minimalistickém thrilleru nejvíc opírá o schopnost vyjadřovat se důsledně obrazem a o působivou hudbu dobrého přítele, německého rockového muzikanta Herberta Grönemeyera. (Česká televize)
(více)Recenze (590)
Amerika se zase jednou snažila být "evropská". Jelikož se může opřít o kouzlo Itálie, tak to nedopadlo úplně zle. Na mně byl film ale až moc melancholický. Jasné je, že tenhle film je spíše o vkusu a uvítají ho spíše o trochu starší generace. Je to 3,5* ()
Banální až na kost. Okoukané, neobjevné a přitom viditelně přesvědčené o svojí hloubce. Nejhorší druh filmu - arogantní a přitom prostý jak Slabikář. ()
Vynikající drama s charismatickým Clooneym, kde lehce slabý příběh zachraňuje vynikající režie. 80% ()
Nefalšovaný art. Z jednej strany atmosférický a podmanivo hypnotický film s parádnou témou. Z tej druhej strany sa však filmu dá vyčítať až prílišná pomalosť, prispatosť a celková nenápadnosť. Sleduje sa to však príjemne a George Clooney sa stále lepší (asi už musím prekopať moju topku hercov). ()
Nájemný zabijáky mám rád, ale chudák George už je takovej vyzáblej, aby vypadal rádoby mladě a nemotornej, že jeho akční pohyb by se dal přirovnat k souboji důchodců o televizor, když jede Růžová zahrada, takže film se musí z větší části obejít bez jakýkoliv akčnější složky, ale George rychlou chůzi zvládá celkem slušně a tu a tam se pokusí i vystřelit, takže se to dá přežít, nicméně ani příběh nenabízí žádnou extra zábavu ani napětí, hlavní postava se drží hodně v ústraní, takž nejzajímavější scéna je asi ta z bordelu, kde Violante Placido úkáže pěkný pohoří, ale jinak je film více méně o ničem ()
Takhle pečlivě budované napětí, kdy se z minima ždímá maximum, jsem už dlouho neviděl. Už v prvních minutách se ustanoví precedent, díky kterému pozorný divák zůstává spolu s Clooneym ve střehu po celý zbytek jeho taliánské anabáze, protože úplně věřit nelze nikomu. Vymazlené kamerové kompozice jsou už jenom třešínkou, která tohle minimalistické, málomluvné krimi posunuje ještě blíž k absolutnímu hodnocení. Navíc pro mě stále platí, že pokud bych si mohl vybrat člověka, do kterého bych se chtěl někdy reinkarnovat, zvolil bych si George Clooneyho. ♥_____ Zdejší nízké hodnocení přikládám široce rozšířenému ADD a necitlivosti vůči vizuálnímu umění, jiné vysvětlení nemám. ()
Mám skoro chuť napsat FILM ROKU! Stále ve mně sílí pocit, že si George Clooney umí snad nejlépe z celého Hollywoodu vybírat projekty, jak herecké, tak i režisérské. Další brilantní zářez do Clooneyho filmografie. ()
Neřekl bych, že jde o zásadní film dnešní doby, ale vzhledem k hodně rozdílnému hodnocení uživatelů je to jasná známka toho, že u určité části fanoušků vzniká poptávka po návratu filmového stylu 70. let, který obsahoval významný proud tvorby experimentující s obsahem, založený nikoliv na ději, ale na atmosféře, herectví, symbolech a náznacích. Američan připomíná artové thrillery francouzské nové vlny, vzpomněl jsem si při jeho sledování na Godardův snímek U konce s dechem, kde se taky vyskytovali hrdinové bez minulosti a u kterých divák jasně cítil, že nemají ani budoucnost. Příznivce dynamické akce a nabitého děje Američan určitě neuspokojí, ale ty, kteří si chtějí vychutnat hru s režisérem a špičkové herectví, mohou být spokojení. Osobně mě přece jen zklamal scénář, čekal jsem víc vybroušenějších a zásadnějších dialogů, např. mezi Jackem a jeho psychologickým protipólem místním knězem nebo mezi Jackem a jeho nástupkyní Mathildou. Taky milostná story mezi nájemným vrahem a místní prostitutkou je trošku laciná. Celkový dojem: 75 %. ()
Když muž s jistou minulostí a nejistou budoucností, co tvrdí, že to neumí se stroji, sestrojí přesný nástroj - stane se pak nástrojem jeho konce, či strůjcem nového začátku? Nabubřelý, efektní, svižný, hovorný, překombinovaný, vtipný, plný kulometného střihu, třesoucí se kamery a speciálních efektů. Tak přesně takový Američan NENÍ a pochvala pro A.Corbijna za to, že tomu tak JE. Žádný oldschool, žádný art, jen jeden dobře rostlý Joshua Tree mezi současnou, po originalitě zoufale toužící, filmovou tvorbou. Temperamentní jak Tempra bez motoru, studený jak čumák Amundsenova tažného psa - přesně jaký musí hitman být, aby nezamířil k dokonale strohému konci se záběrem na koruny stromů.. ()
[imdb: 6.7/10] | me: Hmm,... nenaplnenie predstáv a očakávaní vychádza hlavne z traileru, ktorý vytvorí akúsi ilúziu thrilleru s istou dávkou napätia. Realita je však iná. Po hereckej stránke je hlavná rola zvládnutá výborne - Clooney drží svoj štandard, dokonca aj réžia je kvalitná, avšak to na čom to celé padá je scenár. Film nemá náboj, vlečie sa a nedáva divákovi nič okrem očakávania z nadchádzajúceho napätia, ktoré však nepríde. Rozhovory s kňazom sú nanajvýš gýčové, klišé a zbytočné. Myšlienka filmu (hitman pred dôchodkom a jeho paranoje) však vôbec nie je zlá (aj keď sa nejedná o thriller), ale spôsob akým nám je prezentovaná je nezáživný a nič neprináša. ()
Jemné rozčarování, hudební motiv je ale velmi krásný a Clooney hraje existenciální krizí trpícího zabijáka se svým typickým šarmem a charismatem. Jinak velmi pomalý, klidný filmeček, kterému ale něco chybí. Duše. All men are sinners. ()
| Scenár: Rowan Joffé / Martin Booth | Hudba: Herbert Grönemeyer | Produkcia: George Clooney, Grant Heslov, Anne Carey, Jill Green, Ann Wingate | Distribúcia: Focus Features | Štúdio: This is that, Smokehouse Pictures | Rozpočet: 20 miliónov $ | Tržby: 67,876,281 $ | ()
Veľmi dobrý komorný thriller a rola napísaná presne na Clooneyho. Už od začiatku som tušil, že nepôjde o žiadny adrenalínový napinák, touto štylizáciou som bol však mierne zaskočený. Už po pár minútach som sa s ňou ale dokázal zžiť, čo mala na svedomí hlavne kamera so svojimi citmi pre detail a hudba. Záver je až nebezpečne napínavý, v inom filme len bežný výsek celku, tu tvoril ale samostatnú jednotku, ktorá ma úplne dostala. 80%. ()
Zajímavý námět, sympatické prostředí a výborné herecké obsazení. Jenže taky naprosto zvláštně scénkovitě navržený scénář, kde jsem do poloviny filmu nechápala, jakou hraje hlavní hrdina v celém příběhu vlastně roli, a ani teď nechápu, kdo měl jaké motivy udělat to, co udělal. Nicméně je Američan už jen kvůli sympatické atmosféře a (velmi pohlednému) Clooneymu dobře koukatelný film, který se mi - snad proto, že jsem o něm před jeho zhlédnutím nevěděla vůbec nic - narozdíl od ostatních nijak neasociuje se slovem nudný. To už spíše roztříštěný. ()
Artový akčňák, který mě, narozdíl např. od podobného Drive, moc nezaujal. Příliš pomalé tempo, dlouhé záběry a jednoduchý příběh by ještě nevadily, kdyby byla hlavní postava aspoň trochu zajímavá. A to bohužel není, což je docela paradox, protože se o ní dozvíme daleko víc než o postavě Goslinga v Drive. Clooneyeho postava mi ale, i přes jeho výborný výkon, přišla chladná a nezajímavá a cestu jsem s k ní našel až v závěru, který narozdíl od zbytku filmu skvěle funguje a je i celkem emočně silný. Zde jakoby najednou začala pracovat ta atmosféra, kterou se Corbijn marně snažil vytvořit po většinu stopáže. Celý film tak na mě spíše působí jako hlavní hrdina, chladně a nepřístupně. 50% ()
Není to sice tak hluboká meditace nad smyslem života, jako tomu bylo v případě knižní předlohy, ale ono je to vlastně jedno. Clooney je s každým dalším prošedivělým vlasem stále větší Pan herec a Corbijn nejedenou dokáže vykouzlit pořádně napínavou scénu, která si, i přes své staromódní vedení děje, nezadá s Bourneovou trilogií. ()
Amík jako by nebyl ukotvený v čase. Mohl by se odehrávat klidně někdy mezi 70tými a 80tými léty a v pohodě by fungoval. Prostě stará škola. Krásná kamera, solidní Corbijnova režia a výborný Clooney. Violante Placido je krásná až běda. Velký problém jsem ale měl s tím jak zaměnitělně celý snímek působí. Ve skutečnosti je to někde mezi 3 a 4, možná si to ještě při druhém shlédnutí rozmyslím. ()
Američan je velmi pomalý thriller, který rozhodně nikam nespěchá a diváka pořádně odmění až v druhé polovině. A mně to neskutečně sedlo. A co mě překvapuje nejvíce, mimořádně mě nadchla romantická linka mezi Clooneym a nádhernou Violante Placido, škodaže to u filmu na styl Taken byla až druhořadá zápletka. Čekal jsem málo a dostal jsem skvělý film, který jsem si užil, doporučuji. ()
Scénaristicky průměrné, leč režií vynikající snímek, který sází především na drajv a stylovost kriminálek let sedmdesátých. Tomu odpovídá lokalita kde se film odehrává, jednoduchá obrazová stylizace, přímočarý děj a málomluvný hlavní hrdina, stejně tak jako v neposlední řadě strohé a vcelku syrové akční scény bez zbytečných hi-tech doplňků a dalších nepotřebných serepetiček. Clooney překvapí v roli kde se teméř vůbec neusmívá a nemá své typické mužné výstupy. Konec je až příliš "umělecký", ale to je asi to nejmenší. Má to styl a to oceňuji. ()
Corbijnův Američan oplývá onou zvláštně zasmušilou kvalitou, kterou tak sugestivně popsal Jiří Cieslar v textu „Pomalost“ (in Kočky na Atalantě). Myšlení v zásvětních rytmech. Pohled z druhého břehu, aniž by vidoucí opustil břeh protilehlý. Delikátní vláčnost, jež plyne z osudově odevzdaného tempa vyprávění, ale i hrdinova nevyhnutelně rozvážného směřování do smrti. Zpřítomňuje se v něm tichost a pragmatičnost Melvillových mlčenlivých gangsterek, ale i napjatá nezvratnost poetického realismu. Hlavní hrdina, nájemný zabiják Jack (George Clooney) je přímým nástupcem Delonova Jeffa Costela i Gabinova Françoise. Mrtvý muž. Archetyp. Ten, který je od úvodní scény odsouzený k marnému zápasu o klid duše: pro nic menšího než vědomí vlastního pochybení. A jak víme od Alberta Camuse, tragédie začíná ve chvíli, kdy hrdina ví, kdy je vědomý. <> <> Chmura zabíjení v zasněžené, opuštěné krajině kdesi ve Švédsku, kde jej smrt dostihne poprvé, je nesmazatelně vepsána v Jackově tváři, gestech i zatvrzelém mlčení. Pohybuje se úsporně, s krajní opatrností, jako by šetřil energii na jiný, konečný zápas, k němuž trpělivě ukrajuje vzdálenost. Stáhne se do malebného italského městečka v horách, daleko od stop ve sněhu. Pokouší se ukrýt před obrazem viny, vlastní slabostí, najít zapomnění. Nejsou však největší hříšníci právě ti, kdož hledají klid? Dobrý přítel mu připomene, že nemůže zpochybnit existenci Pekla, když v něm žije, neboť Peklo, jak známo, je místo bez lásky. Z okna svého pokoje často obhlíží horizont. Snad čeká, že se zpoza horského masívu vynoří všechny jeho minulé hříchy. Vysedává v prázdných kavárnách, prochází vylidněnými ulicemi, ale není schopen uvolnění: je stále napjatý, v očekávání okamžité zrady, jaksi připravený ke skoku. Za každým rohem tuší neviditelnou hrozbu, přízrak ledové minulosti, anonymní strach. Pronásleduje jej stupňující se temné hučení. Soustředit se dokáže pouze při práci: tehdy je opětovně nesmlouvavě zacíleným profesionálem, jehož ruce prozrazují zkušeného řemeslníka. <> <> Brzy mu však do života vstoupí dvě osudové ženy. Jedna znamená zakázku, druhá rozptýlení. Nájemná vražedkyně, kudlanka, chladná a nepřístupná žena-vamp Mathilde (Thekla Reuten). A Clara (Violante Placido): zprvu nocležnice, milující, oddaná, upřímná i vášnivá, především ale skutečná, s níž zahlédne možnost úniku před osobním selháním. Pravděpodobnost vlastní proměny, očištění, nového zrození. Obě jej svorně oslovují “pane Motýl”: třebaže s rozdílnou mírou sarkasmu či fascinace. Motýla má vytetovaného na zádech, o motýlech si čte před neklidným spaním, motýl přilétá na místo, které podle Clary tolik připomíná Ráj. Uprostřed utajené přírody. A zde se v závěru také povznese do korun stromů... V západní, řecké tradici je motýl metaforou duše: "kvalita duše je kvalitou motýlích křídel", jak krásně napsal Oldřich Král. Na Východě je však také změnou, důkazem o proměnlivosti věcí, nestálosti. Rodí se z housenky, která je ošklivá: z šeredného se tudíž stává krásné. <> <> Tichý Američan, melancholický hrdina, dnes vzácný druh pomalu spěchá ke světlu a vykoupení, ačkoli má křídla zmáčena krví. Tím světlem v temnotě je Clara. Žena a láska k ní. Pro něj je však pozdě, příliš pozdě: již na počátku bylo. A on to ví (nebo přinejmenším tuší). () (méně) (více)
Reklama