poster

Jmenuji se Oliver Tate

  • Velká Británie

    Submarine

  • Slovensko

    Volám sa Oliver Tate

  • Slovensko

    Ponorka

    (festivalový název)

Komedie / Drama / Romantický

Velká Británie / USA, 2010, 97 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • rikitiki
    ***

    Pokud ten excelentní výkon, kteří podali dva hlavní představitelé, byla jen neopakovatelná dětská bezprostřednost, byl hřích vyplýtvat ji na tento film. Přitom snímek sám měl velmi dobře našlápnuto: deník, který vizuálně zaznamenal přesně ten moment, kdy se z dětí stanou dospělí (sexuální zážitek tuhle změnu nezpůsobil). Beru to, že všichni dospělí byli karikatury, protože tak to nutně musí vidět dospívající chlapec. Ale to opájení se obrazem - i při vědomí, že je to režisérova (skoro)prvotina - bylo přehnané. Film chvilkami nudil, víc používat nůžky a měli bychom dobrý snímek o tvarujícím období života. /9. 6. 11./(9.6.2011)

  • Radek99
    *****

    Oliver Tate je tak ryze welšská Amélie z Montmartru, v chlapeckém těle a v zimomřivě nehostinné krajině, proplouvající snímkem, který překvapivě nemá rozměr sociální, jak by se dalo u britské tragikomedie čekat, ale spíše existenciální. Celovečerní debut Richarda Ayoade (alias Mosse z kultovního anglického sitcomu IT Crowd) si tak ponechává něco z estetiky britské školy sociálních dramat, přidává ale svůj osobitý pohled na svět a tak překvapivý autorský rastr, že z jeho autorského filmu vznikl výsostný originál. Ono hledání komických aspektů v tragédii života, které charakterizuje všechny scény vyjma jediné - rozhovoru Olivera a Jordany na autobusové zastávce po návštěvě její rodiny, v níž komický aspekt náhle absentuje a scéna tím kontrastem nabývá patřičnou hloubku; soustředění se na pocit jinakosti, jež charakterizuje dospívání, pochroumanou sebereflexi, nejistotu, hledání sama sebe a objevování pravidel světa kolem, to vše tvoří rámec syžetu o tak složitém přerodu z adolescenta na dospělého. Nečetl jsem bohužel knižní předlohu, ale jelikož se jedná o adaptaci literárního díla, můžeme si všimnout řady literárních propriet - Oliver Tate se vymezuje jako ironický glosátor, který v mistrné zkratce naprosto přesně pojmenovává absurditu života dospělých (charakteristika Oliverovy matky a otce). Zůstává i ryze literární kompozice, tedy členění do kapitol včetně prologu a epilogu. Charakterizující je i příznačná retro nálada celého snímku a použití klasických výrazových prostředků (zatmívačky, tady ovšem barevně kolorované, 8mm kamera atd.). Suma sumárum, milý Olivere, je mi právě 38, a koukám na všechno přesně jako Ty tenkrát...(21.7.2011)

  • ancientone
    ****

    Kolísanie sa medzi komédiou a drámou v príjemnom melancholickom opare s niekedy nahorklým nádychom okoreneným odkazmi (napr. Lolita - okuliare) v prostredí mne blízkom,(čo zvyšuje môj celkový dojem z filmu). Veľmi hravé a krehko zromantizované , prerozprávané v prekrásnych vizuálnych obrazoch s perfektnou kamerou (tá sa mi páčila najviac).(21.1.2013)

  • claudel
    ****

    Melancholií prosycený snímek, který u mě zaznamenal prudký sešup dolů. Ze začátku jsem byl nadšen, i když obrazy, myšlenky a hlášky se na mě sypaly šílenou rychlostí, že jsem nestačil vše správně vnímat. Prvních třicet minut by určitě zasloužilo dvojí zhlédnutí. Potom se však film potápí, až se potopí nadobro. Celkově to vidím na tři a půl, ale vzhledem k jisté originálnosti a inovacím, zavřu obě oči a ty čtyři hvězdičky odkliknu.(31.8.2011)

  • zahubicku
    *

    Velké zklamání, po dlouhé době film, který jsem nedokoukal dokonce. Po první skvělý části přichází druhá hrozně utahaná část, a když už se konečně dostalo k tý třetí, tak jsem si řekl dost a vypl to, Nemohl jsem se donutit, abych koukal pořád na ten přiblý neměnící se výraz protagonistovi tváře... a vlastně nejenom jeho ale všech zúčastněných. Jediné co se mi jaksi líbilo byla vizuální stránka filmu a práce s kamerou.(16.4.2014)

  • - Výkonný producent filmu Ben Stiller se ve snímku objevil jako jeden z diváků opery. (Taninaca)

  • - Kameraman Erik Wilson se snažil obejít bez umělých osvětlení a využíval přírodní světlo podzimního Walesu, kde natáčení probíhalo. (Kratas558)

  • - Richard Ayoade si za svoj debut vyslúžil označenia ako "európsky Wes Anderson" či "britská chlapčenská Amélia z Montmartru (2001)". Film je prirovnávaný k snímke V koži Johna Malkovicha (1999). (Sufferer)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace