Všemocný

[imdb: 7.4/10] | me: Veľmi pozerateľný film. Bradley Cooper to "sám" zvláda veľmi šikovne, De Niro je vo svojej vodcovskej roli štandardne dobrý a hoci je celý film iba jedná veľká naháňačka za pilulkami (zameraná skôr na vizuálnu než na dejovú rovinu), filmársky (a herecky) je zvládnutá nápadito a tak to celé pôsobí sviežo a energicky. [3 a pol *] (04.04.2011)

Jak už stihli zmínit jiní, je ironické, že film s takovým názvem dává divákovi převahu nad svým všemocným hrdinou - a neslouží mu to ke cti. Nejen že se tu naráží na určité scénáristické mantinely konvenčně (srozumitelně) vyprávěných příběhů, ale ničemu nepomáhá ani zvolená forma subjektivizace, která často dopředu vyzrazuje průběh nadcházejících akčních scén (a zbavuje je napětí) a spolu s nadužívaným Eddieho voiceoverem svědčí podle mého ze všeho nejvíc o neschopnosti poutavě vyprávět. Zdálo by se, že trávit čas v hlavě génia bude zábavný zážitek, ale tady je to spíš nuda. Jaký rozdíl, porovnáme-li Všemocného Coopera například s Jasonem Bournem, který je vždy o několik mílových kroků před svými protivníky i diváky a jehož neotřelá řešení krizových situací nás nepřestávají překvapovat, bavit a fascinovat. Ale budiž, v Burgerově filmu není akce na prvním místě, takže o co se tu vlastně hraje a co se tu sděluje? Každý by chtěl kouzelnou pilulku, která by obrátila jeho život vzhůru nohama (k lepšímu) za minimální dobu i náklady. Skutečná práce na sobě, vytrvalost a píle nejsou v módě možná víc než kdy jindy, poptávka po "rychlých řešeních" je velká. Tohle je v podstatě jeden z největších základních problémů dnešního kolabujícího kapitalismu, kdy se propast mezi tím, co si většina lidí může reálně dovolit a tím, co je nám v podobě lákavých symbolů vysokého sociálního statusu prezentované pomalu jako nezbytnost, čím dál víc rozšiřuje a vyvolává společenské napětí. Dá se říct, že pomyslný matrix tvořený levnými půjčkami a prchavým pocitem bohatství a štěstí, se právě v těchto chvílích hroutí a Všemocný bohužel nemá sílu expandovat mimo něj a místo osvobozující vize Nea nabízí nic než páně Smithův šťavnatý steak okořeněný sloganem "ignorance is bliss". Filmu lze přičíst k dobru, že alespoň vyjevuje jednu z nekorektních pravd o kapitálových trzích, tedy že je ovládají především emoce, ale zrovna v době, kdy největší světové indexy reagují skoky o několik procent i na drobné pověry a bezvýznamná prohlášení, se nedá mluvit o nějakém překvapivém nebo podvratném sdělení (skutečně odvážné by bylo říct, že dnes už na trzích obchoduje akorát FED, ECB a počítačové programy/algoritmy/stroje - TO je Matrix). V podstatě se tu uskutečňuje nereálný kapitalistický sen, jehož vystřízlivění přichází v podobě kariéry ve vysoké politice. Přitom jde stále o tu samou lež, která dnes konečně začíná reálně vyplavávat na povrch. Už víme, že "change we can believe in" je přelud, už víme, že "no, we can't". Obama je skleslý panák bez špetky vůdcovství a charismatu, Véčkaři v čele s Johnem jsou ještě neschopnější a zkorumpovanější než ti dinosauři, které se tak horlivě snažili nahradit. Začíná být jasné, že demokratické volby nic nezmění, že celý ten systém je nefunkční. Všemocný je zoufale neaktuální relikt kapitalistického realismu, snad i odraz jeho falešných přesvědčení a systémových chyb, ale určitě ne jeho kritická reflexe. (23.08.2011)

Tvůrčí krize je solidní svině. Co když se ale po jedné nenápadné pilulce mohou otevřít neuvěřitelné možnosti. Aneb jak si Neil Burger představuje ono otřepané „využíváme jen 20% potenciálu svého mozku“. Co takhle zkusit jeho celou kapacitu? Zvlášť, když před smrtí dealera získáme pořádně naducaný pytlík těch zázračných bonbónků..? Tvůrci to sice trochu přehnali s těmi dalšími drobnými zápletkami, i tak ale upekli dort se vším všudy. A díky bohu, že upřednostnili přímočarost, zdravou psychedelii a vizuálně zajímavou režii před nějakým filosofováním. O to totiž v daném žánru nikdo nestojí. Samozřejmě může leccos působit nedotaženě a učesaně, ale mně to na téhle popcornové úrovni tentokrát stačilo. Vizuální nápady jsou navíc dávkované s rozvahou, diváka si dokážou získat (vtáhne třeba rvačka s inspirací z bojového filmu), víc bych ale napříště zapracoval na budování napětí. Protože to chybí zejména v druhé půlce, která trošku dodýchává tu první. S Cooperem jest třeba dál počítat, DeNiro je pořád stejný a už bohužel spíš otravný, Cornish nemá prakticky co hrát, ale divá se na ní moc hezky!! (16.09.2011)

Efektní a vizuálně překvapující Všemocný překonal veškerá má očekávání a zařadil se mezi ty nejpovedenější kousky, které jsem letos viděl. Nemůžu říct, že by se mi na něm líbilo úplně všechno, zejména scénáristické berličky, které jsou důkazem docházejících nápadů paní scénáristky, jakoby scénář chtěla napsat během čtyř dnů (stejně jako Eddie svou knihu). Větší nedostatky jsem však neviděl (nebo vidět nechtěl), Bradley Coopera moc nemusím, tady mi však poprvé ani trochu nevadil a rozhodl jsem se, že nad ním ještě lámat hůl nebudu. Po vizuální stránce je na co koukat, ať už na špinavou a trhavou realitu, tak na krystalicky čistou a barevně přepálenou "jízdu" na NZT. I když zrychlené cestování napříč metropolí mi způsobovalo točení hlavy a mírnou závrať, jde o výborný nápad a je vidět, že si tvůrci dali na vizuálu záležet. Celkově vzato jde o překvapivě působivou podívanou, kterou si určitě ještě minimálně jednou pustím. (27.10.2011)

"I was blind, but now I see." Vizuální laskomina s chytrým scénářem (který by ale, stejně jako 3DD!3 mohl být chytřejší ;). Burger umí snímek prodat a pevnou rukou nás vede zákoutími příběhu líného spisovatele, který přišel k daru od Boha jako slepý k houslím. Bradely Cooper ukazuje, že je s ním třeba počítat. Jeho Eddie se mění v podstatě tři odlišné osoby a on je zvládá uvěřitelně přezentovat divákovi tak, aby každé z nich fandil. De Niro si pak vychutnává menší roli sviňáckého magnáta je fajn vidět ho zase jednou hrát a nepitvořit se. Jinak k čertu s negativními účinky, tu pilulku potřebuju! (15.04.2011)