Musíme si promluvit o Kevinovi

Pokud netrpíte vyloženě averzí k Tildě Swinton, bude tohle bolestná podívaná. V některejch scénách mi jí bylo líto tak moc, až jsem měla co dělat, abych nepoužila rychloposuv. A jejího syna budete mít chuť zabít už od jeho dvou let. Netradiční soundtrack hodnotím obzvlášť kladně. Vůbec se mi to ale nedostalo pod kůži, hlavně ta ústřední myšlenka - teda jestli to dobře chápu - a to je mateřeský pouto a láska k dítěti za předloženejch okolností. To téma je ve svý depresivnosti až neosobní. Nedokázala jsem se do matky vůbec vcítit, ani si představit, co prožívá. A po zhlédnutí jsem si na ten film skoro nevzpomněla. Ovšem jinak Tilda Swinton je naprosto dokonalá, herectví bez jediný chyby, film stojí a padá na jejím výkonu. Ezra Miller je aspirant na satana juniora roku, pak ještě John C. Reilly je v menší roli otce solidní. Pokud člověk snese víc depky, než obvykle, je to zajímavej film, co stojí za pozornost, ale za každou cenu bych ho nedoporučovala. (11.10.2012)

Děti zkouší a pokouší zvlášť, když vycítí rodičovskou slabost – pod to bych se klidně podepsal.. Jako je naivní si myslet (lidé vám pravdu nikdy neřeknou), že všichni novorozenci jsou krásní a roztomilí, stejné je to i s jejich povahou v pozdějším věku. Kde jsou hranice mateřské lásky, kam až je „milované“ dítko schopné zajít, odkud vzešly jeho zlomyslné kořeny, dají se jeho agresivní projevy nějak ukočírovat? Nejhorší rodičovskou noční můru si zažívá vynikající (skrz naskrz utrápená a svůj úděl tiše přijímající) Tilda Swinton, protože její synáček se už od útlého dětství projevuje zlovolně vůči svému okolí, zejména pak právě k matce. Otec to přičítá její chybějící empatii, narušovat představu šťastné americké rodinky nehodlá. Celou dobu víme, že se něco nemilého stalo, zatím nám ale tohle hutné drama nabízí to, co bylo předtím. Narativně to režisérka Lynne Ramsay vymyslela velmi slušně, postupné odhalování indicií je přesně tím, co trpělivý divák chce a žádá. Interpretaci pak nechávají tvůrci snímku právě na něm. Útržkovité střípky z minulosti si tak zaslouží jednoznačně oba palce nahoru. Tvůrci měli vedle dospělých rolí štěstí i na dětské herce našeho malého „pokladu“. Ze všech tří dětských představitelů běhá mráz po zádech, Ezra Miller má pak před sebou slušnou budoucnost. Pasivní pokání Tildy Swinton je dovedené k dokonalosti, celé drama je pak nadmíru intenzivní záležitostí!! Holt, viník se POTÉ hledá vždycky těžko.. Antikoncepce hadr!! (23.06.2012)

A kde je Sam Loomis? (02.09.2013)

Netuším prečo, ale "Kevinovo" správanie ma nijak mimoriadne nezasiahlo. Je to zrejme tým, že dnešný svet je plný takýchto "detí", nezaradených v spoločnosti, ktoré sú z "neznámeho" dôvodu neovládateľné, neprispôsobivé, neochotné, ktorým z očí doslova "kuká" zlo. Taktiež som spočiatku priveľmi nedokázal súcitiť s matkou, ktorá to rozhodne s týmto vypočítavým "parchantom" nemala ľahké. Omnoho viac ma zaujali reakcie okolia, ktoré sú s môjho pohľadu, nie celkom oprávnené. Som totiž v domnení, že nie vždy môže rodič za charakter osobnosti vlastného dieťaťa. Proste sa len narodil "zlý jedinec", ktorý sa rozhodol že to pár členom rodiny, či okoliu, napriek snahe rodičov vo výchove, "pekne osolí". Určite aj vy poznáte rodiny, kde rodičia urobili pre svoje dieťa všetko, no napriek tomu je ich syn - kokot. Rovnako ako Kevin ... Za záver nemožno inak, iba prihodiť jednu ☆ navyše. (22.07.2015)

Už dlouho mi nebylo při sledování filmu tak úzko a tak zle. Slovo deprese, které už se objevilo v několika komentářích přede mnou, je naprosto přesné. Po tomto filmu snad každému musí přijít alespoň na chvíli na mysl, že snad lepší děti ani nemít. Opravdu mrazivé psychologické drama. Režie Lynne Ramsay se hodně drží zpátky, nenaléhá na diváky, je strašně chladná, ale o to je to pak působivější. Trochu mi jen vadily ty záblesky z oné události v první polovině. Podle mě by to tam vůbec být nemuselo, divák by vlastně tápal po celou dobu, takhle to už tak nějak ví od samého začátku a některé pasáže jsou možná trochu zbytečně natahované. Velkým plusem filmu jsou herecké výkony a zejména Tilda Swinton podala naprosto neuvěřitelný výkon, právě z ní jsem měla občas husí kůži. We Need to Talk About Kevin rozhodně není film, na který by se dalo dívat často, ale za zhlédnutí rozhodně stojí. 70% (21.12.2011)

Dobrá antikoncepce. (17.03.2012)

Je to jasný: oddalovat, oddalovat, oddalovat. Hned po narození vařečku do ruky a hlavně jim před spaním nečtěte Robina Hooda. Být rodičem holt není žádná sranda, Tilda Swinton to nicméně zvládla alespoň po té herecké stránce. (20.10.2012)

"Je to malý protivný chlapec, ale po zdravotnej stránke mu nič nie je." Veľmi kvalitná a drsná sonda do hlavy matky, ktorá sa snažila dať synovi všetko, čo môže. Napriek láske z chlapca postupne vyrastá arogantný hajzel. Úvod je dosť psycho ladený, chvíľu trvá, kým to do seba začne zapadať. Isté je, že film budúcim matkám na odvahe nepridá, skôr by sa filmu mali na istý čas vyhnúť, lebo po tomto budú určite rozmýšľať, či mať dieťa je dobrý nápad...film je silnou výpoveďou o ťarche, ktorú musí matka niesť za činy svojho syna. Režisér nevenuje veľmi pozornosť tomu, kde sa vo výchove stala chyba, čo mi trochu chýbalo. Pozornejší divák to postrehne, pretože u 6-8 ročného chlapca, ktorý nosí kurva plienky!!! nastal zlom, až keď na neho matka dvihla ruku...80%. ++++++ Takže budúci rodičia pozor! Pekné a milé oslovovanie vášho drobca i po tom, čo vám chleba s maslom jebne o stenu je veľká chyba. Vždy keď je to potrebné treba zvýšiť hlas, vo výnimočných prípadoch švihnúť takú výchovnú a preventívnu na zadok. Inak to s vami nedopadne dobre. To nie sú výmysly, to je dlhodobo odsledované...Kto občas sledoval nedávnu reality Pestúnka, dá za pravdu, lebo tam je to takýmito "Kevinmi" natrepané. Neváhajú nadávať vlastnej mame, oslovovať ju p..a a tak...A reakcia jeho mamy? "Ó zlatko moje, nehovor tak mamke..."Takú by vyfasoval , až by mu hovienko z rici vypadlo...Takto začína peklo , za ktoré si môžu rodičia sami. (11.09.2013)

Kevin zlobil vždycky, jelikož jsem si ovšem nepřečetl o čem film vlastně je, tak mě napadlo až na poslední chvíli co vlastně provedl. Velice silný příběh o matce, která neměla štěstí na své prvorozené dítě. Doporučuji každému. Tilda Swindon potvrzuje status výjimečné herečky. 85% (18.02.2013)

Ugh... psychologická antikoncepce v podání Lynne Ramsay teda umí pěkně nakopnout do rozkroku. Formálně naprosto úžasné dílo je negativisticky podvratné od samého začátku, kdy titulní ženská postava (Eva) zarputile trpí už při porodu. Film vypráví střídavě dvě linie: co se dělo předtím a co se děje potom. Vzhledem k okolnostem z obou linií je jasné, že ona zlomová událost měla fatální důsledky pro život Evy, která v linii POTOM čelí nenávisti okolí, samotě a lahvím alkoholu. Protože je Kevin už od útlého dětství vyjádřen jako absurdně zlý a zkažený element, je lehké odhadnout, co se asi stane; přesto divák napjatě čeká, jakou podobu bude exploze nenávisti mít a kolik pozitivních skulinek se v nepříjemné atmosféře objeví. Film je nemilosrdně krutý i ve fázích zdánlivého oddechu - když se u Kevina objeví náznak náklonosti k matce, je to jen proto, že objeví svou velkou lásku. Lukostřelbu. Předzvěst zkázy v tu chvíli dostane jasnější kontury a film pádí k závěru, k němuž se přes několik dalších nevyslovených sviňáren (kauza morče a kuchyňský odpad) rychle přiblíží. Pak už zbývá jen ta krev. Rudá barva, v níž se hrdinka symbolicky koupe na samém začátku a jíž trpělivě odstraňuje ze svého domu, definitivně znehodnotí její život. Brilantně zrežírovaný film zdobí výkon Tildy Swinton a šikovný scénář, jenž dobře pracuje s přeskáčkovitou formou a náznaky osudové události. Démoničnost zrůdně inteligentního Kevina je sice vyšroubovaná ad absurdum, což trochu degraduje onen psychický teror, kterému podléhá Eva, nicméně zážitek to byl příkladně nehezký. (04.06.2012)

Musím z vlastní zkušenosti potvrdit, že jako antikoncepce nemá Kevin soupeře. A soupeře nemá v současném playlistu kin ani celý film, navíc u jistých osob by se dokonce skutečně dalo debatovat nad tím, kam že daly letošní poroty oči... No nic, ke mně si Kevin cestu našel a dobře udělal, protože pro něj mám přichystaných pět červených parád. Především za dokonalé vykreslení ne zrovna populárních pocitů zmaru, beznaděje, zklamání a smutku. Tolik zhacených falešných nadějí bych nespočítal ani za celou dobu, co umím psát milostné dopisy. Tleskám tvůrcům a zvláště pak kinu Centrál, že se odvážilo učinit další krok, který jej činí výjimečným. (06.04.2012)

Tak tohle bylo moc i na mě. Takový psycho jsem opravdu nečekal. Divím se že si Tilda Swinton nebo Ezra Miller neodnesli Zlatou sošku, protože to co tam předvedli je něco neskutečnýho. (21.11.2013)

Nedocílené nadšení, takový pocit mám po filmu. Je to sice drama, ale drama, které nic neukáže. Po celou dobu jde jen o rozvíjení postavy a to Kevina, který je trošku vyšinutý. Což předvede v závěru, a proto jsem hodnocení o něco zvedl. Mě tohle neviditelné drama nepokořilo...4/10 = 40% (18.01.2012)

Zpočátku naprosto nepřehledný, ale nakonec silný film o hledání příčin školních a podobných masakrů, ve výsledku konstatující, že logická vysvětlení fakticky neexistují. (02.06.2017)

Tyhle antikoncepční snímky bývají výborný, proto jsem se dost těšil, jak se zase takhle v neděli navečer naseru. No, není to úplná špička typu The Children, Eden Lake nebo Baby blues, ale žádný velký výhrady uvést nemůžu. Tilda Swinton v roli matky vypadá už od podhledu, že denně spotřebuje hrstku tabletek na hlavu, představitelé Kevina jsou s přehledem uvěřitelní, ale zřejmě jsou i tak největší slabinou filmu. Mám pocit, že mně Kevin nezpůsoboval dostatečné pohoršení....ale i tak jsem si po skončení odfrkl jen "takový spratky řezat, solit, pepřit!!!". 80% (06.01.2013)

Rozpačitý dojem. Film, ktorý aj napriek zaujímavej téme a veľmi dobrému spracovaniu toho veľa nepovie. Najviac ma oslovila samotná skladba deja a narácia s prelínaním minulosti s prítomnosťou, ktoré bolo spracované jasným, pre diváka príjemným spôsobom a s jednoznačným časovým ohraničením (krátke a dlhé vlasy hlavnej hrdinky). Vnútro tejto obsahovej kostry bolo však prázdne a nič nehovoriace. Žiadny rozumný názor na správanie sa toho spratka, žiadny náznak riešenia zo strany rodičov, len rezignácia a čakanie na to ako sa veci vyvinú. To sa mi ale zdá málo. Ako sa to nakoniec vyvinulo, sa vlastne divák dozvie už na začiatku, takže už zostáva len pocit hnevu na rodičov, že sa tieto duševne nenormálne zárodky malého psychopata nepokúsili nijak riešiť. V tomto prípade len návšteva psychiatra nestačí, až moc ľahko rezignovali. Hlavne po tom, čo sa stalo jeho sestre, to už sa mi zdalo vážne pritiahnuté za vlasy. Suma sumárum, výborný námet, ktorý je ale rozvedený do hlúpeho scenára. 60/100 Videné v rámci - Project 52 Films by Woman. (01.02.2016)

Mé hodnocení výrazně komplikuje skutečnost, že film je adaptací předlohy, s níž nejsem obeznámen. Nezbývá tak než se jen domýšlet, k jakým posunům oproti románu zde asi došlo. FIlm jsem měl dlouho v hlavě vágně zaškatulkován jako komedii, protože mi jeho titul strašně asociuje mou oblíbenou scénu ze Sám doma, kde vystresovaná matka dojde v letadle k uvědomění, že zapomněli na Kevina. Tenhle Kevin je ale úplně jiná káva - a s komedií nemá nic společného, naopak mě až zaskočilo, jak temný a depresivní film to je. Rád bych napsal, že mě emočně minul, ale není to tak úplně pravda - filmu se rozhodně podařilo vyvolat ve mně neuvěřitelně silnou averzi k titulní postavě - jaké odporné monstrum, jaký nesnesitelný fracek, jaký kardinální omyl přírody a koncentrace nepochopitelné zlovolnosti! Mladičký Ezra Miller je v roli Kevina naprosto démonický a jeho postavu jsem z hloubi duše nenáviděl. O to víc mě štve, že film po mém soudu jeho děsivý čin nijak nevysvětluje - resp. že ho možná ukazuje tak, že žádný smysl mít nemusí, a o to víc je frustrující. Když jsem se každopádně dozvěděl, o čem ten film skutečně je, v duchu jsem tiše zajásal, protože mi přišlo výborné natočit film z druhé strany - ukázat, co prožívá rodič dítěte, které má na svědomí několik lidských životů. To se podle mě filmu podařilo ukázat velice pěkně, a Tilda Swinton je v roli Kevinovy nešťastné matky herecky zcela excelentní. Jiná věc je, že kromě prudkého odporu k titulní postavě Kevina ve mně film nic moc jiného nevyvolal - děj mě moc nebavil, ty věčné retrospektivní prostřihy mě stále znejisťovaly ohledně toho, zda zrovna sleduji současnost nebo minulost, a celé mi to přišlo jako taková divácky celkem nepříjemná záležitost, která je ve své bezútěšnosti dost depresivní a zneklidňující. Samotný závěr mě pak vyloženě rozladil - myslím, že přivádět na svět takovéto filmy hraničí s čistým sadismem na divácích, kterým to nic moc nedá - není tady žádný závan optimismu, žádná naděje, katarze, nezapomenutelný příběh nebo cokoli takového - je tu jen jeden nepravděpodobný příběh o kuriózní mateřské lásce, z níž je člověku v duši jen truchlivo. Za sebe tedy říkám, že podruhé bych se tomuto filmu ochotně vyhnul. (19.09.2015)

Už nikdy mi nebude chutnat Liči tak jako dřív. Tohle je totálně depresivní záležitost. K dokonalosti ale přece jen něco chybí. Uvítal bych radši chronologické vyprávění než přeskakování v časových rovinách. (30.04.2020)

Kevinek je děťátko k pomilování a tak celý film tušíte, že ten spratek musel udělat něco hrozného a čekáte na rozuzlení, co to bylo. Jeho matka marně bojuje o vykřesání mateřské lásky ve své, Kevinovými eskapádami trápené, duši. Tilda Swinton neskutečně hraje uzlíček nervů, ve který Kevinek proměnil svoji mámu. Musím konstatovat, že se mi na celém filmu nepodařilo najít jednu jedinou chybu. (29.09.2012)

Toto bol len slabučký, a navyše trápny, odvar masakru na Columbinskej stredne škole a s lukom a šípmy. To by vôbec nemuselo byť zlé, keby som nejakým spôsobom aspoň vytušil, prečo a ako sa stalo z Kevina monštrum. Takto mi to prišlo iba, že ho vyvrhla ako Satana, ktorý sa až prehnane choval ako blbec! (21.12.2011)