Margin Call
Margin Call
Deň pred krízou
Režie:
J.C. ChandorScénář:
J.C. ChandorKamera:
Frank G. DeMarcoHudba:
Nathan LarsonHrají:
Kevin Spacey, Zachary Quinto, Paul Bettany, Stanley Tucci, Simon Baker, Jeremy Irons, Penn Badgley, Mary McDonnell, Demi Moore, Al Sapienza, Ashley Williams (více)Obsahy(1)
Thriller ze světa velkých peněz vypráví příběh klíčových postav investiční firmy v průběhu jednoho z prvních dnů finanční krize, jež se rozpoutala roku 2008. Když nezkušený finanční analytik Peter Sullivan (Zachary Quinto) odhalí informace, které mohou jeho firmu poslat ke dnu, vyvolá tím řetězec rozhodnutí – finančních i morálních – a katapultuje životy všech zainteresovaných na pokraj katastrofy. Pomocí skvěle vykreslených lidských charakterů film Margin Call ukazuje, že nic není jen černé, nebo bílé. V dalších rolích fascinujícího debutu scenáristy a režiséra J. C. Chandora se představují Kevin Spacey, Paul Bettany, Jeremy Irons, Stanley Tucci a Demi Moore. Margin Call nabízí neúprosný a odvážně autentický pohled na finanční průmysl a jeho aktéry ve chvíli, kdy stojí před rozhodnutími, která utvářejí budoucnost celého světa. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (472)
Film vysvětlujíci vznik hospodářské krize způsobem, který pochopí i batole - "Když si lidi chtějí žít takhle, mít velký auta a velký baráky, na který nemají, tak já (bankovní makléř) jsem nezbytný. Jediný důvod, že si můžou dál žít jako králové, je ten, že my vychylujeme váhy v jejich prospěch - dám ruku pryč a celej svět bude sakra hustě spravedlivej a to doprdele rychle a o to tady nikdo nestojí. Chtějí to, co jim můžeme dát. A taky si chtějí hrát na neviňátka a předstírat, že nemají ponětí, odkud to přišlo. Zítra, až to všechno půjde ke dnu, tak nás ukřižujou, že jsme byli lehkomyslní. Ale jestli se pletem a všechno se vrátí do normálu, ti stejní lidi se budou smát, protože budem vypadat jako ti největší srabi." - No bohužel, nesmáli se a nebudem se smát ještě pěkně dlouho... ()
Odosobnené, zbavené emócií (okrem Spaceyho psa), no tak celkom nechápem režisérov zámer. Margin Call totiž neprichádza s ničím novým, má síce hviezdne obsadenie, no v podstate zbytočne, lebo ho nedokáže zužitkovať. Rovnako by v ňom mohli hrať bezmenní herci a výsledok by bol rovnaký. Tento film totiž nedokáže prísť s ničím prínosným pre hocikoho, čo aspoň trochu rozumie príčinám krízy. ()
Obsazení skvělé a hvězdy se vytáhly, od první do poslední. Přesto, jistě to mohlo být dramatičtější a dynamičtější. ()
Takových lepších 60%. Nebylo to úplně špatné. Zajímavě pojaté drama, které bylo postaveno na hereckých výkonech, chladné atmosféře a celkově potemnělému prostředí. Čekal jsem trošku více informací, jak a co se seběhlo, ale člověk jich dostal jen minimum. Takže informační hodnota téměř nulová. Člověk mohl sledovat jen partu více či méně zkažených chlapíků a dam, jak se "perou" s problémem. Čekal bych i trošku více emocí. Vše bylo takové chladné a neosobní. Ale možná to tam tak chodí. Jak jsem "říkal", nebylo to špatné, herecké výkony velmi dobré, ale také nic extra. Na jedno kouknutí. Howgh! ()
Az 3 hviezdicky som dal len vdaka skvelym hereckym vykonom, pretoze aj napriek ocakavanemu ukecanemu deju mi chybalo akesi napatie a vyvolanie emocii, co cakam od kazdeho nekomedialneho filmu. ()
Parádní herecká sestava a téma, které mě hodně zaujalo. ()
Nabitá noc před propuknutím ekonomické krize 2008, s lidmi z investiční banky, která ten dominový efekt spustila. Den před krizí je hektickou nocí debat mezi šéfy, nadšéfy, podšéfy a pár pěšáky z první linie od telefonů a monitorů (kteří na ty "nesrovnalosti" přišli), jak naložit s tím, že nastává chvíle, že ta bublina nadhodnocených investic praskne. Nakonec z toho byl pád světové ekonomie do největší krize za téměř sedmdesát let, ale to už jsou dny následující... ...P.S.: Drtivá většina těch, co to způsobili nijak nestrádá a mnozí bankéři si k dnešku ještě polepšil... Trilióny ztracených dolarů budou na důchod chybět jiným lidem. Mnoha lidem. ()
Na rozdíl od většiny velikánů bodového systému zde, jsem v tom vůbec neviděl to co oni. Zřejmě nemám dostatečné rozlišovací schopnosti. Podle mě byl Margin Call nudně natočený a nudně zinscenovaný. Když už přežiji, že se snímek odehrává pouze v pár kancelářích a zasedačkách vysokopodlažní budovy na Wall Streetu, nepřekousnu půl filmu o tom, jak si zjištěný problém přendávají z nižšího poskoka na toho vyššího v hierarchickém systému firmy. Druhou zase sleduji jak se odevzdaní kravaťáci potměšile předhánějí, kdo vydělává víc. Žádný hluboký smutek nad vypuklou krizí jsem necítil..cítil jsem mdloby přecházející k hlubokému spánku. Doporučuji film Sázka na nejistotu, který má nepochopitelně pouze o čtyři procentní body víc. 40% ()
Prvotřídní herecké obsazení filmu o tom, jak parta bankéřů zatočila se světem jen pro to, aby náhodou svět nezatočil s nimi. ()
Zajímavý pohled do zákulisí firmy a jakto asi mohlo vypadat těsně před vypuknutím světové finanční krize v roce 2008. ()
Tvrdej nadstandart. Výborní herci (pomyslné první tři pozice bych rozdělil 1.Quinto, 2.Spacey a třetí Bettany plus mnoho dalších, opravdu koncert), napínavé provedení (i když vlastně nějaké akce by tam člověk pohledal a závěr je znám nám všem), reálné ztvárnění (naštěstí se tvůrci nepokoušeli o nic "cool", moderní efekty či pokusy o drama) a ke konci časově a termínově zpracovatelné i pro naprostého laika (rozuměj, že se to odehrává ve dvou dnech, takže divák má jasný přehled a i pojmy z finančního trhu se dají pobrat). Moje doporučení určitě získává a to mi finanční krize jinak říká úplný... ()
Film z mi neznámé oblasti, možná proto doteď nevím proč ty akcie na trhu klesly, i když to tam bylo 3x vysvětlováno. Líbily se mi herecké výkony... Spacey, Baker. Děj se táhl, pořád stejně nudné tempo s rychlým finišem. ()
Co to kur.. bylo? Jaký spekulace? Jaký transakce? Jaká burza? O čem to tam všichni sakra mluví? Love mám ve strožoku, tak nejsem ta takovejch slizkej kravaťákách závislej.. ()
Bankéři jsou samořejmě pěkní mizerové, ostatně, kdo by nevěděl, že za krizi můžou jenom oni? My jsme je sice nenáviděli už před tím, protože se vyjadřovali ošklivě o obyčejných lidech a měli spoustu peněz, ale ted k tomu máme konečně pořádný důvod.Jojo, někteří z přispěvatelů by nejradši po shlédnutí filmu šli hned vystřílet zaměstnance lolální pobočky nějaké banky (Goldman Sachs u nás není a míněná Lehman Brothers už neexistuje), o to víc mě překvapilo, jak mě tenhle snímek zas tolik nezasáhl. (Ale třeba recenzenta The New Yorker ano, film popsal jako vůbec nejlepší film o Wall Street.) Obsazení je přitom dobré (Jeremy Irons! vlastně jediná krystalický zlá postava, Kevin Spacey, Demi Moore) celý průběh a chování postav velmi uvěřitelné a nepřehrávané (jen umírající pes za tisíce dolarů byl poněkud nepatřičný), podání srozumitelné a přehledné (i tak ovšem pro většinu diválů zřejmě s nepřehlednými detaiy), ale přesto celé chladné, odtažité. Pro toho, kdo chce vidět, jak to vypadá uvnitř banky a jak se řeší krizové situace, to zas tak ohromující podívaná nebyla (i když se řeší silně nemorálně, scéna prodejů traderůma salesmenům jiných bank je jediná skutečně strhující). Pro toho, kdo ví, že bankéři jsou na odstřel, to není nic nového, ví to z demonstrací, Stoneova Wall Street, Rizika Bena Youngera nebo Makléře Jamese Deardena, popřípadě z knihy Citiboy Gerainta Andersona nebo Chladnokrevná kalkulace Michaela Ridpatha. Pro ostatní to může být vyslovená nuda, protože vedení prostě řeší problémy firmy podobne jako by je mohlo řešit vedení jiné obří společnosti, prodavájící někdy vzdušné zámky (a nacházející kupodivu ty, kdo si je bez otázek za těžké peníze koupí). Ale nemůžu říct, že by mě nepřekvapilo vůbec nic. Například to, že bankéři používají výhradně terminály Bloomberg, zatímco Reuters ani jako záložní screen. Nebo to, že se hrozící divák neustrne nad metodou propouštění v amerických bankách. Kolektivní smlouva, odbory? A pak taky, že margin call jako terminus technicus ve filmu vůbec nezazní.. ()
To je film...bejt bankéř nebo vyznat se v tý jejich hatmatilce, tak bych si to asi užil víc. Takhle jsem si asi tak domejšlel oč vlastně jde. A hlavně jsem čekal skoro celej film na nějaký hlubší uvedení do děje. A jaký bylo moje překvapení, když místo uvedení do děje jsem se najednou nedočkal ani uzavřenýho závěru. Ale Kevin Spacey to (ať už to bylo cokoliv) zahrál dobře, to zase jo. ()
Pre mňa maximálne nezaujímavé, nudné a chladné a miestami aj dialógy nefungujú ako by mali. Fascinuje ma na tomto filme, že tvorcovia sa snažia všetko úplne vysvetliť jednoducho, no aj tak nemáte jasno v tom o čom ten film je. Keby si neprečítam obsah a natrafím na ten film náhodou, bez akýchkoľvek informácií o ňom, nemám najmenšiu šancu ho úplne pochopiť. ()
Ztráta času, nekoukat, zvrhlost koho todle baví - lituji. Toto téma skutečně není pro mě a je to škoda životní energie. 3 nadnesené a ovlivněné okolím. Nevidět, vyhrát. 6/10 ()
Kevin Spacey výbornej, jako vždy. ()
Výborná konverzačná dráma, v ktorej som sa však občas trochu strácal. Najväčším problémom bolo (pre mňa) slabé vygradovanie samotného záveru, inak už ťažko niečo vyčítať. Kiežby sa takéto filmy točili častejšie.. ()
Související novinky
Fresh Film Fest začíná již ve středu
Fresh Film Fest nabídne od 29. srpna do 2. září téměř 120 filmů. Proběhne v kině Světozor, Kině 35 – Francouzském institutu, FAMU, Studiu Béla – Maďarském institutu, a také pod širým nebem v… (více)
Oscar 2012 - výsledky
84. udělování zlatých sošek, ke kterým se po letech vrátil Billy Crystal jako průvodce, bylo ve znamení tradice. Jedna z nejočekávanějších a nejsledovanějších televizních show roku se vrátila ke svým… (více)
Oscarové nominace 2012
84. udělování výročních cen Americké filmové akademie se blíží. Ať už se vám to líbí nebo ne, pořád jde o nejsledovanější a z jistého pohledu i nejprestižnější filmové ceny na planetě. Takže, kdo se… (více)
Špičkově obsazený bankrot
Předevčírem jsme tu měli drama z Wall Street, které chystají Scott a DiCaprio, dnes je tady další, mnohem aktuálnější. Margin Call je nezávislý film neznámého scénáristy a režiséra J. C. Chandora,… (více)
Typický americký film. Všichni dobře vypadají, většinu času hovoří v náznacích a počty jim vysvětluje nevinný génius z jiného oboru. Celé se to tváří, jako by makléři nevěděli, co celou dobu vlastně dělají, že jim to musí vysvětlovat bývalý fysik a že jsou tedy vlastně nevinní. My ostatní si máme myslet, že v Americe se na všechno přichází ze dne na den, za kolapsem firmy vězí jeden vzorec, jímž je možno redukovat kausální schéma spádu celého tržního vývoje a že se na new yorské burze den odvíjí jinak než tady na pražské. Chtěl bych vidět kvartálové grafy prodeje některé z komodit nebo i hypotečních produktů a vysledovat v nich periodickou hodnotu, která prozradí vadnost i systém celého procesu. Má to vypadat tak, jako by všechno zvorali původně inženýrští quants, patheticky vzpomínající, jak kdysi pomáhali vyvíjet rakety nebo stavět mosty, kteří se nechali strhnout světem finančních transakcí, abychom si mysleli, že systém světové ekonomiky samé je vlastně v pořádku. Opravdu ukolébavka, ale na koho ještě zabírá? V Hollywoodu vědí, že si to intelektuálně bezbranná část divácké klientely potřebuje dělat krásnějším a nevinnějším, než to je: redukovat vinu na nějaké obskurní padouchy, opojené bankovkovou mocí za skly mrakodrapu. A to všechno odvyprávěno hlavně chlapáčtěji (kýčovité estetice povděčněji), než jak to v životě i v ekonomické realitě bývá skutečně. Podle Hollywoodu je to jen mravní selhání finančnických bijců. Ale žádná velká matematika se samozřejmě neděla. Vystihnout poptávku nějakým odpovídajícím modelem ekonomické nabídky není žádná velká matematika ani co do úrovně platnosti, a už vůbec ne co do možné komplexity proměnných. Kdysi jsem viděl jeden díl Gilmoreových děvčat. Slečna dělala testy na Yale z rovnic o dvou neznámých a pochybuji, že ten tolik velebený Wall street kdy potřeboval něco lepšího na to, aby rozfofrovával nebo destabilizoval veřejné hodnoty reálné vrstvy ekonomiky. Podobně ekonomové (jako tehdy zdiskreditovaní teoretičtí „dozorci“) rádi předstírají, že umějí předvídat lépe, než je vůbec v nepřírodovědném oboru možné, a to z prostého důvodu, že by se jim hodilo dřívější postavení kněží. Neexistuje žádný typ vědomé ekonomické aktivity, který by z jediného centra mohl zavinit depresi takového formátu. Krizi nevyvolala génii zprivatizovaná matematika a, jak si lze ověřit ze statistik vedených databází Scopus, i v Evropě jsou renomovaní matematici (a ne nějací průměrní počtáři), kteří dávno mohli spáchat něco podobného i s pouhým 1 % svého profesního vzdělání, pokud by ovšem zbylých 99 % kapacity věnovali rozvoji v čarodějnictví a slovních ekvilibristikách na způsob marketingových akcí. Wall street není žádný projekt Manhattan, všichni na něj vidíme a americká vláda i společnost ho úkolují samy jedna zadáním ve formě různých rozpočtových výnosů, projevivších se následně v charakteru národně hospodářských preferencí země, druhá pak „spontánním“ jednáním na trhu. Neschopnost terciálního sektoru (tj. služeb) dále absorbovat průmyslem uvolňované pracovní síly je (dávno nejen podle Lipovetskeho) mnohem nebezpečnější perspektiva, než jakou předestírá obraz Wall streetu coby sídla makroekonomického gamblerství. Z principiálních rozporů kapitalismu vyvozoval dlouhodobé degenerativní trendy dávno dešifrací hrozeb na sebe upozornivší Capra (Bod obratu/1982). Je-li dnes někdo ještě trochu věcný (tedy ne salónní) ekonom (jako třeba Zelený, Švihlíková, Piketty, Krugman nebo Stiglitz), poučil se z neefektivity ideologických, pavědeckých receptů jinak i podnětné rakouské školy a hovoří dávno nikoli o krizi jakožto výsledku morálního hazardu, nýbrž (kromě jiných dysfunkcí) o kolapsu terciálního sektoru a v důsledku toho o transformaci, která vyzývá k diskusi ohledně budoucího ekonomického paradigmatu. Vzhledem k tomu, že kvalita exaktnosti v rozmanitostí proměnných mnohem komplexnější ekonomii je podstatně odlišná od exaktnosti, jak ji garantuje objektivita ve fysikální či matematické rovině, a hlavně poněvadž ekonomie je jako strategická disciplina determinována faktem nevyhnutelné volby jí předcházející doktriny, takže každý v ní navržený postup prozrazuje především politický postoj a pak teprve důvtip, není žádný důvod si myslet, že se její předmět nebude vyvíjet dynamičtěji a revolučněji, než se mění pohled ve fysice. Obviňování burzy, jakož i latentní fascinace ilusí, že představuje nějakého absolutního hybatele „světového pořádku“, je napůl perverse, napůl planá útěcha. () (méně) (více)