Jeden musí z kola ven

Dokonale sterilní film. Faktem zůstává že film zpočátku nudí k smrti, jakmile se ovšem divák zorientuje tak dostává solidní nálož přímo učebnicové špionáže ze 70. let. Ve hvězdné herecké sestavě se mi nezdálo že by někdo čouhal více. Prostě se sešla opravdová herecká extratřída a na výkonech se to určitě projevilo. Těším se na nutnou druhou projekci. PS: Druhá projekce ničemu nepomohla. Film mě nudil i nadále. 50% (21.05.2012)

Pre mňa jeden z najočakávanejších filmov roku, no a pravdupovediac ma trošku sklamal. Mám rád sedemdesiate roky, atmosféra bola skvelá, herci svoje role precítili, samotná kamera a hudba spravili pútavejším, ale film samotný až taký pútavý nebol. Nevravím, že som chcel špionážny film v tempe bondoviek, ale ten monotónny rytmus sledu udalostí som miestami fakt preklínal a bol na úkor kvality a zážitku z filmu, ktorý by inak mohol byť oveľa sugestívnejší. Zároveň však potvrdzujem kvalitu ostatných aspektov, herci skvelí, dialógy vycibrené do posledného detailu, scenár má skvelé miesta a zážitok sa tak ustálil niekde na 80%. (30.01.2012)

Rozpočet: 21 000 000 $ Otvárací Víkend: 5 478 521 $ (v 886 Kinách) Tržby USA: 24 149 393 $ Tržby Celosvetovo: 80 630 608 $Zbožňujem filmy so špionážnou tématikou,hlavne tie kde sa veľa vypráva a zbrane sa používajú minimálne.To tento film má...ale,postavy sú v dialógoch hrozne pomiešané a človeku sa s toho točí hlava,dokonca som sa miestami nudil a musel sa presviedčať k do pozeraniu,konečné hodnotenie zachránila posledná finálová pól hodinka,ktorá bola v skutku znamenitá.Herecká zostava je sen každého režiséra. (19.05.2012)

Tinker, Tailor, Soldier, Spy, ne každému se poddaj'. Pokud tedy každý není v skrytu duše vedle dynamických akčních jízd a špinavých kontaktních bitek s všudypřítomnou tepající hudbou (které najdete v Bourneovi) zároveň nakloněn pomalu se rozkrývajícím atmosférickým (bezútěšným) příběhům se spoustou postav podávajících výborné charakterní výkony - a s hudbou rozličných žánrů a temp od převážně artového skladatele, pokud zrovna nějaká hudba vůbec hraje. Já osobně nemám problém ani s jedním pojetím, tudíž je podle mě TTSS excelentní film. Film, jaký zase dlouho nikdo nenatočí, protože ho nebudou sjíždět masy platících diváků, ale ne zrovna početní příznivci poněkud specifického pojetí špionážního žánru... O ději se nemá smysl rozepisovat (BTW nečetl jsem předlohu a vlastně vůbec nic od le Carrého), vyzdvihnout se tu musí kromě už zmíněné hudby výprava, technické aspekty filmu (který je jen tak mimochodem v těch několika akčnějších scénách překvapivě explicitní, pokud jde o násilí) a špičkové herecké výkony (i když pořád nechápu, co je na tom Cumberbatchově hlasu tak "wrrrrau", jak tvrdí ženské elementy v mém okolí) všech bez výjimky, i když samozřejmě vedou Oldman, Hardy, a ti potenciální "zlí";) Alfredson je skutečně ďábelsky dobrý režisér. Scény z vánočních večírků mají svoji velkou dějovou úlohu, jsou ve své prosvětlenosti a barevnosti pozoruhodným kontrastem k zašedlé realitě studené války, ale hlavně poskytují tomu uzavřenému světu elitních špiónů, které si podvědomě stejně představujeme jako Jamese Bonda, geniálně fantaskní Lynchovskou tečku (viz Father Christmas a "savětskij sajúz"). Netušil jsem, jak bude zpracován závěr celé té nesnadné pouti za pravdou, kde se opravdu strkají figurky po šachovnici, ale přetočení toho před finále už divákovi důvěrně známého, iluzí zbaveného světa, do emocionálního válce podbarveného veskrze pozitivním francouzským hitem dokonalého gentlemana/lamače srdcí Julia Iglesiase (La Mer) mě naprosto zatlouklo do sedadla a nechalo mi pocit téměř dokonalého filmového zážitku. Nemám důvod nedat 90%...a kdo ví, třeba to napodruhé bude ještě o kousek víc;) (31.03.2012)

Připadal jsem si jako buran v luxusní restauraci, kterej si objedná nějakou neuvěřitelně drahou specialitu šéfkuchaře a láhev vína za sto táců, ale pak, když mu to donesou, s láskou vzpomíná na smaženej vepřovej řízek a půllitr budvárka z hospody Na Růžku. Strašně dobře natočené špionážní drama, které svým potenciálem stát se okamžitě novou klasikou žánru připomíná například loňský western True Grit, nebo předchozí film Tomase Alfredsona Låt den rätte komma in. Ale na mne to bylo příliš pomalé, ukecané, jednotvárné a dlouhé, což společně s tím, že špionážní drama není můj úplně oblíbený žánr, způsobilo, že nejsem schopný tenhle film pořádně docenit. Je mi to líto, ale fakt ne. (13.01.2012)