Bratrstvo

Film hodně stojí na sympatiích s hlavními hrdiny. Jestliže postava „Jimmyho“ prochází složitým a velmi zajímavých vývojem, tak „Lars“ je spíše otravný a ne příliš přesvědčivý (navíc herec je velmi nehezký). Námět těžící z kontroverzního prostředí neonacistů je vcelku originální, nějaké okamžiky mi však přišly až příliš nadsazené (koncert, tetování, motivace k jednání). Spousta prostoru je věnována pouze domněnkám, přičemž si myslím, že zrovna tohle téma by mohlo být zpracováno více explicitně. Hudba: několik opakujících se strunných motivů zajímavě přispívá k atmosféře snímku. (04.04.2013)

Pomerne nenápadný film so zaujímavou myšlienkou. Láska medzi dvomi mužmi nie je ľahká ani v obyčajnom svete, keď sa však rozhorí vo vnútri ultrapravicovej organizácie tak to je už riadny mazec. Na jednej strane boli ako členovia organizácie za život v súlade s prírodou a na strane druhej sa im pritrafí takáto vec. Film zobrazuje krutú realitu tohto stavu a neutešenú situáciu ústrednej dvojice, hlavne ku koncu, keď sa pomaličky, nenápadne, začínajú okolo nich sťahovať mračná a chápadlá vlastnej neonacistickej skupiny, všetko za doprovodu nádhernej hudby. Ťaživé finále je preto nevyhnutné. Škoda len toho občas uťahaného deja, na to tu nebola uspôsobená atmosféra a možno ani hudba.80/100 (18.09.2014)

U tohoto filmu od začátku víte jak bude probíhat a co bude následovat, ale stejně Vás to udržuje v napětí. Tím pádem je jasné, že to nebude nic veselého, ale zpracování a atmosféra tohoto surového severského dramatu to plně vynahrazuje. Navíc je tu dobře ukázána struktura extremistických spolků a pravidla jejich fungování. Jen je mi líto, že nejsou lépe vysvětleny pohnutky, které svedly (snad inteligentního) hlavního hrdinu k neonacistům. Dám filmu 3 hvězdy, ale jsou rozhodně zářivější a můžu doporučit. [ PŘÍBĚH: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 0 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (02.12.2015)

Když jsem tento film viděla poprvé, tak mě naprosto dostal. Již samotný námět, který zpracovává naprosto tabuizované téma lásky mezi dvěma muži uvnitř neonacistické skupiny, je velmi lákavý. Vynikající herecké obsazení jejích věrných členů. Nicolas Bro jako "Fatty" či skvělý Morten Holst jako Jimmyho bratr Patrick. K tomu minimalistická atmosféra chladného severu a mlčenlivost záběrů. Pro mě se tento snímek stal nejvíce zapamatovatelným díky vztahu Larse a Jimmyho a jejich úžasného ztvárnění Thure Lindhartem a Davidem Dencikem. Jiskřivá chemie mezi nimi pracuje obrovskou silou již od prvního setkání a její intenzita se postupem děje ještě zvyšuje. Spolu s rostoucí touhou, potřebou a vším nevyslovitelným, co se na obrazovce přetavuje do téměř hmatatelného napětí a erotického dusna (dokonalá scéna na toaletách). Jejich "love scene" je pro mě tou nejúžasnější a nejkrásnější (mužskou) milostnou scénou, jakou jsem kdy ve filmu viděla. Když jsem snímek viděla poprvé, tak při celé této scéně, počínaje příchodem z pláže, mi srdce bušilo jako zvon, polévalo mě horko s chladem a byla jsem doslova magnetizována. Něco tak úchvatného a intenzivního jsem snad ještě při žádné filmové milostné scéně nezažila. Nejde (možná jde:) jen o to, že se jedná o dva kluky, což mě jako dívku přitahuje, ale i o celkové spojení všech prvků. Charaktery, prostředí, námět a mimořádné ztvárnění i propojení jednotlivých momentů. Závěrečná část mě docela "smetla" a slzy byly zaručeny. Pro Nicola Donato se jednalo o režisérský debut, který natočil naprosto geniálně. Smekám jak jemu, který se zasloužil i o realistický scénář bez jakéhokoliv klišé či patosu, tak kamerovému zpracování a představitelům Larse a Jimmyho. Zvláště skvělému, civilnímu ztvárnění Jimmyho. Navrch násilnický a tvrdý charakter. Jinak však také uzavřený a vnímavý. Když si uvědomí možné nebezpečí z vznikajícího citu, neprojevuje žádný vztek či agresi jako obranu. Nevnímá ho jako něco špatného a nepřípustného. Zkrátka se mu poddá. Jakoby na něco takového čekal a věděl o tom. Rovněž excelentní je hudba. Jemné, minimalistické a krásné, stejně jako zároveň podmanivé a melodické tóny. Když zhlédnu nějaké dílo, které na mě silně zapůsobí (ať kontroverzním vztahovým tématem či silnou výpovědní hodnotou), často přemýšlím nad tím, jak by podobné téma vypadalo, kdyby jej natočil někdo u nás, a jestli by si na to někdo vůbec troufl. I kdyby se našel režisér, kteří herci by dokázali něco podobného? Myslím, že, ať máme sebe lepší hereckou základnu, tak na něco takového nejspíše nejsou jak oni, tak ani konzumní a na, mnohdy podřadnou, bezduchou a sterotypní filmovou tvorbu navyklí diváci, připraveni. (03.01.2012)

„Co to říkal o gayovi u vodárenský věže?“ - „Ebbe je naštvanej, že skončil v nemocnici.“ - „Proč?“ - „Bojí se, že půjde na policii.“ - „Ne, proč jsi ho zmlátil?“ - „Protože byl gay. Trik je v tom zmlátit jen gaye, kteří to tají, protože ti se bojí to někomu říct. V naší organizaci nemáme gaye rádi, víš?“ Lars je zhrzený vyhozením z armády a otrávený snahou rodičů řídit mu život. Jeho osamělost a vyděděnost zaujme neonacistického předáka Tykkeho, který v něm vidí silného potencionálního člena Strany. Larsova ostrá zásadovost se začne otupovat…Zajímavý náhled na nečekaný vztah uprostřed neonacistické skupiny. Baví počáteční nevraživostí, postupným oťukáváním, dobíráním se až skutečným jiskřením. Neměl jsem problém těm 2 jejich vzplanutí věřit, stejně jako přicházející obavy, pochyby, podezíravost. Natolik byli Lindhardt a hlavně Dencik přesní. A Bro byl zase dokonalý představitel demagoga, který ví, jak jednat s lidmi. Konec byl nevyhnutelný, přesto jeho podoba trochu překvapí, aneb co člověk zaseje, to i sklidí. Vidím to na solidní 4*. (26.01.2024)