Bratrstvo

Očakával som klasický, ale od severanov určite kvalitný film na tému skinheads. Viem že k témam pristupujú svojsky, často originálne a v podstate to aj dostaneme. Ibaže ma ten homosexuálny vzťah medzi dvoma členmi dosť prekvapil. Prečo? pretože je všeobecne známe, že skinheads nenávidia homosexuálov , preto je veľmi nepravdepodobné, že by sa práve takto orientovaný človek k takejto partii pridal. Ak už majú byť dvaja, je to ešte menej pravdepodobné, ale dajme tomu. Ak na to pristúpime, máme tu film na ktorý sa dá pozerať. Teda okrem tej "romantocko-erotickej" scény, pri ktorej som trpel. Vadila mi ešte roztržka v bare s "farebnými", prim ktorej z toho skinheadi vycúvali napriek presile. Opäť dosť nepravdepodobné. Mimo týchto malých nedostatkov film šľape, herecky výborne obsadené i zahrané s tradične protirasistickým záverom. 70%. (05.10.2013)

Když jsem tento film viděla poprvé, tak mě naprosto dostal. Již samotný námět, který zpracovává naprosto tabuizované téma lásky mezi dvěma muži uvnitř neonacistické skupiny, je velmi lákavý. Vynikající herecké obsazení jejích věrných členů. Nicolas Bro jako "Fatty" či skvělý Morten Holst jako Jimmyho bratr Patrick. K tomu minimalistická atmosféra chladného severu a mlčenlivost záběrů. Pro mě se tento snímek stal nejvíce zapamatovatelným díky vztahu Larse a Jimmyho a jejich úžasného ztvárnění Thure Lindhartem a Davidem Dencikem. Jiskřivá chemie mezi nimi pracuje obrovskou silou již od prvního setkání a její intenzita se postupem děje ještě zvyšuje. Spolu s rostoucí touhou, potřebou a vším nevyslovitelným, co se na obrazovce přetavuje do téměř hmatatelného napětí a erotického dusna (dokonalá scéna na toaletách). Jejich "love scene" je pro mě tou nejúžasnější a nejkrásnější (mužskou) milostnou scénou, jakou jsem kdy ve filmu viděla. Když jsem snímek viděla poprvé, tak při celé této scéně, počínaje příchodem z pláže, mi srdce bušilo jako zvon, polévalo mě horko s chladem a byla jsem doslova magnetizována. Něco tak úchvatného a intenzivního jsem snad ještě při žádné filmové milostné scéně nezažila. Nejde (možná jde:) jen o to, že se jedná o dva kluky, což mě jako dívku přitahuje, ale i o celkové spojení všech prvků. Charaktery, prostředí, námět a mimořádné ztvárnění i propojení jednotlivých momentů. Závěrečná část mě docela "smetla" a slzy byly zaručeny. Pro Nicola Donato se jednalo o režisérský debut, který natočil naprosto geniálně. Smekám jak jemu, který se zasloužil i o realistický scénář bez jakéhokoliv klišé či patosu, tak kamerovému zpracování a představitelům Larse a Jimmyho. Zvláště skvělému, civilnímu ztvárnění Jimmyho. Navrch násilnický a tvrdý charakter. Jinak však také uzavřený a vnímavý. Když si uvědomí možné nebezpečí z vznikajícího citu, neprojevuje žádný vztek či agresi jako obranu. Nevnímá ho jako něco špatného a nepřípustného. Zkrátka se mu poddá. Jakoby na něco takového čekal a věděl o tom. Rovněž excelentní je hudba. Jemné, minimalistické a krásné, stejně jako zároveň podmanivé a melodické tóny. Když zhlédnu nějaké dílo, které na mě silně zapůsobí (ať kontroverzním vztahovým tématem či silnou výpovědní hodnotou), často přemýšlím nad tím, jak by podobné téma vypadalo, kdyby jej natočil někdo u nás, a jestli by si na to někdo vůbec troufl. I kdyby se našel režisér, kteří herci by dokázali něco podobného? Myslím, že, ať máme sebe lepší hereckou základnu, tak na něco takového nejspíše nejsou jak oni, tak ani konzumní a na, mnohdy podřadnou, bezduchou a sterotypní filmovou tvorbu navyklí diváci, připraveni. (03.01.2012)

Film, ktorý sa mi vryl hlboko do duše a srdca. Uvedomujem si, že nie je zďaleka dokonalý a (asi) som schopná pochopiť všetky výhrady voči nemu, ktoré tu čítam v komentároch. Priznám sa, že po prvom pozretí som ho videla následne minimálne 10 x za sebou. Fascinoval ma. Neviem presne čím, možno tým, že to bol asi prvý z tých tzv. pocitových filmov, na ktorého vlnovú dĺžku som sa okamžite naladila a jednoducho som ten film prežila. Okrem Larsa som sa v priebehu pozerania zamilovala aj ja. Ja tu jednoducho nepotrebujem nič vysvetľovať, ja som to s nimi prežila. Viem presne prečo, viem presne načo, viem presne ako...no a kto nemá rád ten pocit, keď je jednoducho zamilovaný? Dnes už tento film, až za taký zázrak síce nepovažujem, ale to nič nemení na mojom postoji k nemu. Jednoznačne moja ♥ topka. (02.01.2013)

Broderskab se vlastně nijak zvlášť neliší od ostatních filmů s neonacistickou tématikou. I tady hlavní hrdina nakonec poruší tabu, což pro něj bude mít nakonec fatální následky. Nicméně homosexualita,která je v tomto případě ústředním motivem, dělá přeci jenom Bratrstvo jedním z nejlepších filmů o neonacistické scéně. 90% (14.07.2013)

"Romeo a Romeo." Páni mají radši... jeden druhého. V dobrém i zlém, klevetníků šém. O citech přísně tajných pomlčte, polibkům nebraňte. Povoleno zákonem lásky, zapovězeno zákonem "konšelů společenství." Kdo chce ctít náš řád, nesmí vybočit z jeho řad. S dezertéry stanov rychlý proces vykonejte a již je mezi nás nepouštějte. Stalo se jedné noci...Milostná scéna se v tichý akt probouzí, na intenzitu rozkoše nahlíží, zmítá se ve volném pádu, křičí smyslnou něžností, odpoutává se, dostává se pod kůži, se vší to romantičností zve ku lásce vás. Vztek a zášť však servaly intimitu z nás. Prozrazeni něhou svou, potrestáni rukou (ne)chtěně bezcitnou. Když se city nevzdají, každé rány poleví. Tento cit nelze p(r)ominout, ani čas nemůže trhnout milostnou oponou. Budu tě držet za ruku tvou, oddaně čekat na větu zamilovanou. (08.03.2015)