Ranař

Nejsem nijak vášnivým fanouškem hokeje, ale když už ho sleduji, tak vždycky s očekáváním nějakého boxerského souboje. No a těch si v Goon užijete opravdu do sytosti. Příběh sice výrazně připomíná další americkou pohádku o cestě na vrchol, ale tentokrát to sportovní pojetí, velmi nevybíravě a krvavě natočené bitky a neodolatelně nepřiměřené fuckování vítězí nad jakýmkoli kýčem a dělají z filmu pohodovou a ryzí komedii, jakou bych dodíval klidně i vícekrát. Navíc skvělý Scott a vysloveně smrtící Liev Schreiber.:D (17.03.2013)

Málo uvěřitelná cesta, navzdory zajímavému námětu vycházejícího ze skutečnosti, jednoho slabomyslného vyhazovače na kluziště nižší hokejové ligy, kde jsou více k vidění kvalitní pěstní souboje bitkařů než dobrý hokej. A v bitkách je Doug Glatt extratřída. Na ledě je to nemotora, co se sotva udrží na bruslích, ale nebyl angažován od toho, aby dával góly a ukazoval technické finesy. Jakmile dojde na rvačku, nemá soupeře. Rány rozdává jako nikdo a nemá v bitkách konkurenci, ale jinak je to dobrák od kosti. Do týmu Higlanders přišel krýt záda tamní hvězdě a excelentnímu technikovi, který ovšem po zranění, které utržil od obávaného bitkaře, ztratil na ledě sebevědomí, na hokej kašle, a tak skončil místo v NHL v ECHL. A navíc, tým má našlápnuto do play off a schyluje se k vrcholné bitce na ledě mezi dobračiskem a zlým mužem ledových ploch, který se vrací po distanci. Bitky jsou hlavní náplní příběhu, který se inspiroval skutečnou postavou hokejisty, který v nižších ligách proslul jako bitkař, ale tady je z Doug The Hammer Smith přejmenován na Doug Glatt a není jasné, proč dostal tvář Sean W.Scotta. Ten se do role bitkaře ani trochu nehodí, navíc není svému předobrazu ani trochu podobný a tohle beru jako velkou chybu castingu. Zřejmě Jay Baruchel, který je autorem scénáře a zahrál si i jednu z vedlejších rolí, napsal roli přímo pro Scotta, si myslel, že film s ním dosáhne "forrestogumpovské" rozměry, jen s tím rozdílem, že se děj přesune na ledovou plochu. A skutečně. Když se film odehrával na ledě, sršel energií a entusiasmem. Mimo led to nepříjemně vázlo. Postava dobráckého bitkaře se musela zamilovat, smířit se s hlavní hvězdou týmu, která ho moc zpočátku nemusela a pak nabančit obávanému bitkaři a postoupit do play off. Vše bylo maximálně předvídatelné, stokrát viděné a postrádalo to dramatické vypětí a občasné až neznatelné komediální vsuvky neměly jiskru. Bitky byly ovšem natočeny velmi solidně krvavě, přehnaně, ale bylo na ně radost pohledět a těšil jsem se, když na ně došlo, ačkoliv se tím zvýraznil stereotypní ráz filmu. Nejlepší herecký výkon podal Liev Schreiber v roli vyhlášeného bitkaře Ross Boss Rhea, který přesně vystihl a zřejmě odpozoroval a nastudoval chování bitkařů, jakým třeba byli svého času šílenci typu Dale Purinton. Rovněž trenér týmu Kim Coates byl perfektně autentický a možná i nepříliš známý Marc-André Grondin coby upadlá hvězda deroucí se zpět na vrchol, i když prokličkoval mezi hokejisty lépe než Malkin s Ovečkinem dohromady. Ostatní herci spíše tvořili povinné křoví a Sean William Scott dopadl tedy nejhůře. Kdyby ve filmu nehrál, asi by to dopadlo mnohem lépe a hlavně uvěřitelněji. Tohle byla taková hokejová pohádka o jednom outsiderovi, co našel uplatnění v životě na ledě, ačkoliv by to od něj nikdo nikdy nečekal. Upozadění reálných prvků, tolik potřebných pro filmy se sportovní tématikou, se nevyplatilo. 60% (17.03.2012)

Možná nejlepší komedie tohoto roku, která pojednává o kanadské hokejové pralesní lize a její komediální síla je skrytá především v jednotlivých hráčích a jejich totální apatii vůči týmu. Dokonale nevtíravý film, kde nic nepůsobí uměle a zbytečně. S.W. Scott hraje perfektně a film má dokonce i záblesk poselství, které je podáno bez klasického patosu a klišé, které se objevuje v 90% sportovních filmů. Americký "Okresní přebor", pro mě mnohem zábavnější a zajímavější, zesměšňování hokejového sportovního klišé je zkrátka zábavnější, na fotbal si nemůžete vzít dámské brusle. 90% (05.04.2012)

Ani komedie, ani dramedie, ani sonda do duše násilnického primitiva. Goon se snaží spojit neslučitelné - sofistikovanou kritiku posedlosti násilím a jednoduchou hollywoodskou komedii apatowovského střihu se sprostým a nekorektním humorem. V obou případech zamrzí, že látka není dovedena do nějakého zdárného konce. Když se navíc objeví zbytečné podzápletky (nudná romance) a nesnesitelné postavy (Jay Baruchel), je jasné, že se Goon stane jen pouhou jednohubkou na nedělní odpoledne, v níž tak akorát oceníte pěkně natočené bitky a přesně hrajícího Scotta. Jsem zvědav, jak se svým hokejovým opusem naloží Kevin Smith... (02.04.2012)

Jakožto člověk, který hokeji už dávno a beznadějně propadl, respektuju vše, co k němu patří (ať už si to užívám více či méně). A Goon mě tak svým tématem dost lákal. Co se týče samotného zpracování hokejových zápasů, film působí místy naivně, ale tvůrcům evidentně nešlo o nějakou autenticitu jako spíš vystihnutí atmosféry (navíc nahlížené značně uvolněnou optikou), stejné je to v případě onoho skutečného příběhu, kterým se snímek opravdu jen inspiroval. Ale dění při zápasech mě bavilo, strhávalo (komentátorovy glosy zas rozesmávaly) a maximálně jsem fandil hlavnímu hrdinovi (i když bylo jasné, jak vše skončí). Ovšem mnou zmiňovaný sport či konkrétněji šarvátky dostávají v tomto filmu jen zhruba půlku prostoru. Odvrácenou stranou snímku je pak vše mimo led. Od Dougova vrcholně trapného kámoše přes 2 ruské (?) spoluhráče (kteří za ním byli co do nevtipnosti v těsném závěsu), pochybnou rodinu až po násilně vsunutou (a nefungující) romantiku. A všechna tato negativa sráží jinak slušně rozjetý film až k průměru. (09.09.2015)