Ranař

Když už té bandě vymaštěnců, co si musí někde na ledňáčku každou neděli sežrat hamburger, vychlastat pár piv a zařvat gól nestačí, že ta partička nuzně placených, prudce inteligentních mudrců předstírá práci s pukem, musí si ti skoro maturanti sem tam i rozšmelcovat držky, aby byl kulturní zážitek úplný a naplňující. Vznikají pak i takovéto tklivé příběhy zneuznaných intelektuálů, které semele ta zlá hokejová mašinérie. Každopádně je velmi milé, že se k nim pak společnost nechová macešsky, staví jim pomníčky a po skončení aktivní kariéry jim umožní naučit se třeba i číst a psát nebo vstoupit do ČSSD. Taky je moc hezké, že když se jim třeba něco nemilého přihodí, lidé na Staromáku pak truchlí víc, než kdyby jim pomřeli vlastní rodiče. To když onehdá spadlo letadlo s mým kamarádem, který byl jen obyčejný astrofyzik pro Bajkonur, neštěk ani pes. A ani se tomu nedivím. Ten když se zabral do těch svých výpočtů kosmických trajektorií, měl problém trefit i branku u baráku. Ale jinak je to film zábavný, veselý a hezky ukazuje, jaké by to bylo, kdyby se Youngblood nebral tolik vážně. (04.04.2012)

Asi jediné co bych na tomhle filmů opravdu pochválil, je to, že jsem u něj neusínal. Ano, může se to zdát málo, ale není. Jsem unavený, jsou více jak 3 hodiny ráno a já tu píšu komentář k tomuhle snímku. Takže by se dalo říci že jsem se nenudil. To je ale asi opravdu vše. Film jako takový je po všech stránkách průměrný až podprůměrný. Ano jde jen o nějakého bitkaře, tak co bych na tom měl hledat, ale já bych chtěl stejně víc, protože tady všechno odflákli. Jak komediální stránku, tak výběr herců, tak dramatickou stránku, tak i love story. Dál jsem sice 3 hvězdy ale procentuálně je to pod 50% (26.03.2013)

The underdog story of the year. "Goon" není nic nového pod sluncem, ale funguje famózně právě díky tomu, že dobře pracuje s léty prověřeným rámcem filmů o outsiderech, kteří objeví svůj potenciál pro nějakou výstřední oblast lidských činností a postupem času si získávají sympatie nejen svého pochybovačného okolí, ale i diváků. Příznačně současné době, kdy už coming outy nejsou nic neobvyklého a všechny myslitelné cílové skupiny již našly místo v našem srdci, je načase, abychom opět s otevřenou náručí přijali tupého heterosexuálního bouchače. "Goon" je principielně "Rocky" přesazený na led, který hledá své místo v post-apatowovském světě. Není nikterak prostořeký, ani rozšafně vulgární, a už vůbec není žádný smart hošík, který dřepí u compu a vyjadřuje se popkulturními citacemi. Stejně jako Italský hřebec i tahle javorová mlátička je prosťáček k pohledání, který s upřímnou bezprostředností říká věci o oddanosti týmu a i on má právo se realizovat, byť neumí nic jiného než krvácet, rozdávat rány a nepadnout na kolena. V současnosti, kdy jsou bitky v hokeji zakázané, tak může být "Goon" opravdovým hrdinou své doby. Ukazuje totiž, že někomu nabančit nebo ustát několik ran, je také talent hodný uznání. "Goon" okouzluje samozřejmě díky tomu, že svého hrdinu nedělá machem, nýbrž dobrosrdečným ňoumou; prostě méďou, u kterého se může dívka dobře schoulit a k němuž můžou ostatní vzhlížet. Hrdinovu roli v dnešní post-feministické a post-comingoutové společnosti stvrzují právě vedlejší postavy. Typicky apatowovský (prostořeký floutek s košatým slovníkem) kámoš ho obdivuje a hlavní ženská postava z něj ovuluje (příznačně opustí svého smart přítele, typického zástupce vyšší střední třídy, ve svetříku, s upraveným vzhledem, a dokonce řekne, že když je s hrdinou, necítí potřebu spát s jinými chlapy). Ve výsledku "Goon" vlastně představuje podvratný snímek, protože v době politické korektnosti, emancipace, kultivovanosti a krize maskulinity prezentuje jako crownd-pleaser až gladiátorsky barbarskou podívanou plnou krvavých kontaktních rvaček, flusání, excesivní slovní vulgarity, nahoty a nevázaného sexu. (12.02.2012)

Málo uvěřitelná cesta, navzdory zajímavému námětu vycházejícího ze skutečnosti, jednoho slabomyslného vyhazovače na kluziště nižší hokejové ligy, kde jsou více k vidění kvalitní pěstní souboje bitkařů než dobrý hokej. A v bitkách je Doug Glatt extratřída. Na ledě je to nemotora, co se sotva udrží na bruslích, ale nebyl angažován od toho, aby dával góly a ukazoval technické finesy. Jakmile dojde na rvačku, nemá soupeře. Rány rozdává jako nikdo a nemá v bitkách konkurenci, ale jinak je to dobrák od kosti. Do týmu Higlanders přišel krýt záda tamní hvězdě a excelentnímu technikovi, který ovšem po zranění, které utržil od obávaného bitkaře, ztratil na ledě sebevědomí, na hokej kašle, a tak skončil místo v NHL v ECHL. A navíc, tým má našlápnuto do play off a schyluje se k vrcholné bitce na ledě mezi dobračiskem a zlým mužem ledových ploch, který se vrací po distanci. Bitky jsou hlavní náplní příběhu, který se inspiroval skutečnou postavou hokejisty, který v nižších ligách proslul jako bitkař, ale tady je z Doug The Hammer Smith přejmenován na Doug Glatt a není jasné, proč dostal tvář Sean W.Scotta. Ten se do role bitkaře ani trochu nehodí, navíc není svému předobrazu ani trochu podobný a tohle beru jako velkou chybu castingu. Zřejmě Jay Baruchel, který je autorem scénáře a zahrál si i jednu z vedlejších rolí, napsal roli přímo pro Scotta, si myslel, že film s ním dosáhne "forrestogumpovské" rozměry, jen s tím rozdílem, že se děj přesune na ledovou plochu. A skutečně. Když se film odehrával na ledě, sršel energií a entusiasmem. Mimo led to nepříjemně vázlo. Postava dobráckého bitkaře se musela zamilovat, smířit se s hlavní hvězdou týmu, která ho moc zpočátku nemusela a pak nabančit obávanému bitkaři a postoupit do play off. Vše bylo maximálně předvídatelné, stokrát viděné a postrádalo to dramatické vypětí a občasné až neznatelné komediální vsuvky neměly jiskru. Bitky byly ovšem natočeny velmi solidně krvavě, přehnaně, ale bylo na ně radost pohledět a těšil jsem se, když na ně došlo, ačkoliv se tím zvýraznil stereotypní ráz filmu. Nejlepší herecký výkon podal Liev Schreiber v roli vyhlášeného bitkaře Ross Boss Rhea, který přesně vystihl a zřejmě odpozoroval a nastudoval chování bitkařů, jakým třeba byli svého času šílenci typu Dale Purinton. Rovněž trenér týmu Kim Coates byl perfektně autentický a možná i nepříliš známý Marc-André Grondin coby upadlá hvězda deroucí se zpět na vrchol, i když prokličkoval mezi hokejisty lépe než Malkin s Ovečkinem dohromady. Ostatní herci spíše tvořili povinné křoví a Sean William Scott dopadl tedy nejhůře. Kdyby ve filmu nehrál, asi by to dopadlo mnohem lépe a hlavně uvěřitelněji. Tohle byla taková hokejová pohádka o jednom outsiderovi, co našel uplatnění v životě na ledě, ačkoliv by to od něj nikdo nikdy nečekal. Upozadění reálných prvků, tolik potřebných pro filmy se sportovní tématikou, se nevyplatilo. 60% (17.03.2012)

Sportovní film těžící ze záměrně nesportovního chování hráčů zvaných bitkaři, jejichž týmová funce zřejmě skutečně existuje. A já naivka si myslela, že vrcholem amerického sportovního ledovce jsou pologramotní univerzitní hráči baseballu a basketballu! Lední hokej jde však ještě mnohem dál, nejen, že se na nějakou tu ztrátu desítek v IQ testu nehledí, dokonce taková základní dovednost, jako je bruslení, není vůbec nutná! A tak se v zemi neomezených možností stane součástí jednoho z velkých týmů dobrohloupá mlátička (podporovaná svým prachsprostým kámošem, který by se neměl volně pohybovat ani po detenčním ústavu), jejíž sledování nám dá přičichnout k hokejovým šatnám, kde by se dal testosteron krájet, a možná ještě dál... třeba na ledovou plochu, kde zpomalený let sražených krevních klků a jedniček vlevo nahoře doprovází operní árie ... Zvláštní, filmy typu "based on a true story" asi často nebývají prezentovány jako komedie, tady by se ovšem na vážnou notu hrát nedalo, takže za to palec nahoru. Abych se tedy vymáčkla, po prvních dvaceti minutách bych nevěřila, že to řeknu (byla jsem tak otrávená, že jsem se zaobírala myšlenkami typu - přibral Seann hmotu kvůli roli, nebo se tak vyžral sám?... ta tupost v očích je opravdu hraná?), ale faktem je, že příležitostně bych byla ochotná dát si repete, už kvůli krasavci Grondinovi, skvěle uvolněnému Schreiberovi, psí oddanosti ve Scottově pohledu ze střídačky i skutečnosti, že už nikdy se nebudu dívat na hokej, jako dřív. A co si cením nejvíc - Doug je prvním z akčních hrdinů (no je to akční hrdina, ne?) co přiznal, že je blbej :-) (21.02.2013)