Polski film

Shlédl jsem v archivu kina Aero www.aerovod.cz V domácí branži se říká, že existují filmy dobré, špatné a z Brna. V Polsku má zase výraz "český film" týž význam jako u nás "španělská vesnice": něco, v čem se ztrácíte. A z propojení obou průpovídek lze složit přibližnou představu, jak vypadá premiérový Polski film. Těžko se popisuje, ještě hůř posuzuje. Liší se. Spíše než film připomíná televizní sérii Partička; nakažlivou energií, kdy se herci baví leckdy víc než divák, i střídáním vskutku geniálních žertů s vatou. Ostatně i Polski film stvořila herecká partička a jeho žánr nazvala reality film, což značí něco mezi kabaretem, hraným dokumentem a mystifikací zároveň. Aktéři se představí ve stylu Dobrý den, jmenuji se Tomáš Matonoha, jsem herec, má žena je taky herečka.V něčem přiznají barvu, něco nadsadí, něco si vymyslí úplně. Načež se pustí do společného projektu, ve kterém se potká trocha recese, trocha besídky, trochu zpovědi, hodně legrace a hodně nesmyslu. To vše ve tvaru plném zcizujících vstupů, jenž se rozpadá jako hokejový zápas na třetiny. Úvodní "rádoby" dokument se rozjíždí pomaleji, než přijdou vtipné, ač do zahraničí hůře přenosné motivy televizní soutěže AZ kvíz či nepoužitelné navigace, již namluvil "šumlující" Pavel Liška.Ani výrok "To bude film jako Brno" asi kina na západ od Aše nezboří, zato lesk karlovarského festivalu vytěžili tvůrci do mrtě od médií po módní přehlídku s Johnem Malkovichem. Do stylizace videodeníku se vejdou i rodinné kapitoly o rozvodu a bulváru či kouzelná domácí modlitba "u Polášků". Místy je smích na hraně vulgárního trapasu, místy vůbec na hraně, při předstírání smrtelné nemoci, ale pokaždé se dostaví. Polski film připomíná nastavovaný sraz spolužáků po letech, kdy se ne a nechce jít spát. Hra na provinční ztracence dobývající velký svět zabírá vždy spolehlivě, ale sama nestačí. Tady dostane vzpruhu ve druhé, nejlepší, třetině, kdy se děj přesune do Polska. Jiskří to mezi českou a polskou kráskou i mezi oběma kulturami, výtečně účinkuje motiv filmu ve filmu, pobaví odkazy na polskou oblibu děl Petra Zelenky či umělý smích vypůjčený ze sitkomu a vrcholné kouzlo nekorektního humoru zařídí urážka víry. Na hodinku by to byla příjemná zábava. Jenže rozsah tvůrci přepálili a zjevně nevěděli, kdy a čím skončit. Jinak se nedá vysvětlit přilepená závěrečná třetina, která legraci potápí rychleji než Titanic, umolousaná absurdita pro absurditu. Polski film zkrátka posbíral silné detaily do slabého celku. Ale za to, že párkrát opravdu od srdce rozesměje, má ode mě hvězdu navíc. (28.05.2020)

Dnes jsem se pustil do repríz, a tak jsem si zopakoval i tuto téměř deset let starou záležitost. Z původních čtyř hvězdiček jsem musel jednu odebrat, protože se mi film zdál být na druhý pokus poněkud nevyrovnaný. Jeho první půle mi přišla lepší a zábavnější, zatímco u druhé jsem se místy až nudil. Ve výsledku šlo o takovou zvláštní magořinu, která v průběhu času postupně ztrácela tah, a nemůžu se zbavit pocitu, že si tvůrci v tomto případě sami uškodili tím, že příliš přepálili stopáž. S nějakým tím prostříháním scén a s tím souvisejícím zkrácením stopáže by se zřejmě ta čtvrtá červená ještě udržela. Musím ale každopádně vyzdvihnout postavu produkční Jany Plodkové; ta mě dokázala pobavit úplně pokaždé. / Poučení: Pozor na Havláta! (19.03.2022)

Je fajn, že se u nás taky někdo pokouší o malý filmový experiment, kde si tvůrci nebojí hrát s diváky a hlavně si ze sebe dělají celou dobu prdel. A ještě víc fajn je, že to doopravdy vychází a takový uragán nápadů a hlášek se v naší kotlině jen tak nevidí. Navíc to funguje i jako ona sonda do hercovi duše. Jen škoda, že v poslední půl hodince už tomu malinko dochází šťáva. I tak ale hodně příjemný překvapení, i když chápu, že tenhle styl nemusí sednout každýmu. (10.03.2013)

Polski film je úlet. Je to jako když nahoře na kopci rozjedete vozík bez brzd a naskočíte aniž by jste tušili délu kopce a jeho spád... Zprvu improvizované fiktivní vtipné divadélko s hodně dobře sesazenou skvadrou lidí jež mám všechny opravdu rád (Budař, Polášek, Matonoha, Liška, Plodková a samozřejmě Marek Havlát Daniel) se sice zvolna a zprvu snad i možná trochu rozpačitě rozjíždí - aby jste už v půlce nevěděli, zda je to ještě skutečnost či fikce... Od prchnutí z hotelu se děj podivně láme kamsi do absurdna (místy i do trapna) a já se lehce ztrácel. Závěrečná scéna s Havlátem už měla dokonce prvky hororu :-) Škoda, že od poloviny těch vtipů, kdy film je již méně reportážní výrazně ubívá... Ač tak či tak, tohle je prostě originál o hercích ,,jedna ku jedné'', který tu ještě nebyl a který bude neokopírovatelný. Navíc mám humor i projev všech zůčastěných rád. Budař je těžkej originál, Liška s Plodkovou a Danielem zvládají v klidu i vážné role (Venkovský učitel, Protektor), Polášek s Matonohou jsou častými hosty Na stojáka kde si ze sebe umí dělat hustou srandu.... Vazby ze školy dobře zafungovaly! Je to hodně solidní průměr, škoda však toho konce... * * * PS. A Polákům se omluví kdo ? :-) (02.08.2012)

Keď kritika a obecenstvo odmietlo Soderberghov Full frontal, tak čo potom s Polskim filmom? Je to humor český, ja som Slovák, ale my sme tomu českému vždy rozumeli a mali ho rovnako radi, ako naši bratia. Toto je ale skôr akási kvázi ironická sebaprezentácia, ktorá má síce potenciál byť vtipná, ale je skoro stále wtf. Uznávam, že scenár bude premyslený a všetko dáva perfektný zmysel, ale nechápem, prečo by ma to malo zaujímať. Trochu mi to pripomenulo štýlom priamočiary Rok ďábla, ktorý bol taktiež iba sebestrednou sebaprezentáciou. Takže asi to bude tak, že tieto filmy sú odnožou českého humoru, ktorý mne osobne nevyhovuje. Teším sa na ďalšie české komédie. To je zase humor slovenský. (11.11.2015)