Železná lady

Kupodivu mnohem více zaměřené na současný život hlavní hrdinky než období její největší slávy. Události dějin jsou tu předhazovány jen náhodně, útržkovitě a neznalec britské politiky si tak z filmu odnese spíše vědomí, že Británii kdysi vedla osamělá žena, která dnes trpí halucinacemi, než že by se dozvěděl něco o životě a politických názorech první britské premiérky. Celý film na mě tedy vyznívá podobným dojmem jako My Week With Marilyn: Výborně zahraná vsuvka do života kohosi slavného a velmi zajímavého, která je ale po scénáristické a režisérské stránce podána nikterak výjimečným, spíše zapomenutelným dojmem. Malý pokus o předpověď: Pokud film získá Oscara pro nejlepší herečku v hlavní roli a nejlepší make-up, vůbec bych se nedivila. (09.01.2012)

A mně to docela sedlo. Nejen díky fenomenální Meryl Streep, ale tentokrát má velkou zásluhu i jinak docela zatracovaná (na divadle to má přesně naopak) režisérka Phyllida Lloyd. I když moc nepohlídala, aby na sebe jednotlivé výjevy lépe navazovaly, výsledek docela uspokojí. Určitě souhlasím, že by si tahle dáma zasloužila komplexnější portrét a nebyla tu jen proto, aby se zalíbila všem, nicméně desítky jiných životopisných filmů dopadly podstatně hůř. Pro tentokrát berme zavděk to, co je, tvůrci nezaujímají pražádný hodnotící postoj. Nekritizují jí, ani neoslavují. Zarputile intelektuální publikum si tak zřejmě nepošmákne, protože hlavní postava je tu vykreslená pouze jako obdivuhodná politička (vyvedla Británii z ekonomické krize, zdárně bojovala o Falklandy, čelila odborovým stávkám), případně těžce dezorientovaná žena, kterou sžírají stařecké halucinace. Takže tu máme klasiku rozdělenou mezi soukromí a veřejnou roli. Streep, jejíž hrdince ubývají síly a pomalu bilancuje, je jednoduše výtečná. Obešel bych se naopak bez výjevů z hrdinčina mládí (nejsou zajímavé a logicky v nich nevystupuje třínásobná držitelka Oscara a osminásobná laureátka Zlatého glóbu). A i některé konkrétní útržky jejího života by mohly být lépe zdůvodněné. Jinak spokojenost. U životopisných filmů to rozhodně nepíšu často. (03.09.2014)

Popravdě musím říct, že jsem bál. Bál jsem se, že tento snímek bude podobný tomuto biografickému snímku a že mě bude nudit. Opak byl ale pravdou. The Iron Lady mě prakticky ani na jediný okamžik nenudila. Ano, největší zásluhu na tom má (opět) jednoznačně fenomenální Meryl Streep (já jsem říkal, že si toho Oscara odnese ona, ne Viola Davis) které věříte prakticky vše. Přijde mi vcelku úsměvné, jak si zde film vede a co vše mu zde uživatelé vyčítají. Pro mě totiž fungovalo naprosto všechno a hlavně po skončení filmu mě napadlo, že režisérka tohle má opravdu dobře vymyšlené. Točila totiž film o ženě, kterou všichni podceňovali a která byla jiná a právě tímhle získala lidi. A tento film je stejný jako ona - už ze začátku podceňovaný (hlavně díky režisérčinu jménu) a jiný… zatím moc fandů nezískal, to je pravda, ale u Margaret to taky trvalo nějaký ten pátek, ne? 90 %. (25.10.2012)

Život tejto významnej političky mohol vydať na celý seriál, ak by mala byť viac rozpracovaná každá jedna podstatná udalosť, ktorá sa počas jej dlhého vládnutia vyskytla. Práve pohľad zobrazujúci "železnú lady" v jej súčasnosti (stará dáma trpí silnou demenciou) mi prišiel zaujímavý a "iný". Flashbacky síce ponúkajú len výrezy z bohatého politického života a dôležitých rozhodnutí, ale ten kto chce, pospája si všetko do jedného kompaktného a logického celku, bez toho, že by bolo nutné všetko do detailov vysvetľovať. Herecký výkon Maryl Streep - k tomu niet čo dodať, hoci sám nie som veľkým fanúšikom tejto herečky. Iron Lady je pre mňa malým zaujímavým exkurzom a poohliadnutím sa za jednou veľkou politickou osobnosťou, ktoré sa mi po každej stránke (formálnej aj obsahovej) páčilo. (12.03.2012)

Železná lady je dokonalým příkladem promarněného potenciálu. Famózní Meryl Streep (žadonění o Oscara bude vyslyšeno) - a to je všechno. Většinu stopáže sledujeme výjevy ze současnosti, ve kterých bývalá britská premiérka trpí stařeckou demencí a má halucinace, ve kterých se jí zjevuje mrtvý manžel. WTF? Zásadní okamžiky ze života Margareth Thatcher jsou ve filmu rozesety nahodile bez nějakých spojovacích sekvencí a jakoby omylem. A bohužel selhává i režisérka Phyllida Lloyd, jíž ode dneška zvu uspávačkou hadů. Subjektivně je film dlouhý přibližně dvě a půl hodiny (ve skutečnosti 105 min) a spíš než celovečerní snímek připomíná televizní inscenaci. Už dlouho jsem takhle netrpěl. (15.02.2012)