Wer wenn nicht wir
If Not Us, Who?
Kto, ak nie my?
Režie:
Andres VeielScénář:
Andres VeielKamera:
Judith KaufmannHudba:
Annette FocksHrají:
August Diehl, Lena Lauzemis, Alexander Fehling, Thomas Thieme, Susanne Lothar, Rainer Bock, Maria Dragus, Joachim Paul Assböck, Hark Bohm (více)Obsahy(1)
Na začátku 60. let se v dusné atmosféře provinčního Západního Německa do sebe vášnivě zamilují Bernward Vesper a Gudrun Ensslinová, spolužáci z vysoké. Tito dva nadšení vyznavači psaného slova najdou vydavatelství, jehož první publikací bylo, paradoxně, kontroverzní dílo Bernwardova ostrakizovaného otce, nechvalně známého nacistického autora. Bernward hájí tvůrčí schopnosti svého otce, dokonce i když je pronásledován tátovou podezřelou minulostí. Gudrun se vehementně pouští do pátrání po roli svého vlastního otce v rámci Hitlerovi Třetí říše. Vrůstající neklid tehdejší doby na ně značně působí a oba mladí lidé se snaží bojovat proti konformismu a popírání skutečností. Poté, co se jejich bouřlivý vztah téměř rozpadne kvůli Bernwardově nevěře, začínají znovu. Roku 1964 se přestěhují do Západního Berlína. Své síly spojí s levicovými spisovateli a politickými aktivisty, stávají se součástí rozšiřujícího se globálního povstání: „Kdo, když ne my; Kdo, když ne my?“ Ale nespokojenost se světem znamená naprostý konec jejich vztahu. Na konci 60. let se Gudrun přidává k cílům rebelského Andrease Baadera a Bernward riskuje své zdraví užíváním psychedelických drog ve snaze konečně dopsat román odkazující na změnu světa… (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (20)
Byl bych radši, kdyby se film více zabýval celkovou atmosférou v tehdejším Německu, než osudy hlavních hrdinů. Ty mi totiž až tak zajímavé nepřišly, na rozdíl právě od náhledu pod pokličku našich německých nepřátel. A ještě vzkaz pro uživatele EarlHickey; laskavě si prostuduj návod k užívání ČSFD a učebnici gramatiky. ()
Souhlasím s Pepincem, chyběla mi tam atmosféra 60. let. K postavám se mi nepodařilo navázat osobní vztah, pokud měly být na nich vykresleny dějiny, tak se to z mého pohledu moc nepovedlo. Co se dobře povedlo je vykreslení hlavní hrdinky jako velice silné osobnosti, byť jsou její pohnutky a způsob provedení pochybené. Lena Lauzemis byla dorbá volba nejen pro fyzickou podobu s Gudrun Ensslin , ale i pro přesvědčivý herecký výkon. ()
Príbeh známej nemeckej teroristky Gudrun Ensslinovej a jej partnera je podaný presne tak, aby ho mohli prijať čo najširšie vrstvy diváctva - teda presne v duchu toho, o čom debatujú postavy zhruba v strede filmu ("Týmito výbuchmi v obchodných domoch chcete koho osloviť? Musíme osloviť masy."). Konvenčné, bez formálnych ozvláštnení, s málo inšpiratívnymi myšlienkami a bez očakávaných revolučnejších šokizmov (ak nerátam záverečnú scénu psychopatického "řádění", ktorá ale zase s tou revolúciu nejako nesúvisí ). Strednoprúdovému vyzneniu zodpovedá teda aj moje hodnotenie: 50%. Keďže ide o tému zaujímavú, a nepoučený divák sa predsa čosi dozvie, hodnotenie z abolútneho stredu posúvam o hviezdičku nahor. ()
Povojnové Nemecko a v ňom množstvo skrytých tajomstiev z obdobia 2. svetovej vojny. Aj tento film sa pokúša rozlúsknuť jeden oriešok, kedysi slávneho nacistického básnika, horlivého Hitlerového ctiteľa, Willa Vispera. Išlo o jedného z hlavných aktérov pálenia vzácnych ale ideologický závadných kníh a aj preto bol po vojne v Nemecku zakázaným autorom. Syn Bernward mal s otcom problematický vzťah a ťažko sa vyrovnával s otcovým zlyhaním. Jeho premena na radikalistu dochádza v spojitosti vo vzťahu so známou nemeckou teroristkou 60-tych rokov Gudrun Ensslinovou. Aj ona mala problematický vzťah s otcom, vojakom Wehrmachtu, ktorý si neuvedomil a prehľadal zlo daného režimu. Cez tieto dve hlavné postavy film podáva obraz vtedajšej mládeže, ich radikálne premeny, odpor k zaužívaným zvyklostiam, ich postoj pri spoločenskom a politickom pozdvihnutí a hlavne študentské protesty. Na jednej strane vidíme mladých ľudí, ktorí sa bavia, experimentujú so sexom, s drogami a na druhej dostávame priebežne správy z nemeckej politiky, ale aj o kubánskej kríze, o zastrelení amerického prezidenta Kennedyho o Vietname, v neposlednom rade o atentáte na Rudyho Dutschkeho aj o podpaľačskej akcii v obchodných domoch vo Frankfurte. Táto téma ešte nie je veľmi obohraná a tak dobre padne každá zaujímavosť histórie RAF (frakcia Červenej armády). Nemecká ľavicová teroristická skupina z rokov 1970 až 1993 mala na svedomí smrť 34 ľudí a nedala spávať nemeckým politikom celé to obdobie v ktorom bola aktívna. ()
Takove nemecke Tri sezony v pekle, mozna jen o nepatrny stupinek "mene blbe". Stejne jako v pripade ceskeho filmu - nalesteny povrch, ale uvnitr, namisto ocekavane skandality, temer nic. Ani talentovany a i v nekolika predchozich filmech (Dr. Aleman, Dablova dilna, Slumming,, Lekce pana Kuky) velmi presvedcivy August Diehl to zminene nic nevytahl vyse. ()
Galerie (37)
Zajímavosti (1)
- Ve snímku Baader Meihof Komplex (2008) si Baadera zahrál Moritz Bleibtreu, zde postavu ztvárnil Alexander Fehling. Oba se pak potkávají ve filmu Goethe! (2010) (Terva)
Reklama