Na začátku 60. let se v dusné atmosféře provinčního Západního Německa do sebe vášnivě zamilují Bernward Vesper a Gudrun Ensslinová, spolužáci z vysoké. Tito dva nadšení vyznavači psaného slova najdou vydavatelství, jehož první publikací bylo, paradoxně, kontroverzní dílo Bernwardova ostrakizovaného otce, nechvalně známého nacistického autora. Bernward hájí tvůrčí schopnosti svého otce, dokonce i když je pronásledován tátovou podezřelou minulostí. Gudrun se vehementně pouští do pátrání po roli svého vlastního otce v rámci Hitlerovi Třetí říše. Vrůstající neklid tehdejší doby na ně značně působí a oba mladí lidé se snaží bojovat proti konformismu a popírání skutečností. Poté, co se jejich bouřlivý vztah téměř rozpadne kvůli Bernwardově nevěře, začínají znovu. Roku 1964 se přestěhují do Západního Berlína. Své síly spojí s levicovými spisovateli a politickými aktivisty, stávají se součástí rozšiřujícího se globálního povstání: „Kdo, když ne my; Kdo, když ne my?“ Ale nespokojenost se světem znamená naprostý konec jejich vztahu. Na konci 60. let se Gudrun přidává k cílům rebelského Andrease Baadera a Bernward riskuje své zdraví užíváním psychedelických drog ve snaze konečně dopsat román odkazující na změnu světa…(oficiální text distributora)
Film se odehrává v Německu na začátku 60. let. Syn národněsocialistického, nacisty oslavovaného básníka, Bernwarda Vespera, a farářova dcera Gudrun Ensslin, se seznámí během studií v Tübingenu. Je to začátek velké lásky – bezpodmínečné, nesmírné, sahající až za hranice bolesti. V roce 1964 se společně odstěhují do Západního Berlína. Ve městě opevněném zdí se připojí ke společensky izolované levicově orientované bohémské komunitě. Když do jejich života vstoupí radikální Andreas Baader, opustí Gudrun navzdory malému synovi rodinu a nechá se strhnout k terorismu, zatímco její muž Vesper propadne drogám. Hraný filmový debut cenami ověnčeného dokumentaristy Andrese Veiela nabízí zajímavý pohled na období před takzvaným „německým podzimem“ 1977. Jeho milostný příběh je úzce spjat s historickými událostmi, jež předcházely v Berlíně útokům teroristické organizace Frakce Rudé armády (RAF).(Das Filmfest)
Na začiatku šesťdesiatych rokov sa na univerzite stretnú Bernward Vesper a Gudrun Ensslinová a vášnivo sa do seba zamilujú. Spája ich záujem o literatúru a politiku, boj proti konformizmu a túžba zmeniť zatuchnutú atmosféru Západného Nemecka, skrývajúceho mnohé temné tajomstvá z 2. svetovej vojny. V západnom Berlíne sa zoznámia s ľavicovými aktivistami a Gudrun čoraz viac priťahuje skupina okolo Andreasa Baadera, z ktorej neskôr vznikne teroristická organizácia, známa ako Baader-Meinhof Komplex, alebo Frakcia Červenej armády.(STV)
Povojnové Nemecko a v ňom množstvo skrytých tajomstiev z obdobia 2. svetovej vojny. Aj tento film sa pokúša rozlúsknuť jeden oriešok, kedysi slávneho nacistického básnika, horlivého Hitlerového ctiteľa, Willa Vispera. Išlo o jedného z hlavných aktérov pálenia vzácnych ale ideologický závadných kníh a aj preto bol po vojne v Nemecku zakázaným autorom. Syn Bernward mal s otcom problematický vzťah a ťažko sa vyrovnával s otcovým zlyhaním. Jeho premena na radikalistu dochádza v spojitosti vo vzťahu so známou nemeckou teroristkou 60-tych rokov Gudrun Ensslinovou. Aj ona mala problematický vzťah s otcom, vojakom Wehrmachtu, ktorý si neuvedomil a prehľadal zlo daného režimu. Cez tieto dve hlavné postavy film podáva obraz vtedajšej mládeže, ich radikálne premeny, odpor k zaužívaným zvyklostiam, ich postoj pri spoločenskom a politickom pozdvihnutí a hlavne študentské protesty. Na jednej strane vidíme mladých ľudí, ktorí sa bavia, experimentujú so sexom, s drogami a na druhej dostávame priebežne správy z nemeckej politiky, ale aj o kubánskej kríze, o zastrelení amerického prezidenta Kennedyho o Vietname, v neposlednom rade o atentáte na Rudyho Dutschkeho aj o podpaľačskej akcii v obchodných domoch vo Frankfurte. Táto téma ešte nie je veľmi obohraná a tak dobre padne každá zaujímavosť histórie RAF (frakcia Červenej armády). Nemecká ľavicová teroristická skupina z rokov 1970 až 1993 mala na svedomí smrť 34 ľudí a nedala spávať nemeckým politikom celé to obdobie v ktorom bola aktívna.(8.12.2016)
To sa asi stáva, že pri boji za slobodu a demokraciu z toho môže niekomu v hlave slušne prepnúť alebo úplne drbnúť. Tak si tým nezískajú robotnícke masy, ani inteligenciu, možno ešte tých spomínaných psychiatrických pacientov. Z filmu Baader Meinhof som mal určite zážitok lepší, tu som sa v prvej polovici takmer unudil, druhá už mala slušný spád. Zvláštne mi pripadalo, že o všetkom dôležitom sa dozvedáme z televízneho vysielania a hraná časť filmu sa venuje len súkromiu a sexu.(4.11.2016)
Souhlasím s Pepincem, chyběla mi tam atmosféra 60. let. K postavám se mi nepodařilo navázat osobní vztah, pokud měly být na nich vykresleny dějiny, tak se to z mého pohledu moc nepovedlo. Co se dobře povedlo je vykreslení hlavní hrdinky jako velice silné osobnosti, byť jsou její pohnutky a způsob provedení pochybené. Lena Lauzemis byla dorbá volba nejen pro fyzickou podobu s Gudrun Ensslin , ale i pro přesvědčivý herecký výkon.(9.3.2015)
Takove nemecke Tri sezony v pekle, mozna jen o nepatrny stupinek "mene blbe". Stejne jako v pripade ceskeho filmu - nalesteny povrch, ale uvnitr, namisto ocekavane skandality, temer nic. Ani talentovany a i v nekolika predchozich filmech (Dr. Aleman, Dablova dilna, Slumming,, Lekce pana Kuky) velmi presvedcivy August Diehl to zminene nic nevytahl vyse.(25.10.2011)
Ryzí průměr, je to přesně, jak píše Radko - film je kompromisem toho, aby byl stravitelný pro co nejvíc diváků. Tudíž nepřináší převratné ani inspirativní myšlenky a spíš tak nějak solidně dokumentuje svou dobu. Postavy sice chvilkama vypadají jako blázni a to jejich věčný podvádění a hádání se už s přibývajícím časem leze pěkně krkem, ale i díky v rámci možností výborným hercům se to dá překonat. Prostřihy s reálnými záběry aktuálních událostí fungují dobře a umně uvozují nastalé období, přesto se tam na můj vkus moc skáče v čase a někdy se v tom divák ztratí. Asi mi chybí víc historických souvislostí, abych to mohl plně docenit. Opravdu to má zajímavý námět a některá navozená témata (mají nést děti vinu za hříchy svých rodičů?) jsou hodna úvah, ale bohužel špatně podána. Po tomhle filmu nezůstane druhý den v hlavě skoro nic. Škoda. 50%(4.1.2012)
-
Ve snímku Baader Meihof Komplex (2008) si Baadera zahrál Moritz Bleibtreu, zde postavu ztvárnil Alexander Fehling. Oba se pak potkávají ve filmu Goethe! (2010)
(Terva)
Volodimir2
Povojnové Nemecko a v ňom množstvo skrytých tajomstiev z obdobia 2. svetovej vojny. Aj tento film sa pokúša rozlúsknuť jeden oriešok, kedysi slávneho nacistického básnika, horlivého Hitlerového ctiteľa, Willa Vispera. Išlo o jedného z hlavných aktérov pálenia vzácnych ale ideologický závadných kníh a aj preto bol po vojne v Nemecku zakázaným autorom. Syn Bernward mal s otcom problematický vzťah a ťažko sa vyrovnával s otcovým zlyhaním. Jeho premena na radikalistu dochádza v spojitosti vo vzťahu so známou nemeckou teroristkou 60-tych rokov Gudrun Ensslinovou. Aj ona mala problematický vzťah s otcom, vojakom Wehrmachtu, ktorý si neuvedomil a prehľadal zlo daného režimu. Cez tieto dve hlavné postavy film podáva obraz vtedajšej mládeže, ich radikálne premeny, odpor k zaužívaným zvyklostiam, ich postoj pri spoločenskom a politickom pozdvihnutí a hlavne študentské protesty. Na jednej strane vidíme mladých ľudí, ktorí sa bavia, experimentujú so sexom, s drogami a na druhej dostávame priebežne správy z nemeckej politiky, ale aj o kubánskej kríze, o zastrelení amerického prezidenta Kennedyho o Vietname, v neposlednom rade o atentáte na Rudyho Dutschkeho aj o podpaľačskej akcii v obchodných domoch vo Frankfurte. Táto téma ešte nie je veľmi obohraná a tak dobre padne každá zaujímavosť histórie RAF (frakcia Červenej armády). Nemecká ľavicová teroristická skupina z rokov 1970 až 1993 mala na svedomí smrť 34 ľudí a nedala spávať nemeckým politikom celé to obdobie v ktorom bola aktívna.(8.12.2016)
Autogram
To sa asi stáva, že pri boji za slobodu a demokraciu z toho môže niekomu v hlave slušne prepnúť alebo úplne drbnúť. Tak si tým nezískajú robotnícke masy, ani inteligenciu, možno ešte tých spomínaných psychiatrických pacientov. Z filmu Baader Meinhof som mal určite zážitok lepší, tu som sa v prvej polovici takmer unudil, druhá už mala slušný spád. Zvláštne mi pripadalo, že o všetkom dôležitom sa dozvedáme z televízneho vysielania a hraná časť filmu sa venuje len súkromiu a sexu.(4.11.2016)
troufalka
Souhlasím s Pepincem, chyběla mi tam atmosféra 60. let. K postavám se mi nepodařilo navázat osobní vztah, pokud měly být na nich vykresleny dějiny, tak se to z mého pohledu moc nepovedlo. Co se dobře povedlo je vykreslení hlavní hrdinky jako velice silné osobnosti, byť jsou její pohnutky a způsob provedení pochybené. Lena Lauzemis byla dorbá volba nejen pro fyzickou podobu s Gudrun Ensslin , ale i pro přesvědčivý herecký výkon.(9.3.2015)
Mulosz
Takove nemecke Tri sezony v pekle, mozna jen o nepatrny stupinek "mene blbe". Stejne jako v pripade ceskeho filmu - nalesteny povrch, ale uvnitr, namisto ocekavane skandality, temer nic. Ani talentovany a i v nekolika predchozich filmech (Dr. Aleman, Dablova dilna, Slumming,, Lekce pana Kuky) velmi presvedcivy August Diehl to zminene nic nevytahl vyse.(25.10.2011)
salalala
Ryzí průměr, je to přesně, jak píše Radko - film je kompromisem toho, aby byl stravitelný pro co nejvíc diváků. Tudíž nepřináší převratné ani inspirativní myšlenky a spíš tak nějak solidně dokumentuje svou dobu. Postavy sice chvilkama vypadají jako blázni a to jejich věčný podvádění a hádání se už s přibývajícím časem leze pěkně krkem, ale i díky v rámci možností výborným hercům se to dá překonat. Prostřihy s reálnými záběry aktuálních událostí fungují dobře a umně uvozují nastalé období, přesto se tam na můj vkus moc skáče v čase a někdy se v tom divák ztratí. Asi mi chybí víc historických souvislostí, abych to mohl plně docenit. Opravdu to má zajímavý námět a některá navozená témata (mají nést děti vinu za hříchy svých rodičů?) jsou hodna úvah, ale bohužel špatně podána. Po tomhle filmu nezůstane druhý den v hlavě skoro nic. Škoda. 50%(4.1.2012)