Wer wenn nicht wir
If Not Us, Who?
Kto, ak nie my?
Režie:
Andres VeielScénář:
Andres VeielKamera:
Judith KaufmannHudba:
Annette FocksHrají:
August Diehl, Lena Lauzemis, Alexander Fehling, Thomas Thieme, Susanne Lothar, Rainer Bock, Maria Dragus, Joachim Paul Assböck, Hark Bohm, Imogen Kogge (více)Obsahy(1)
Na začátku 60. let se v dusné atmosféře provinčního Západního Německa do sebe vášnivě zamilují Bernward Vesper a Gudrun Ensslinová, spolužáci z vysoké. Tito dva nadšení vyznavači psaného slova najdou vydavatelství, jehož první publikací bylo, paradoxně, kontroverzní dílo Bernwardova ostrakizovaného otce, nechvalně známého nacistického autora. Bernward hájí tvůrčí schopnosti svého otce, dokonce i když je pronásledován tátovou podezřelou minulostí. Gudrun se vehementně pouští do pátrání po roli svého vlastního otce v rámci Hitlerovi Třetí říše. Vrůstající neklid tehdejší doby na ně značně působí a oba mladí lidé se snaží bojovat proti konformismu a popírání skutečností. Poté, co se jejich bouřlivý vztah téměř rozpadne kvůli Bernwardově nevěře, začínají znovu. Roku 1964 se přestěhují do Západního Berlína. Své síly spojí s levicovými spisovateli a politickými aktivisty, stávají se součástí rozšiřujícího se globálního povstání: „Kdo, když ne my; Kdo, když ne my?“ Ale nespokojenost se světem znamená naprostý konec jejich vztahu. Na konci 60. let se Gudrun přidává k cílům rebelského Andrease Baadera a Bernward riskuje své zdraví užíváním psychedelických drog ve snaze konečně dopsat román odkazující na změnu světa… (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (20)
Souhlasím s Pepincem, chyběla mi tam atmosféra 60. let. K postavám se mi nepodařilo navázat osobní vztah, pokud měly být na nich vykresleny dějiny, tak se to z mého pohledu moc nepovedlo. Co se dobře povedlo je vykreslení hlavní hrdinky jako velice silné osobnosti, byť jsou její pohnutky a způsob provedení pochybené. Lena Lauzemis byla dorbá volba nejen pro fyzickou podobu s Gudrun Ensslin , ale i pro přesvědčivý herecký výkon. ()
Takove nemecke Tri sezony v pekle, mozna jen o nepatrny stupinek "mene blbe". Stejne jako v pripade ceskeho filmu - nalesteny povrch, ale uvnitr, namisto ocekavane skandality, temer nic. Ani talentovany a i v nekolika predchozich filmech (Dr. Aleman, Dablova dilna, Slumming,, Lekce pana Kuky) velmi presvedcivy August Diehl to zminene nic nevytahl vyse. ()
Povojnové Nemecko a v ňom množstvo skrytých tajomstiev z obdobia 2. svetovej vojny. Aj tento film sa pokúša rozlúsknuť jeden oriešok, kedysi slávneho nacistického básnika, horlivého Hitlerového ctiteľa, Willa Vispera. Išlo o jedného z hlavných aktérov pálenia vzácnych ale ideologický závadných kníh a aj preto bol po vojne v Nemecku zakázaným autorom. Syn Bernward mal s otcom problematický vzťah a ťažko sa vyrovnával s otcovým zlyhaním. Jeho premena na radikalistu dochádza v spojitosti vo vzťahu so známou nemeckou teroristkou 60-tych rokov Gudrun Ensslinovou. Aj ona mala problematický vzťah s otcom, vojakom Wehrmachtu, ktorý si neuvedomil a prehľadal zlo daného režimu. Cez tieto dve hlavné postavy film podáva obraz vtedajšej mládeže, ich radikálne premeny, odpor k zaužívaným zvyklostiam, ich postoj pri spoločenskom a politickom pozdvihnutí a hlavne študentské protesty. Na jednej strane vidíme mladých ľudí, ktorí sa bavia, experimentujú so sexom, s drogami a na druhej dostávame priebežne správy z nemeckej politiky, ale aj o kubánskej kríze, o zastrelení amerického prezidenta Kennedyho o Vietname, v neposlednom rade o atentáte na Rudyho Dutschkeho aj o podpaľačskej akcii v obchodných domoch vo Frankfurte. Táto téma ešte nie je veľmi obohraná a tak dobre padne každá zaujímavosť histórie RAF (frakcia Červenej armády). Nemecká ľavicová teroristická skupina z rokov 1970 až 1993 mala na svedomí smrť 34 ľudí a nedala spávať nemeckým politikom celé to obdobie v ktorom bola aktívna. ()
Hned od prvních okamžiků jsem si říkal: "Takhle nějak by mohla vypadat Gudrun Ensslinová!" Její soužití s Bernwardem Vesperem není příliš známé a důležité je jen z hlediska pochopení jejího dalšího vývoje. Celý příběh RAF je nesmírně složitý a jeho posouzení není dosud možné - dokonce ani pojmy "terorista", "sebevražda" a jiné nelze chápat běžně zavedeným způsobem. Přečetl jsem si předcházející komentáře (lbíl se mi např. Vesecký***) a jsem rád, že se o tom ještě leckdo přemýšlí a nebojí se říct, že o tom přemýšlí. ()
Príbeh známej nemeckej teroristky Gudrun Ensslinovej a jej partnera je podaný presne tak, aby ho mohli prijať čo najširšie vrstvy diváctva - teda presne v duchu toho, o čom debatujú postavy zhruba v strede filmu ("Týmito výbuchmi v obchodných domoch chcete koho osloviť? Musíme osloviť masy."). Konvenčné, bez formálnych ozvláštnení, s málo inšpiratívnymi myšlienkami a bez očakávaných revolučnejších šokizmov (ak nerátam záverečnú scénu psychopatického "řádění", ktorá ale zase s tou revolúciu nejako nesúvisí ). Strednoprúdovému vyzneniu zodpovedá teda aj moje hodnotenie: 50%. Keďže ide o tému zaujímavú, a nepoučený divák sa predsa čosi dozvie, hodnotenie z abolútneho stredu posúvam o hviezdičku nahor. ()
Galerie (37)
Zajímavosti (1)
- Ve snímku Baader Meihof Komplex (2008) si Baadera zahrál Moritz Bleibtreu, zde postavu ztvárnil Alexander Fehling. Oba se pak potkávají ve filmu Goethe! (2010) (Terva)
Reklama