Ragtime
Ragtime
Režie:
Miloš FormanScénář:
Michael WellerKamera:
Miroslav OndříčekHudba:
Randy NewmanHrají:
James Cagney, Brad Dourif, Moses Gunn, Elizabeth McGovern, Kenneth McMillan, Pat O'Brien, Donald O'Connor, James Olson, Mandy Patinkin (více)Obsahy(2)
Psychopatický vrah, rozvodové intriky, tvrdohlavý pianista a zběsilý čas nových přeměn v adaptaci románu E. L. Doctorowa. Ragtime - neboli roztrhaný čas. Takový je i příběh zachycující hroutící se životní styl 19. století a nastupující čas proměn počátku 20. století (jenž později ústí do šokujících zkušeností 1. světové války). První chvíle filmu otevírá vražda, kterou má na svědomí milionářský floutek. Jeho žena se stává "hlavní" figurou v následných rozvodových intrikách. Třetí důležitou postavou příběhu je náhle úspěšný černošský pianista, který není ochoten se dál krčit před manýrami některých omezených bělochů a chce vzít zákon do svých rukou... Románový bestseller spisovatele E. L. Doctorowa se stal předlohou čtvrtého amerického filmu režiséra Miloše Formana. Za kamerou přitom stál další náš úspěšný filmový tvůrce Miroslav Ondříček. Jejich společnou zásluhou zůstal v literárním přepisu důraz na vykreslení dobové atmosféry i na herecké obsazení (za pozornost stojí především James Cagney ve své poslední roli komisaře Walda). V malých rolích se ve filmu mihnou Jan Tříska a Pavel Landovský. Snímek byl nominován na Oscara v osmi kategoriích, nezískal však ocenění v žádné z nich. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (192)
Škoda, že postavu Thawa nehrál původně zamýšlený Jack Nicholson. Ještě větší škoda však je, že nikdy neuvidíme žádnou režisérskou verzi, do níž by bylo vráceno 20 minut natočené, ale na poslední chvíli vystřižené vedlejší linie s postavou Emmy Goldmanové. Rád bych v tomhle pečlivě rekonstruovaném světě strávil víc času, viděl víc z přeměny pouličního "siluetáře" Tateka ve filmového režiséra, ale chápu, proč se Forman zaměřil především na příběh Walkera- tohle je jeho téma a výkon Jamese Cagneyho coby policejního inspektora je výtečný. ()
Pro mě osobně asi nejméně zajímavý film Miloše Formana, což musím konstatovat s těžkým srdcem jeho nadšeného obdivovatele. Ragtime mě neoslovuje mě svým tématem, obsazením ani celkovým zpracováním. Třeba už jen - jindy tak typický - styl Ondříčkovy kamery jsem zde nedokázal identifikovat, ani kdybych se sebevíc snažil. A z herectví Elizabeth McGovern bych si zoufalstvím nejradši rval vlasy na hlavě - mimořádně nesympatické ženština. S předlohou E. L. Doctorowa obeznámen nejsem a po zhlédnutí její filmové adaptace ani nemám chuť na tom něco měnit - toto je téma, které mi je zoufale cizí a které mě k zalknutí nudí - Ragtime mě v úvodní části skoro až sral. Ke noci se z toho nakonec vyklubalo po mém soudu vcelku solidní drama, ale podruhé bych už tento film určitě vidět nechtěl - nástup závěrečných titulků mi přivodil úlevu více než nezměrnou. ()
Skvěle podaný žánr. Forman dobrou hodinu vykresluje hlavní postavy a divák neví, kam se bude děj dál odvíjet a už vůbec nemá ponětí, co a kdo je ve filmu podstatné. Svádí to k psychologickému dramatu, jenže po památné scéně před hasičárnou film nabere úplně jiný směr. Nejdříve tu je rasový legální boj, pak ilegální a ke konci se z původního dramatu stává akční film téměř ve stylu Vyjednavače. Nám vykreslené postavy se dostávají do situací, ve kterých člověk nikdy neví, jak se rozhodne, dokud nenastanou. Naši hrdinové (někteří legitimně zásadoví, jiní méně a jiní absolutně bezzásadoví) se možná rozhodují překvapivě, ale o to více jim přejeme, aby vyhráli. ()
Doktorowův román měl podle všeho řadu ucelených a propracovaných dějových linií. Nevím, zda zařazení většího počtu linií do filmového zpracování neubírá filmu na hloubce (resp. ubírá vždy, ale snad ne přespříliš; Doktorowa jsem nečetla mohu tedy odhadovat pouze z filmu). Také nevím, zda fragmentárnost začátků a roztřepenost konce byla skutečně zamýšlena v rozsahu, v jakém působí na diváka, který je do děje "vpuštěn" jen skrze film a nemá jinou návaznost na svět románu. Přesto film považuj za poměrně zdařilou, i když asi svých vlastních ambic nedosahující, filmovou adaptaci. Je jen velmi málo filmů, které dokáží zdařile kompenzovat převod kvalitního textu na filmové plátno. ()
Miloš Forman je pro mě pojem, samozřejmě, jak jinak. Ale musím říct, že Ragtime je taková neurážlivá klasika za tři hvězdy. Trošku jsem z tohoto filmu cítil Velkou nádheru od Paola Sorrentina. Začátek oslavně, poctivé mrhání jídlem, obžérství (tam jsem si hned připomněl Miloše Formana, jak když přicestoval do New Yorku, tak přežíval na ochutnávkách v krámech, které den co den navštěvoval…no a tady jídla tolik že by to nesnědla ani největší židovská rodina na světě), následně ale rozjetí několika příběhů. Některé zajímavé, některé méně, ale celkově vzato to na mě působilo zatraceně neosobně. Přitom ani délka tomu zrovna moc neprospěla. Ragtime je veskrze se zajímavým americkým tématem, ale také je to určitě kousek, na který se znova určitě už nepodívám. Na rozdíl od Amadea nebo ()
Galerie (57)
Zajímavosti (26)
- Pavel Landovský se ve filmu objevil v roli milence nevěrné Tatehovy (Mandy Patinkin) ženy, Jan Tříska ztvárnil jednoho z obtěžujících novinářů. (IlMagnifico)
- James Cagney nechtěl při natáčení filmu smlouvu. Navíc si prosadil to, že může ještě 3 dny před zahájením natáčení odstoupit. (liskam)
- Miloš Forman vzpomínal na jeden z hlavních důvodů, proč se film rozhodl točit: "Nejvíc mě na knize zaujal příběh Coalhouse Walkera juniora. Jde o mladého černošského klavíristu, který si jezdí po městě v nablýskané fordce Model T, dokud se mu zavistiví bílí hasiči nevydělají na zadní sedadlo. Černý klavírista se buďto musí ponížit a ty výkaly odstaranit vlastníma rukama, nebo se jim postavit a riskovat malér. Walkerovo dilema mi bylo až příliš povědomé z Prahy. V komunistickém Československu se člověk musel neustále střetávat s hlupáky, kteří měli moc a s potěchou jiné ponižovali. Kdo se jim postavil, riskoval životbytí a někdy i život. Češi, skřípnutí ve střední Evropě mezi Staliny a Hitlery, si zachraňují zdravý rozum svým ironickým humorem, kterému není nic svaté. V situaci Coalhouse Walkera juniora by Čech nejspíš to lejno na zadním sedadle uklidil sám a přitom ještě špičkoval, jak ubohé je to hovínko, že ani pořádně nesmrdí, že je škoda s ním špinit hadr, protože ti, co to udělali, se snad ani pořádně vysrat neumějí, že za socialismu už ani hovno není to, co bývalo, a kam že to lidstvo tedy spěje. Jenže Coalhouse Walker junior je Američan. Navíc černý Američan. On nejen že to lejno neuklidí, ale žádá satisfakci. (...) To divoce romantické americké gesto mě na tom příběhu přitahovalo nejvíc. Ze mě samého se právě stal americký občan a v jistém smyslu jsem se prostřednictvím Coalhouse sám vciťoval do psychiky Američana, který tak neústupně bojuje za svá práva, až to hraničí se sebevraždou." (NIRO)
Související novinky
Kompletní retrospektiva Miloše Formana!
Přijďte dát divácký dárek Miloši Formanovi k osmdesátinám, které letos oslavil. V kinosále Městské knihovny v Praze se bude od 7. do 13. prosince konat Forman Festival, kompletní retrospektiva této… (více)
Reklama