Ragtime

Film, který se vylučuje z Formanovy tvorby podobně jako Goyovy přízraky, chybí zde jeho příslovečný nadhled a hlubší i chápavější zaměření na jednotlivé postavy, ty jsou trochu chladné a to hlavně kvůli epizodickému ději, který rovněž nemá v jeho ilmografii tradici. Nkěteré linie by si zasloužily více místa možná i na úkor té hlavní, jelikož sáhodlouhá scéna z Morganovy knihovny se jevila v rytmu zbytku filmu trochu těžkopádně. Avšak devizou snímku je na "přistěhovalce" až neuvěřitelně podchycená atmosféra USA přelomu staletí, jíž hodně napomáhá i Ondříček, který je však zde trochu rezervovaný. Herci jsou opět pečlivě vybraní a výborně zapadají do pietně vykresleného světa. Kdoví, nebýt zásahů studia by výsledek mohl být silnější a snad i "formanovštější" (viz chybějící linie světaznalé feministky). (10.02.2009)

Je zvláštní jak některé filmové verze literárních bichlí očešou příběh o co můžou a stovky stránek odvypráví za pár minut a naopak některé filmy dlouho vyprávějí útlý román o několika desítkách stran. Té stopáže jsem se hodně obával, nakonec to nebylo tak hrozné, i když ta neskutečná délka šla trošku cítit a místy to bylo trochu rozvleklé. Pár minut méně by bylo příjemnější. Trochu mne také mrzelo, že se z celého románu filmová verze nakonec scvrkla jen na kritiku rasismu. Což je sice prospěšné, ale kniha je přece jen o něčem více, není kritikou jen rasismu, ale celé té doby se vší svou pompézností, přehnanou ctí a pokryteckou morálkou, což film vystihuje jen ve svém začátku (a během těch úvodních několika desítek minut jsem si jej zařadil k filmům, z nichž se mi dělá psychicky nevolno). Také mne mrzelo, že filmová verze zcela vypustila postavu Emmy Goldman, přesně té postavy, která do historie zasáhla hned několikrát, ale mainstreamové a obecné dějiny ji zcela opomíjí. Jak jsem byl rád, když jsem na ni v románu narazil, jak jsem byl nasraný, když jsem zjistil, že ve filmu není. Potěšující je obrovská záplava mladých herců, které známě spíše z jejich pozdější tvorby. Velmi potěšil Samuel L. Jackson nebo Mary Steenburgen (která věkem strašně krásní). Krásné na tom všem je, že tohle není příběh o příběhu, o událostech, je to příběh o lidech, krásný příběh o lidech i se vším tím špatným, co lidský život přináší. (10.07.2011)

Výborný film Miloše Formana na stále palčivé téma rasismu. Děj se sice odehrává ve 20.letech, kdy byl tentro nešvar v USA mnohem rozšířenější, než dnes, přesto má svou vypovídací hodnotu i pro dnešní publikum. Velice silné herecké obsazení je dominantní stránkou filmu. Díky skvělým hercům je totiž fakt, že ani bohatství a úspěch nemusí stačit k tomu, aby byl černoch tehdejší společností respektován, daleko důrazněji interpretován a zaryje se tak filmovému publiku hlouběji pod kůži. Právě pod tu, o níž si mnozí dosud myslí, že její barva je rozhodující pro postavení člověka mezi ostatními lidmi. (10.06.2003)

Formanova "tragikomická mozaika osudů" v kontextu USA před první světovou válkou, kde nakonec jako hlavní vyvstane téma rasismu. Upřímně nevím, jak moc se film drží předlohy, jako moc se liší či byl pokrácený, retro aspekt se mi líbil velice (newsreel úvod je top), ale po stránce příběhu a motivů postav jsem tu ve finále dokonalý smysl nenašel. Zajímavá je rozhodně volba režie a paralela s naší post-1948 realitou. "I had some knowledge of Walker’s dilemma from Prague. In the everyday life of communist Czechoslovakia, you constantly found yourself before ignorant, powerful people who didn’t mind casually humiliating others. You risked your livelihood and maybe your life by defying them." (12.10.2022)

"VY MLUVÍTE JAKO ANDĚL. ŠKODA, ŽE ŽIJU NA ZEMI." První polovině zoufale chybí silný tah na bránu, sledujeme propletené osudy několikero postav, z nichž žádný/á nedominuje a na jejich pozadí je vykreslováno místo a doba. Nenudí to, ale retarduje to vyprávění. Druhá půlka se zaměřuje na Coalhouse a jeho boj a je podstatně dramatičtější. Není to špatné, ale Forman natočil mnohem lepší filmy. (28.02.2009)