Ragtime

Forman skvěle přesvědčuje, že je režisérem světového formátu. Velice věrně a výstižně zachycuje realitu Ameriky 20.let i s jejím pohledem "na věc". Pohledem, který přetrvával ještě velmi dlouho... až do příchodu Martina Luthera Kinga, černých tygrů, květinových dětí a vůbec myšlenkové revoluce 60. let. Tandem Forman - Ondříček je zárukou barvité podívané, herci se do svých postav převtělili na výbornou. Ragtime sice nikdy nezaznamenalo takový divácký úspěch jako Přelet nad kukaččím hnízdem nebo Amadeus, ale o to víc stojí za to mu těch 155 minut života věnovat. (06.03.2009)

Veľmi rád pozerám filmové adaptácie bezprostredne po dočítaní pôvodnej knižnej podoby. Väčšinou je z toho ale nemilé prekvapenie. Nevravím, že je ľahké obsiahle literárne dielo vtesnať do neporovnateľne menšieho priestoru, ktorý má film. Ťažko ale znášam, keď je niečo podstatné z knihy vynechané úplne, alebo zmenené (pravdepodobne) z komerčných dôvodov. Ragtime sa mi spočiatku zdal dokonalý, atmosféra bola zhruba rovnaká ako tá Doctorowova plus obohatená Formanovým famóznym rukopisom. Na filmových spracovaniach prečítaných románov je tiež zaujímavé po prvýkrát vidieť konkrétnu podobu všetkých hrdinov, ktorých sme si dovtedy iba predstavovali. V tomto prípade som bol s castingom celkom spokojný. Hlavne s obsadením Elizabeth McGovern, ktorá po Once Upon a Time in America vo mne už automaticky evokuje éterickú bytosť z drsného prostredia starej Ameriky. Po tomto zážitku som sa do nej ale "zamiloval". Bola neskutočne rozkošná a ja som z nej nemohol spustiť oči (a nie len v scéne, kde bola nahá). Späť ale k filmu. Ako dej začal gradovať, všetko sa dialo príliš rýchlo, aby to zanechalo očakávaný dojem. Udalosti boli opomenuté alebo zmenené. Ako výnimku však spomeniem rozhovor Booker T. Washingtona a Coalhousa Walkera Jr., ktorý bol ešte o niečo pôsobivejší ako v knihe. Záver to ale pokazil svojou skratkovitosťou a slabým dôrazom na jednotlivých hrdinov. (02.09.2012)

Famózní a strhující film, který mě oslovil od první do poslední minuty. Otázkou rasismu se zabýváme stále, i když toto období v Americe bylo asi nejsilnější. Já sama se rozhodně nepovažuji za takového rasistu, jako jsou lidé v mém okolí (samozřejmě tím, že žiju v Karviné, kde je koncentrace romských spoluobčanů značně silnější, bojím se procházet jejich teritoriem, nebo je potkávat na ulici kdekoliv, ale i tak vím, že existuje spousta slušných a kultivovaných romů, není tedy důvod odsuzovat hned úplně celou tuto rasu k záhubě), takže v tomto filmu bych naprosto stála za panem Walkerem, a to ve všem. Knižní předlohu jsem nečetla, ale je to velmi zajímavý námět, možná by stálo za to tuhle knihu vyhledat. Pokud jde o režii, Miloši Formanovi nelze nic vytknout, stejně tak hereckým hrdinům. (10.02.2009)

Doctorowovu rovnomennú knižnú predlohu považujem za jednu z kníh, ktoré by som zobral na opustený ostrov. Film by som si naopak opakovane nepozrel ani omylom, pretože napriek menu režiséra, ide jednoducho o priemer, navyše odstrašujúco dlhý. Lebo šak lepšie sa zhltne priemer zahustený do hodinky a pol, ako dve a pol hodiny kukať na nie úplne vymazlenú adaptáciu skvostnej knihy. (15.02.2022)

Doktorowův román měl podle všeho řadu ucelených a propracovaných dějových linií. Nevím, zda zařazení většího počtu linií do filmového zpracování neubírá filmu na hloubce (resp. ubírá vždy, ale snad ne přespříliš; Doktorowa jsem nečetla mohu tedy odhadovat pouze z filmu). Také nevím, zda fragmentárnost začátků a roztřepenost konce byla skutečně zamýšlena v rozsahu, v jakém působí na diváka, který je do děje "vpuštěn" jen skrze film a nemá jinou návaznost na svět románu. Přesto film považuj za poměrně zdařilou, i když asi svých vlastních ambic nedosahující, filmovou adaptaci. Je jen velmi málo filmů, které dokáží zdařile kompenzovat převod kvalitního textu na filmové plátno. (31.07.2010)