Knoflíková válka

Na původní verzi tohoto titulu si už bohužel nevzpomínám, abych mohl autoritativně porovnat kvality obou snímků, ale přijde mi, že je to slušná práce se slušným rozpočtem a přiměřenou technickou stránkou, na které mi vadí snad jen to, že až příliš hraje na vážnou strunu a prim má okupační atmosféra s hrozbou židovských transportů, zásahů kolaborantských úřadů a s všudypřítomnou hrozbou války. Klukovské soupeření dvou místních part a komický rozměr příběhu je vlastně v pozadí. Navíc film až moc hraje na tu degaulleovskou legendu Francie bojující a sjednocené proti nepříteli. Celé městečko se krásně sjednotí ve snaze pomoci židovskému děvčeti před zatčením. Skutečnost byla podstatně komplikovanější a zdaleka ne tak idylická. Podpora vichystické Francii nebyla ani zdaleka bezvýznamná a antisemitismus byl ve francouzské společnosti hluboce zakořeněný. Tohle je spíš film výchovný a idealizující, nicméně bez zásadních kiksů a celkem sympatický. Osobně mám ale radši úsměvnější kategorie filmů o dětech, jako jsou např. u nás Páni kluci nebo francouzské Mikulášovy patálie. Celkový dojem: 70 %. Každopádně ocenění si zaslouží zejména kamera a výborná hudební složka. (27.11.2011)

Už dlouho jsem neviděl adaptaci, která by byla po všech stránkách mimo. Barratier zvolil zcela nesmyslně pastelovou a hyper-kýčovitou formu, která z klukovské hry činí jakési povznesené infantilně válečnické drama - tím ale bere příběhu veškerou poezii, rozvernost a úsměvné napětí mezi malými činy a jejich "velkými" ozvuky v klukovském kolektivu. Pergaudova kniha obsahuje esenci dětského škorpení ve vší nezávaznosti, a přitom se nijak nevyhýbá zodpovědnosti - ta zastihne oba hlavní aktéry ve skvělém a ne zrovna "sluníčkovém" závěru. Jenže Barratier knihu rozoral, části příběhu i postavy ležérně rozesel po celé stopáži (takže nedávají příliš velký smysl) a pospojoval je nezáživnou ideologií: už tu nejde jen o hru, ale přemítá se tu o hrdinství, odboji, republice, rase... a Knoflíková válka je bohužel tím nejnudnějším učitelem a rétorem - zřejmě i vinou dabingu, který křečovité dialogy ještě posouvá k teatrální deklamaci. Nevím, proč prostý příběh o klukovinách, které přerůstají z půtek ve skutečný konflikt, je třeba nadívat ušlechtilými motivy židovství, vzdoru a ušlých lásek. Obzvlášť v téhle tezovité a neživotné podobě. Nucená "poučnost" filmu by byla snesitelná, kdyby byla vykoupena alespoň dobře odvyprávěným příběhem, silnými postavami a kvalitním řemeslem. Jenže Knoflíková válka je prostě a jednoduše hnusný kýč, který není schopný sdělit ani desetinu emocí a poselství předlohy - zarážející je fakt, jak původní výsměšný tón ke světu dospělých obrací film k té nejpovrchnější patriotické agitce o francouzském odboji (ať se na mě nikdo nezlobí, ale tohle má asi stejnou výpovědní hodnotu jako Haló, haló). Skvělý film Yvese Roberta z roku 1962 zůstává neohrožený svým civilním tónem, vtipem a klukovským nadšením - všechny ty "pseudodospělácké" kompozice a otřesně vlezlá hudba nové verze vyznívají jako hodně mizerný vychovatelský vtip. Pochcat a uřezat všechny knoflíky: zneuctěné modly dětství neodpouštím! (11.04.2012)

Proč se dnes dětské filmy tváří dospěle a ty dospělé jsou infantilní? Ve Francii současně vznikly dvě verze Knoflíkové války. Pokud se k nám dostala ta lepší, pak doufám, že nikdy neuvidím tu druhou. Místo klukovin pro kluky se Barratier pokouší vyrobit pomalu válečné drama, kde se probere židovská otázka i hrdinnost francouzského odboje a další kupa "závažných" témat. Pro děti ten film není ani zábavný ani výchovný (vše je tu zcela zkresleno) a pro dospělého hluboce urážlivý. A navíc nevkusný, za hudbu a práci kamery by někdo zasloužil na holou. Hnus. (13.04.2012)

Více v kultovské recenzi, tady jen krátce. Vzácná výjimka, kdy skoro remake (alespoň kostry námětu) dodal původnímu projektu nové kvality, vychutnáte si tak báječnou kameru a naprosto jedinečný hudební motiv, kterému marně vzpomínám nějaké připodobnění. Film rozhodně dělaný pro plátno nebo co největší úhlopříčky, s šestikanálovým zvukem. Laetitia Casta je pastvou pro oči každého muže, nádherná ve svém zadumání a strachu. A jak pravil kolega Kryšpín - dětští herci jsou opravdu skvělí, casting se hodně povedl! Přemýšlím, jestli Petit Gibus (Clément Godefro) není snad ještě lepší než v původním zpracování Martin Lartigue. No, asi jo. (12.03.2012)

Knižní dílo jsem nečetl a předchozí starší film jsem neviděl. Nevím tedy zda je tu něco jinak, špatně či dobře, ale film se mi líbil. Je to taková klukovská záležitost v nepříliš pěkných časech. Je tu sice ukázané vše v laciném pozlátku naivity, ale hezky se na to kouká. Je tu přátelství, dětská krutost i nevinnost, láska, přátelství, čest a odvaha. Ten nejmenší klučina byl dokonalej :-) Jak se opil s bývalým vojákem, to byl filmový moment, na který se nezapomíná :-) Modelka Leatitia Casta ukázala, že umí hrát a že nepatří jen mezi další, co si chtějí zkusit film, když se umí procházet po molu nebo kdákat na pódiu. Já jsem byl průměrně spokojený ;) (22.09.2012)