Hasta la vista!

Nechci, aby můj komentář vyzněl jako výlev individua neschopného empatie, nicméně mě smyšlený příběh tří invalidních mužů a jedné těžkotonážní "dobračky" míjel nejen po stránce emocionální, ale i umělecké, dokonce se domnívám, že nedostatkem vcítění trpí spíš autoři snímku, kteří vsadili na jistotu, která dojme a přes handicapovou různorodost, mizivé šance na lásku a blízkost konce si šlapali jistou cestičku k slzným kanálkům konečných spotřebitelů, aniž by se obtěžovali hrdiny obdařit opravdovou žízní po životě, vzdorem proti osudu i smyslem pro humor, třeba i černým. Road movie bez radosti z jízdy i smutku z návratu. (04.12.2012)

Není to zase taková komedie, jak by se mohlo zdát. Vlastně je to poměrně hořká záležitost s občasným projasněním. Pokud již máte nějakou zkušenost s road movie, tak je vám poměrně jasné, jak to dopadne a nepřináší to nic nového, ačkoliv jsou hlavní hrdinové handicapovaní - to je přináší jisté vtipné situace, ale zároveň i celou tu hořkost, kterou nejvíce během celého filmu můžeme slyšet u Philipa, ale nakonec je Lars, kdo to prožívá nejvíc. Není to špatný film, ale ani nemá nic do sebe. Slabší 3*. (21.07.2016)

Škoda, že si tento jinak parádní filmeček nedokázal udržet sympatičnost celou dobu a musel za každou cenu vecpat do děje pár prapodivných momentů a situací. Každopádně pro mě osobně lépe podaný příběh o handikepovaných než v případě ´´Uvnitř tančím´´. PS: Jestli se to ve Španělsku hemží takovýma kočkama, tak si tam budu muset udělat co nevidět výlet. :-D 75% (25.06.2014)

Road movie s trojkou handicapovaných a supersize řidičem. Tak to můžu! Výlety ve filmu mají smysl pouze tehdy, když je v nich buď hromada hádek a otravných harantů, kteří kazí rodinnou pohodičku, nebo jako zde – partička handicapovaných „komiků“ vyráží zamrdat. Už to samo o sobě je docela sci-fi myšlenka, uvážíme-li, že Phillipe je kvadruplegik, a patrně jediným funkčním orgánem kromě hlavy je právě sexuchtivý genitál. Nebo možná ani to ne, nakonec totiž zjistíme, že o samotný sex v tomto snímku vlastně ani tolik nejde, protože většina toho, co vás pobaví, se děje už na cestě samotné. Mě naprosto dokonale dostal svým bezprostředním humorem a až pitomoučkým laskavým srdcem slepý Joseph, postavička komická vzhledem, hláškami a svými neustálými nehodami. Phillipe je zase sobecký neurvalý cynik a Lars dojemný hezounek s pohnutým osudem. Pro každého něco. Nějaký velký myšlenkový přesah v tom nehledejte, ale jako komedie mě to rozhodně nezklamalo. Navíc je vždycky příjemné vidět, když si handicapovaní lidé umí dělat legraci i sami ze sebe. (05.09.2012)

Užitečný nic. Příběh je velmi prázdný, očekávaný a stoprocentně feelingový. Jenže smysl dívat se má. Kluci jsou perfektně zahraní a velice sympatičtí. A není to o brečení a litování, máte radost, že si to ti borci na vozíčku dávaj v podstatě ve stylu teenage american comedies. A jakožto je užitečný, aby to viděli zdraví lidé pro nasazení jiných brýlí směrem k invalidům, ještě víc to asi udělá radost postiženým. Tak trochu jako mustr, trochu poplácání do zad a hlavně konečně možnost ztotožnění se s cool postavami. A nevadí mi, že to není černohumorný jako Poslední skaut, protože tady jde o uvěřitelnost. A i tak je tady těch haha momentů dost. (08.01.2013)