80 milionů

Když jsem o tomto filmu četl, podle popisu (značně nadšeného) se mělo jednat o něco jako napínavý film, do kterého vstupuje církev, veksláci a další. Prostě takový polský Podraz (nebo tak nějak). Když jsem pak ten film viděl (v letadle, s anglickými titulky), musím říct, že jsem byl zklamaný. Ani ne tak kvalitou filmu - výprava super, kamera super, herci fakt kvalitní (hlavně ten šéf tajné policie, ten byl vynikající), ale nějak jsem si musel v hlavě přeskládat, co mi "sliboval" ten popis v novinách, protože to určitě nebyla hlavní složka toho filmu. Takže za mě lehké zklamání, které to ale stále vytáhne nad průměr. (05.11.2015)

Vcelku vydarený popis poľského socializmu a boja vtedajšieho režimu s odporcami, členmi nezávislého odborového zväzu Solidarita. Tajní sú tu vykreslení ako cynicko pragmatické morálne kurvy, ktoré sa neštítia ničoho. Odborárski zástupcovia, ako odhodlaní mladí idealisti, schopní dobrodružných konšpiračných akcií. Moja jediná výhrada smeruje práve k tomu: zlo tu bolo až príliš zlé a dobro až príliš dobré. Jednoducho, čítanková charakternosť postáv, napriek existencii špiónov v oboch táboroch. Ale ako dynamické dobrodružstvo o boji za ľudskú dôstojnosť a slobodu to za pozretie stojí. (18.03.2013)

Další povedený přírůstek do rodiny polských filmů zabývajících se nedávnou minulostí. Přirozeně a dynamicky vyprávěný příběh nesází na vnějškový dobový dojem, který umrtvuje řadu ambicioznějších dobových dramat. Moderní styl má značně uvolněný prostor v širokém rámci dobové každodennosti, k němuž stačí vhodné lokace, kterých je v Polsku stále více než dost, oblečení dávno vyšlé z módy, nanejvýš starý polský Fiat. S výjimkou davových scén stávek a demonstrací je snímek dramatem několika jednotlivců a namísto akčního ztvárnění tradičního motivu bankovní loupeže nabízí dostatečně zajímavý pohled do fungování malé skupinky lidí svázaných s hnutím Solidarita. Zápletka sice nakonec není příliš dramaticky vděčná ani objevná, ale jako obraz dobové společnosti a rozložení sil v politickém boji obstojí se ctí. I tak se tato "sonda" nevyhýbá zjednodušením, které spíše odpovídají zábavné kinematografii - vyprávění je postaveno na neustálých, mnohdy úsměvných střetech protikomunistických aktivistů s tak trochu vyšinutými figurkami tajné policie v čele s cholerickým a vulgárním vůdcem celé protiakce. Výběr značné sumy peněz je nakonec jen poslední kapkou v již započatém konfliktu mezi mocí a jejími odpůrci, jejíž důsledky mají negativní vliv na obě strany, i když vyznění filmu dává triumfy do rukou těch slabších. Jak je již v polském filmu zvykem, dějinná epizoda není i přes přítomnost humoru ironizována, nebo znevažována. Naopak jí je přiznána přiměřená dávka patosu a heroismu, která neruší a spíše vybízí k tomu, aby jsme skupince znevýhodněných idealistů drželi palce. Navíc znalost následovného politického vývoje v Polsku dodává jejich činnosti smysl a opodstatnění, čímž postavy jen nabývají na síle. (Cinema Mundi 2013) (02.03.2013)

Poslední dobou sleduji snímky, které jsou úzce svázané s polskou historií nedávno minulou, a musím se přiznat, že opět jsem zhlédl velmi kvalitní film, ve kterém nechybí snad vůbec nic. Snímek je věnován nejen srpnovým událostem roku 1980, ale i následně událostem, které předcházely vyhlášení výjimečného stavu, který měl na řadu běžných občanů velmi neblahé důsledky. Sledujeme zde akci mladých aktivistů hnutí Solidarita, kteří zcela správně vycítili, že v době vyhlášení výjimečného stavu dojde mj. i k zablokování kont v bankách, a rozhodli se tudíž podniknout akci, během níž se jim těsně před uzavřením bankovních účtů podaří zachránit celkem 80 miliónů zlotých. Tato akce samozřejmě je i v hledáčku tajných, kteří se nemíní se ztrátou peněz jen tak smířit, a jsou odhodlání "partičku" Solidarity vystopovat a peníze získat zpět. Mladí aktivisté by ovšem tuto akci pravděpodobně nedotáhli do úspěšného konce, kdyby neměli kolem sebe lidi, kteří jim po celou dobu byli nápomocni a ochotni na sebe vzít svůj díl rizika - ať už se jednalo o představitele církve, zaměstnance banky, nebo dokonce veksláky. Hlavní negativní postavou je zde kpt. Sobczak, který místy působí vskutku komicky, místy až hloupě a ze kterého nevypadne během celého filmu nic slušného, snad kromě předložek a spojek. Musím říct, že jsem se při sledování tohoto snímku velmi pobavil, protože to byla vskutku velmi dobrá podívaná. Podle mého názoru je pozoruhodné, jak byli Poláci za minulého režimu v tom pozitivním slova smyslu vynalézaví, nepoddajní, jak se uměli pro dobrou věc nadchnout a dát se na odpor proti zločinnému režimu. Ačkoliv i v bývalém Československu byly dejme tomu určité náznaky odporu - např. Charta 77, tak přece jenom lidé v naší zemi byli daleko více pohodlní, nadchnout se kromě fotbalu a hokeje neuměli takřka pro nic, a držení úst a kroku bylo zkrátka pro řadu z nich pohodlnější. O udávání, prospěchářství, spolupráci s Stb atd. raději dál nemluvit. Je pouze zarážející, že charakter a povaha lidí se za ty tři dekády v podstatě vůbec nikam neposunula, resp. spíše k horšímu, a že po 30 letech v České republice máme vládu, jejíž činnost a řekněme funkčnost a pevnost plně závisí na podpoře, resp. toleranci komunistických poslanců, bez jejichž hlasů se v podstatě vůbec nic neprosadí. Tento snímek se zkrátka režiséru Krzystkowi velmi povedl a mě nezbývá, než jej ohodnotit zcela po zásluze plným počtem bodů. (21.09.2020)

Druhý film o období vyhlášení stanného práva v Polsku na začátku osmdesátých let, který u našich severních sousedů v roce 2011 vznikl (recenzi filmu Krycí jméno Krtek naleznete v březnovém kultu). Záminkou scénáře se stala v historickém vývoji banální událost „odčerpání“ většího obnosu peněz z banky krátce před vypuknutím kontrarevoluce. Přestože tok polských dějin nezměnila a ani neurychlila, režisér Waldemar Krzystek z ní stvořil solidně poskládanou akční podívanou s možná až příliš optimistickým nádechem. kult pro Cinema Mundi, 2013. (02.03.2013)