Brazil

Velice zvláštní sci-fi snímek od Terryho Gilliama, který má svou neopakovatelnou atmosféru a uhrančivý závěr. Jedna z biblí sci-fi žánru, která zůstává dodnes kvalitní podívanou, jednou z nejpodivnějších, co znám. V jedné z rolí Robert De Niro, který je výborný, ale moc si ho neužijeme a tak veškerou smetánku slízne Jonathan Pryce, který zde podává vskutku (ne)uvěřitelný výkon. (08.10.2013)

Tohle není ani nemá být adaptace knihy "1984". Samozřejmě, že z ní najdeme ve filmu spoustu motivů a základní schéma, nápad a některé myšlenky jsou od Orwella, ale tím to končí. Terry Gilliam natočilt satiru a alegorii totalitní společnosti po svém, přidal prvky komedie a sci-fi a tím podle mě rozzlobil velkou část skalních fanoužků Orwellovy knihy, kteří nepřekousli velké překopání děje, vynechání spousty pasáží a zasazení do jiného kontextu. Já to všechno beru jako záměr, fantasmagorické zobrazení života jednoho bezvýznamného úředníčka ve světě ovládaném Velkým Bratrem, kde ani on ani divák vlastně netuší, co se děje a co si může dovolit, kde končí svoboda a začíná fantazie. Absurdní navrstvení jednotlivých linií a trochu přehnané některé pasáže mi zabraňují dát nejvyšší hodnocení, ale ráda se na do detailu promyšlené Brazil podívám znova a znova a budu objevovat další drobnosti a souvislosti, až ho třeba nakonec i 100% pochopím... (07.11.2007)

(1001) Ach, to je složité. Už víc než týden se snažím vymyslet, jak popsat, co ve mě Brazil vyvolává. Před sedmi lety jsem napsala, že je to asi nejlepší Gilliam, že chci, aby trubky v mém bytě dýchaly a naříkaly, a že patří do kategorie mých srdíčkových filmů. Dnes už neplatí ani jedno. Za nejlepšího Gilliama bych označila Dvanáct opic, v bytě mám ráda ticho, protože na šílenství není nic romantického, a i z toho důvodu už do mého srdce patří jiné věci. Ale jak tak přemýšlím nad těmi Opicemi, bylo by celkem zajímavé ty filmy porovnat. Oba jsou o neutěšené budoucnosti, do které lidstvo samo sebe nažene, oba vkládají naději na vysvobození na bedra idealizované osudové ženy a oba nakonec podtrhnou samotné ideji vykoupení stoličku pod nohama. A taky jsou oba více či méně přiznanými a více či méně věrnými adaptacemi jiných děl, která jsou ve svých kategoriích perfektní (1984 v případě Brazil a Rampa v případě Opic). Oba odbíhají od vzoru a přinášejí nové a vlastní myšlenky a posouvají význam trochu jinam. Ale zatímco Opice jsou pro mě s každým dalším sledováním pokaždé inspirativní a tím pádem nadčasové, tak Brazil zůstává při každém novém promítání stejná a tím pádem se jí myšlenkově a souzněním vzdaluji. Třeba se víc dívám na to, jak je Jill neživotná a potlačovaná postava. Ta scéna, kde je vyloženě redukovaná na dlouhé vlasy a prosvítající bradavku, je úplně šílená, ale možná jsem jenom úchyl, co to tam chce vidět. Ale zase velká spousta různých detailů je skvělá, takže opravdickou síru rozhodně nedštím. A rozhodně se mi zdá zajímavé, jak je ten film vizuálně krásný a fantazijně bohatý a zároveň úplně přesně zprostředkovává omšelost a nevalnost světa, ze kterého si Gilliam dělá husí kůži nahánějící srandu. (27.09.2017)

Jsem v rozpacích. Na pomezí tří a čtyř hvězd. Má to skvělý herce, scénář, je to dobře zrežírované, odehrává se to v zajímavým prostředí. Proti tomu však mluví lehká zmatenost, předěly kde má hlavní hrdina křídla jako Ikaros, které mě nudily. Prostě to není film pro každého. Přiznivcům Terryho Gilliama to však můžu jen doporučit. 4 hvězdy to nakonec ode mě dostává kvůli VÝTEČNÉMU Michaelu Palinovi, kterého mám tak rád z Pythonů. (23.12.2007)

Někdy se tak jakoby šeptem a v ústraní říká, že Brazil vykrádá Orwellův román 1984. Ale tak to není. Veškerá podobnost začíná a končí totalitním budoucnem, kde se vlivem monitoringu každý stane mravenečkem, jehož je snadné rozmáznout. Ale Gilliam ten půdorys využívá k rozvinutí vlastní imaginace a Brazil má úplně jinou poetiku a náladu než Orwellův chmurný (a jednoznačně adresný) román. A je hezké, že do nejšťavnatější role obsadil Michaela Palina, třebaže si na ni brousil zuby DeNiro. A k tomu hudba - ta stařičká vlezlá samba, zahraná snad na sto způsobů... Stále ještě nedávám plné hodnocení, ale s každým dalším viděním mám ten film radši, takže to asi jednou přijde. 80% (30.11.2006)