Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Slarque
    **

    Nějak nemohu přijít na to, proč jsou tímto filmem všichni tak nadšení. Ano, je tu výborná výprava a kamera, ale to je pro mne na dobrodružný historický film málo. Scénář je předvídatelný a někteří jeho protagonisté zřejmě musejí mít věštecké schopnosti, protože jinak by to nemohlo fungovat. A celé je to roztažené jako žvýkačka, takže to jedna zajímavá scéna operace v 11. století nezachrání. Vlastně mi tu nejvíce sedl Stellan Skarsgård a ten ve filmu moc prostoru neměl.(15.1.2016)

  • emma53
    ****

    Kdybych to shrnula do jedné věty, tak napíšu, že Ranhojič je jeden z těch neotřelých filmů se zajímavým námětem, kde jsem přesvědčená o tom, že Noah Gordon musí plesat radostí nad filmovým zpracováním jeho knižní předlohy. A když budu pokračovat, tak velkým plusem byly bezesporu vynikající herecké výkony jak Bena, tak Stellana a absolutní šok jsem měla z Toma Payneho v roli Roba, protože jestliže to byl jeho debut, tak to byl opravdu parádní výkon. Kratší stopáž bych sice uvítala, ale nakonec jsem se s tím vyrovnala, protože o nudě se tady nedá mluvit. I když někdo to bude možná vnímat jinak. Konec už mířil trochu do nebezpečných happy vod, ale tam přimhouřím jedno oko. A ano, Německo opět překvapilo. P.S. A jsem ráda, že mě nebolí v boku a žiji v tomto století :-)(29.4.2014)

  • Coleator
    **

    Jsou filmové adaptace, které ctí svou předlohu... A potom je tady druhá skupina, která si vezme z knihy jen opravdu málo... Ranhojič bohužel patří do druhé skupiny, kromě pár jmen je tady úplně všechno jinak... Když jsem knihu četl, říkal jsem si, že tohle nejde zfilmovat, takže jsem výrazné zjednodušení očekával... Ještě jsem snad ale nikdy neviděl film, kde by každá postava měla úplně jiný osud, než jaký mu vymyslel autor předlohy... Dávám dvě hvězdičky, asi hlavně za odvahu pokusit se Ranhojiče převést na stříbrné plátno... Jinak tenhle film nesahá vyprávění Noaha Gordona ani po kotníky... Jestli máte čas, určitě se do originálu začtěte - nebudete litovat...(15.7.2017)

  • Roman.Ticka
    ****

    Klidně to mohlo být o hodinu kratší, ale co je hodina oproti ročnímu putování napříč kontinenty za vzděláním, nemluvě o dnešním srovnání v řádu několika hodin. Kam až se za 10 století posunula civilizace v technice a ve vědě, tam zamrzla ve víře, respektive šíření náboženství. Že se tehdejší neznalost sváděla na Boha v dobrém i zlém chápu, že se vedly války o území a moc ve jménu Krista, Aláha a i jiného Boha, je historicky doloženo. Proč se ale toto dogma nemění ani dnes, to už je s podivem. Bohužel.(4.4.2015)

  • Wacoslav1
    *

    Hmm... Ranhojič? No to mi teda vyhonič... Potřebuju předat hodně léčitelský energie na to, abych přežil podobný ejakuláty jako tento. Fakt nevím kdo je tu zvědavej na brutální story o léčebných metodách v 11 století. Jo aha 78%?! A to jako really??? No dobře jak chcete mě je to u řitě. Ne nadarmo si všímám, že ty nejvíc proserový filmy o ničem z poslední doby točí buď ťamani nebo evropani. Tím netvrdím, že pudu, nacpu si émerickou hvězdnatou vlajku do prdele a pak jí políbím. To určitě ne, ale u jejich filmů aspoň člověk, tak nějak ví co čekat, ale není nic horšího než tyhle mrdky který provází pověst velkýho díla který zabodovalo na tom či onom prestižním festivalu. To je fuck. Tyhle festivaly totiž stejně pořádají pro ufony a ne pro normální diváky. Ona snad tahle trapná 150minutová rádoby historická nuda časem trochu spadne. Nezbývá než doufat. Já tentokrát tu hvězdici neudílím filmu, ten je bez jakýchkoliv pochybností na odpad, ale sám sobě za to, že jsem přežil a nepotřebuju nějakýho toho ranhoniče aby mě ošetřil.10%(3.5.2014)

  • - Stejnojmenná kniha Noaha Gordona, podle které je film natočen, se v roce 1999 na Madridském knižním veletrhu dostala do desítky nejčtenějších knih. (Terva)

  • - Vo filme často spomínaná postranná choroba boli bolestivé problémy so slepým črevom. V tej dobe stopercentne smrteľná choroba. (gogo76)

  • - Operace šedého zákalu byla v 11. století opravdu možná. První spis Sushruta Samhita vypovídající o metodách a nástrojích operace šedého zákalu a dalších oftalmologických vadách se datuje do 5. století našeho letopočtu v Indii, kde lékař Sushrut působil. (Nach)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace