Reklama

Reklama

Ranhojič se odehrává v 11. století, veškeré antické poznatky ohledně medicíny jsou v Evropě zapomenuté, vládne zde temný středověk. Jedinou péči zajišťují potulní ranhojiči. Mladý Rob Cole má velmi zvláštní schopnost: je schopen vycítit, když má někdo zemřít. Po smrti obou rodičů se Roba ujímá právě jeden z potulných ranhojičů a během společných cest se z Roba stává jeho učedník. Touha po poznání a touha dozvědět se o lidském těle a jeho léčení co nejvíc žene nakonec Roba z malé anglické vesnice přes Konstantinopol až do dálné Persie. Snaží se nastoupit do lékařské školy slavného učence Aviceny a musí proto zatajit své křesťanství. Znovu a znovu riskuje mladý Rob Cole téměř vše, jen aby svou touhu po poznání uhasil a stal se skutečným léčitelem. (Bontonfilm)

(více)

Videa (2)

Recenze (616)

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Krásný, ale místy dost neuvěřitelný příběh. Člověk si 11. století představuje jako těžký středověk a ne místo, kde se na potkání střílí rachejtle. Já třeba chápu, že Čína byla v tomhle dost pokroková a přiznám se, že nejsem natolik historik, abych posoudil, co na tomhle příběhu bylo pravdy. Co už ale posoudit můžu, tak znalost angličtiny na celém evropském kontinentě s výpadem až na daleký Blízký Východ. To už mi přišlo fakt hodně mimo. Když ale přejdu všechny tyhle malichernosti, se kterými bych si tenhle film mohl znepříjemnit, tak musím říct, že na to, jak málo filmů z této doby vzniká, se tvůrci s Ranhojičem poprali tak dobře, jako bych rozhodně nečekal. Němci celkově těmito historickými dramaty nestačí překvapovat. Legenda o Janě nebo Parfém - příběh vraha jen dokazuje, že jejich filmografie se zvedla obrovským krokem kupředu. Necelé tři hodiny jsem si totiž užil naprosto překrásný příběh s herci z první linie. Tom Payne naprosto skvělý. Ben Kingley, Stellan Skarsgard a Olivier Martinez dokonce naprosto boží. Atmosféra taková, že je vlastně skvělá. Co víc dodat? Nebýt některých historických nesrovnalostí a zbytečně natahovaných některých scén, tak dám plný počet. Takhle je to za hodně slušné čtyři hvězdy. A věřím, že se k tak velkému příběhu určitě ještě někdy vrátím. ()

verbal 

všechny recenze uživatele

V jedenáctém století nevykazoval akutní zánět slepáku jakékoliv recidivy, protože progresivní léčebné metody matičky církve obvykle vedly ke stoprocentnímu zpopelnění. Ona ta perorální medikace Otčenáše nebyla zas až tak účinná, a to ani v koňských dávkách, jak tvrdila tehdejší katolická Zentiva, a měla i docela nepříjemné vedlejší účinky. Například smrt. Křesťanská farmacie však měla v Evropě monopol a jakékoliv zpochybňování jejich osvícených preparátů zajistilo, že to se vám to slepé střevo už nikdy nezanítí, protože jste byli opět preventivně zpopelněni. Globální kruhová léčba žehem se velmi ujala, a jestliže jeden zatoužil po kvalitní apendektomii, musel po svých dofunět za Ghándím až do nemocnice Bagdád Houp. Pokud nebyl zrovna nablízku nějaký ten zarytý fundamentalista, co by se obložil morovými vředy a vyhodil někde na tržišti, Alláh to tehdy zas až tak nežral a vy jste měli docela slušnou šanci, že vám ten kus trávícího traktu někdo za pomocí zubů a nehtů opravdu vyndá. Náckovská produkce si zase jednou moc hezky vytřela Holyvůdem prdel. Je to opravdu nepatetická, velkopanská a strhující podívaná, po níž se chce jednomu blít, když se podívá, co za sračky dneska nacpou do kin, a má příšernou chuť provést řediteli Bontonfilmu středověkou vasektomii tupým nevydezinfikovaným žabikuchem, protože tak dlouho ignoroval tento skvost. A teď se běžím pomodlit, začalo mě totiž píchat v pravém dolním kvadrantu. ()

Reklama

Fr 

všechny recenze uživatele

,,RANHOJIČ COLE SE NA VÁS PŘIJDE PODÍVAT KAŽDÝ VEČER. A KDYŽ CHCETE, TAK ŽONGLUJE A VYPRÁVÍ ÚŽASNÉ PŘÍBĚHY. O LVECH A KONÍCH S VELKÝMI HRBY NA ZÁDECH. A O SOKOLECH, KTEŘÍ MOHOU ZOBÁKEM PRORAZIT LEBKU....“ /// Tož, to tenkrát bylo všechno v rukách Božích. A když jste měli touhu vědět, a trochu pozměnit ten Boží osud, museli jste… tak jako Rob… Poslyšte příběh, během kterýho vás ani nenapadne přemejšlet, jak to, že všichni mluvěj anglicky (tak dobře… ale jen trošičku!). Historická pohádka, na kterou se dobře kouká, neunavuje romantikou, prázdnejma řečma, ničím nevydírá a na to, že se jedná o léčitelství, udržuje (díky Perskému Isfahánu) zvláštní napětí. A i když dávám ,,jen“ 4*, s úctou budu vzpomínat nejen na Avicenna Bena Kingsleye, ale i na odvahu, se kterou se Němci do tohodle zpracování pustili. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennej román, kterej v roce 1986 napsal Noah Gordon, číst nebudu. 2.) Zajímám se o operace slepáku. 3.) Thx za titule ,,re_flecto“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * ()

T2 

všechny recenze uživatele

Rozpočet $-miliónovTržby USA Tržby Celosvetovo $56,266,000▐ na Nemeckú produkciu veľmi slušná výprava, škoda že nebol o kúsok zručnejší režisér, film má takmer nádych a lá Kráľovstvo nebeské /60%/ ()

Cervenak 

všechny recenze uživatele

Nečakane parádny historický film. Nemčúri sa riadne plesli po vrecku a ponúkajú niečo ako Kráľovstvo nebeské, akurát s ránhojičmi namiesto rytierov a operáciami slepáku namiesto streľby katapultov na hradby Jeruzalemu. Ale pozor, tá operácia slepáku je napínavejšia ako veľkolepé bojové scény. Príbeh je schematický, ale dokonale funkčný, veľmi svižne rozprávaný, plný emócií a zaplnený živými postavami v podaní dobrých hercov (Skarsgard vládne, Kingsley si vybral jednu zo svojich lepších chvíľok a dokonca aj Martinez im zdatne sekunduje). K tomu drahá výprava, skvostná kamera a fajn dialógy, ktoré sa neboja vtipu ani v situáciách typu "tak tu máme mor a všetci zomrieme". Veľmi, veľmi fajn. ()

Galerie (64)

Zajímavosti (7)

  • Film se odehrává v 11. století, době hlubokého středověku. Hlavní hrdina se v něm v orientu potýká s černou smrtí, nazvanou epidemií moru. Ovšem Černá smrt poprvé zasáhla svět až ve 14. století, přesněji v letech 1347-1353, a byla začátkem konce doby, kterou dnes označujeme jako středověk. Ve filmu Ranhojič tedy jde nejspíše o Dýmějový mor, který přenášely blechy z krys na lidi. Černá smrt podle některých vědeckých teorií byla zmutovaná verze dýmějového moru a nebezpečnějšího plicního moru. (Nach)
  • Operace šedého zákalu byla v 11. století opravdu možná. První spis Sushruta Samhita vypovídající o metodách a nástrojích operace šedého zákalu a dalších oftalmologických vadách se datuje do 5. století našeho letopočtu v Indii, kde lékař Sushrut působil. (Nach)
  • Snímek se natáčel v Maroku a Německu. (Yardak)

Reklama

Reklama