Tři bratři

Pohádka je velmi netradiční a nějaké věci mi vadí ( třeba Karkulka je příliš mladá, čarodějnice v podání Lábuse se mi vyloženě nelíbí, Kaiser mi do role otce nesedí a také styl vyprávěče zrovna nemusím), ale po velmi rozpačitém rozjezdu a poté, co jsem si zvykla na zpěv (ostatně texty jsou většinou velmi humorné i když je jim bohužel často špatně rozumět), jsem se začala dost bavit. Třeba vlk se mi hodně líbil, místy z něj šel i strach a kde nešel, tak zase pobavil, moc pěkně jsou udělaní měsíčkové (kam se na ně hrabe celovečerních 12 měsíčků), princezna je krásná (to v poslední době v pohádkách moc obvyklé není) a Maruška je skvělá a hlavně všude je laskavý svěrákovský humor, takže výsledný dojem je velmi dobrý. (12.03.2015)

Tři bratři aneb Klusovy bradavky neumí hrát. Takhle se dostává můj dýchací systém do svěráku, takže nemůžu dýchat. Tak kdo všechno mi v tomhle počinu atakoval neurony? Hmm, spíš bych měl napsat, to bude kratší, kdo mi na nervy nelezl - snad jen Olda Kaiser. Zbytek bych vystřihl. Rádobyvtipného Svěráka st., upištěného Lábuse, trio bratrů a opravdu nezpívatelné a nehezké písničky. Důkaz, že i Svěráci mohou přijít s naprosto nekoukatelnou a protivnou pohádkou. A po výtvarné stránce definují termín "kýč". (30.12.2014)

Jízda, Obecná škola, Kolja a lehce i Tmavomodrý svět, který už však pohořel na mizerné milostné zápletce. Pak už to nešlo. Respektive Vratné lahve mě doslova otrávily, Kuky nezaujaly. Plácaly všechno dohromady, diváka však toho oslovilo pramálo. Tři bratři jsou v mnohém podobní. Dramaturg šel zřejmě na pivo, pravděpodobně každý den a při každém důležitém momentě natáčení, a my tak musíme sledovat slepenec Šípkové Růženky, Červené Karkulky a Dvanácti měsíčků. Tři bratři si v každé pohádce najdou svou vyvolenou, i když třeba takové Karkulce je zhruba devět let. Docela velká sázka na jistotu. Přitom režisér Svěrák je v nejlepších letech, je sice poměrně hravý, nijak víc s tím však nepracuje, jeho příliš didaktický otec spíš obtěžuje. Hudební duo Svěrák-Uhlíř mám rád, tady neselhává tolik, jak jsem se podle některých názorů obával. (27.04.2015)

Jak na to tak koukám, tak je dobře, že Svěrák po Koljovi nešel do Améru. Vždyť by nám tam ještě udělal ostudu. Lituju, že pojem trezorové filmy už se dneska nenosí. Měl bych ideálního adepta. Tohle bych čekal od některé nuly z českých televizních seriálů. Asi je rodina Svěráků k senilitě náchylnější víc, než zbytek populace. Jinak si posledních 15 let jejich tvorby neumím vysvětlit. Měli skončit Tmavomodrým světem, na vrcholu. Vratné lahve se sice ještě jakžtakž daly, ale tak nějak jsem to považoval za rozloučení s otcem a byl jsem ochoten jim hodně odpustit, jenže ono nic. Toto je naprostý nesmysl. Nudné, trapné, s Klusem a spoustou písní, které tam jsou zbytečné a jen ruší. Pokud budu moct, budu to držet i mimo dosah svých dětí, protože je nechci unudit k smrti v tak raném věku. (24.03.2016)

Zlo konečně vyhrálo. Zjevně se totiž převtělilo do Svěráka Juniora, který spolu se svým tatínkem upatlal čtveřici disfunkčních pohádek, v nichž se s ničím nebojuje, vše se řeší samo a kde hlavní trojice nemá ani opravdu negativní vlastnosti, které by se měla odnaučit. Ne, fakt netuším, co je tak špatného na zapomnětlivosti. A zjevně to neví ani film, neboť stačí, když se Klus jednou vrátí zpátky na statek a od té doby už si dává majzla. Tomu říkám dramatický oblouk. Piškula zas přijde k vlkovi a ten se přemůže sám. Fikční svět je navíc nekonzistentní, protože v Piškulově subsvětě zvířata mluví, ale nikde jinde ne. Ale co čekat od fikce, kde je normální házet pedofilní pohledy a rezervační cedulky na osmileté (!) holčičky. Největší nářez je ovšem Dyk, jemuž stačí třikrát někam přijít a už odchází s dívčinou, která si všechno opět vyřeší sama. Protože takhle svět funguje, děti. Stačí přijít a ono se vše udělá za vás. Hlavně si u toho nezapomeňte zpívat písničky s mimózními rýmy a hudebním podkladem, který má ke znělosti asi stejně daleko jako Svěrákův vlk k realisticky vypadající animatronice. (11.01.2015)