poster

Alphaville

  • Francie

    Alphaville, une étrange aventure de Lemmy Caution

  • Francie

    Alphaville

  • Francie

    Tarzan vs. IBM

    (pracovní název)
  • Itálie

    Agente Lemmy Caution, missione Alphaville

  • Slovensko

    Alphaville

  • USA

    Alphaville

  • Velká Británie

    Alphaville

  • Austrálie

    Alphaville

  • USA

    Dick Tracy on Mars

    (neoficiální název)

Sci-Fi / Drama / Mysteriózní / Thriller / Podobenství

Francie / Itálie, 1965, 99 min

Režie:

Jean-Luc Godard

Scénář:

Jean-Luc Godard

Kamera:

Raoul Coutard

Hudba:

Paul Misraki

Scénografie:

Pierre Guffroy
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Cimr
    ****

    K tomuto sci-fi noir (!) filmu lze zaujmout prakticky jen dvě postavení a zdejší komentáře to dosvědčují - buď a) totální blbost, kde není jasný děj ani postavy ani nic a jen se nepříjemně vleče, a nebo b) originální zábavná hříčka, ve které musí nad nejednou scénou srdce estétovo plesat. Ve mně se tyto možnosti spojily. Nejdřív jsem se moc nebavil, jen občas trochu pousmál nad povedenou scénou (automat s nápisem "vhoďte minci" a podobné lahůdky). Když jsem se ještě po hodině filmu podíval na hodinky, ulekl jsem se, že mě čeká ještě 40 minut a že to nemůžu vydržet. Postupně jsem ale přešel do úplně opačného stanoviska. Alphaville mě dostal a skoro mě mrzelo, že je tak krátký. U tohoto filmu víc než u jakéhokoliv jiného záleží na tom, jestli přistoupíte na jeho pošahanou logiku. Nepodbízí se, není to film pro každého jako Forrest Gump či Vykoupení z věznice Shawshank. Godard si jen tak sám pro sebe blbne, filosofuje a provokuje a je na vás, jestli se vám to bude líbit nebo ne. Mně nakonec vlastně tak nějak asi jo...(29.11.2010)

  • mortak
    **

    Umělci lkají nad morální krizí od počátku lidstva. Hesiodos zvěstoval úpadek Řeků (mladí nezdraví staré) a opěvoval dávný věk bohů a hrdinů. Pro Platóna byla jedinou záchranou povodeň, která spláchne hříšná města a nechá přežít jen čisté venkovany na horách (Zákony). O středověku se netřeba zmiňovat (Hus, Chelčický) - a to ho katolická církev považuje za skoro ideální éru! Tedy proti dnešnímu věku stroje a individualismu. Godard vychází z Husserla (Krize evropských věd) a hlavně Heideggera a jeho upadání do "ono" ("il y a", "on"), kdy se dasein odcizuje sobě samému. Jenže místo pamfletu proti kybernetické době sledujeme kňouravé ublíženecké vzlyky francouzského intoše, který se stylizuje do role tajného agenta v dnešním přetechnizovaném a odcizeném světě. Alphaville je spíše materiálem pro Godardova psychoanalytika - fascinace krásnými ženami, jenže Godard mezi nimi nemůže najít tu pravou, nerozumí si s nimi, i když vedou douhé a dlouhé rozhovory, důvěřuje jim, ale ty mrchy ho oklamou, protože pod tvrdou slupkou intoše se skrývá něžné jádro, které touží po pochopení a pohlazení. Dnes na tento věčný ublíženecký slabošský pohled na svět vědomě navazuje Murakami - viz odkaz na Alphaville v Afterdark. Svět tě nechápe, Jean-Luc, ale já také ne.(22.11.2009)

  • belldandy
    ****

    Ano, Alphaville je určitě experiment. A Ano, Alphaville je lehounce i parodie. A přestože zde jsou prvky noiru i sci-fi, přesněji anti-utopie, není to ani noir, ani sci-fi. Dochází tu pouze k jejich konfrontaci, které je popravdě prapodivná. Silná individualita noirového detektivního hrdiny popírá absolutní moc totalizující společnosti. Některé noirové odkazy jsou zřejmé (zmínka o Dicku Tracy, na počátku čtený Hluboký spánek od Raymonda Chandlera), některé jsem si musela teprve dohledat (Harry Dickson a Lemmy Caution - to jsou jména Francouzi vymyšlených noir-ových detektivů). Inspirací k filmu byla pro Godarda básnická sbírka „Město bolesti“, která je ve filmu citována. Alphaville je ztělesněním onoho města bolesti. - Spíše než detektivka tvrdé školy nebo sci-fi je Aphaville taková „společenská“ fantazie. Je tu znát, že Godard nemá žádné technické vzdělání. Přesto si troufá jit do kritiky technokratické, logice zcela odevzdané, společnosti. Než ho za to zavrhneme, měli bychom si uvědomit, ona distopická vize společnosti není založená na uvažování o technických problémech (na rozdíl od Clarkova HALLa 2000), ale na znalosti sémiotického diskurzu (sémiotika – nauka o znacích, slovech a jejich významech) a uvažování jejího dopadu na společnost. Viz. neustálá přítomnost symbolů a jejich leckdy matoucí využívání – šipky, označení sever - jih, obrácené užívání kroucení hlavou na ano-ne a podobně. Natáčení se měl původně účastnit i Roland Barthes, což by možná bylo tou správnou stoupou k chápání filmu. Společnost je tu ovládána nejen pomocí teroru (odpůrci jsou pragmaticky a sytematicky ve velkém zabíjeni), ale také pomocí slov (některá slova jsou rušena a jiná zaváděna). Lemmy Caution také nakonec zničí Alphu 60 tak, že jí zadá poetickou hádanku, snaha o její interpretaci nakonec Alphaville ničí. Bez pokynů Alphy jsou obyvatelé Alphavillu zmatení a neschopní akce. (PS: Většinu informací jsem převzala z knihy Jamese Monaca – Nová vlna. Praha 2001.)(7.6.2006)

  • Mylouch
    ****

    Ve své době asi slušné sci-fi zjevení, pravděpodobně se spoustou odkazů na poválečnou francouzskou filosofii. Na stole surrealistická kniha Paula Éluarda Hlavní město bolesti a proti ní snaha Olivetti / IBM Alpha 60 nastolit univerzální dobro. -V divadle se popravuje proudem ... Popravujeme především muže. -Co udělali ? -Jednali nelogicky. "Skoro denně mizí některá slova, Nedávno znizela někerá, co jsem měla ráda" ... "Vše bylo řečeno, pokud ovšem slova nezmění význam."(1.3.2012)

  • Webb
    ****

    [8/10] (Athos, Chaumiane, Filmstudio) (Čb. /// Produkce: André Michelin /// Scénář: Jean - Luc Godard podle románu Hlavní město bolesti Paula Éluarda /// Kamera: Raoul Coutard /// Hudba: Paul Misraki /// MFF v Berlíně: Jean - Luc Godard (Zlatý medvěd)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE](12.3.2010)

  • - Od stroje, který řídí město Alphaville, dostane hlavní hrdina jistou hádanku doprovázenou nápovědou v podobě verše z Baudelairových „Květů zla“. Řešení ve filmu nezazní, divák si je musí vyhledat. Odpověď zní „nuda“. Neboli stav člověka, v němž je vše jedno a svět postrádá smysl. Právě takový svět se stroj snaží „nevědomky“ vybudovat. Svět zcela spočitatelný a předvídatelný, bez budoucnosti či minulosti, jenž se pouze nachází v různých, ale nutných stavech. Počítače neznají nic takového jako smysl, nemají svědomí, není v nich „proč“, ale jen „protože“. (Zdroj: Letní filmová škola)

  • - Slovinská industriální skupina Laibach vydala na desce Kapital skladbu "Le Privilege Des Morts", jejíž vokální stopa je celá nasamplovaná z tohoto filmu. V bookletu je uvedeno jen "Vocal: α 60". (OU751DER)

  • - Filmem se nechala inspirovat irská skupina Cranberries ve svém videoklipu k písni "Linger". (Shaqualyck)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace