Whiplash
Whiplash
Whiplash
Režie:
Damien ChazelleScénář:
Damien ChazelleKamera:
Sharone MeirHudba:
Justin HurwitzHrají:
Miles Teller, J.K. Simmons, Paul Reiser, Melissa Benoist, Austin Stowell, Nate Lang, Chris Mulkey, Damon Gupton, Max Kasch, Jayson Blair, April Grace, C.J. Vana (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Andrew Neiman je devatenáctiletý jazzový bubeník, který sní o slávě, ale není si jistý tím, zda se jeho sny někdy naplní. Pronásledovaný neúspěšnou spisovatelskou kariérou svého otce je rozhodnutý vystoupat až na samotný vrchol nejprestižnější hudební konzervatoře. Jednoho večera na Andrewa, který právě cvičí na bicí, narazí Terence Fletcher, dirigent, proslavený svým učitelským talentem ve stejné míře jako svými nemilosrdnými praktikami. Ačkoliv si spolu toho večera příliš mnoho nesdělí, probudí Fletcher v Andrewovi touhu dosáhnout svého cíle. K Andrewovu překvapení dalšího dne Fletcher požádá o to, aby byl Andrew přidělen k jeho kapele. Tento jediný čin mladíkovi navždy změní život. Zpočátku je Andrew nucen fungovat pouze jako „záskok" a otáčet partituru hlavnímu bubeníkovi. Ale na příští soutěži, které se kapela účastní, hlavní bubeník řízením osudu či něčím přičiněním ztratí svou partituru. Andrew, který zná celý part nazpaměť, dostane šanci hrát. Ačkoliv se tímto činem odcizí ostatním hudebníkům, kapela soutěž nicméně vyhraje a Andrew má šanci stát se Fletcherovým novým oblíbencem. (Falcon)
(více)Recenze (1 384)
Pro mě bohužel nepříliš zajímavý film, který se celých 107 minut (to nezní jako moc, přesto jsem měla dojem, že je ten film nekonečný) točí v kruhu a v podstatě se nikam neposune. J.K. Simmons to zahrál naprosto bravurně, o tom žádná, ale jinak se mi to příliš nelíbilo a nominaci za nejlepší film nějak nechápu. 3* ()
Další z řádky filmů o úpornosti a vytrvalosti, které nakonec vedou k úspěchu, ovšem, ačkoliv se to zdá být nemožné, zase o poznání vynalézavější a originálnější než předchozí. Toho plešatého Fletchera by jeden chvílemi nejraději zabil, i když mu ve skrytu duše přiznává, že tahle jeho, byť příliš drsná metoda, vede k cíli. ()
Whiplash je absolutní dokonalost. Nepoleví od začátku do konce. Ta kombinace naprosto dokonalých jazzových skladeb, střihu, kamery a Milese Tellera s J. K. Simmonsem. Nedýchám u toho. Jasně, všichni chválí Simmonse, ale zapomínají na Tellera. Dokonale fyzické herectví až na dřeň. Čirá obnaženost. Damien Chazelle se tímhle filmem právem proslavil a ve svém věku dokázal, že s ním musíme nadále počítat. Whiplash jsem poprvé viděl v kině při jeho premiéře před osmi lety a zažíval jsem u toho slast. Dnes po těch osmi letech se mi stalo totéž. Divácké vzrušení až na dřeň. ()
Nejlepší válečný film roku. Jde to i bez vrtulníků, pošahaných teroristů, patriotických nadlidí a podobných sračiček. Takže se nenechte mýlit. Tohle není hudební film. Tohle je film o válce. A navíc, jsa hudební neandrtálec, musím uznat, že soundtrack je pekelná jazzda. ()
J.K. Simmons si Oscara a všetky ocenenia, ktoré za Whiplash získal, absolútne zaslúžil. Nenávidel som jeho postavu arogantného dirigenta Fletchera a zároveň obdivoval Simmonsov herecký talent. A dokonca ani Miles Teller, ktorého považujem za nesympatického umelca, mi v snímke vôbec neprekážal. Práve naopak. Priznávam, že mu rola sadla ako ušitá. Dráme Damiena Chazellea nechýbali vyhrotené situácie, napätie a výrazné emócie. Skvelý zážitok. Ihneď si idem pustiť Caravan. ()
A tak na muzikál docela dobrý. Simmons dostal ocenění zaslouženě, jinak mě tento typ hudby za srdce nebere. Teller je otravnej xicht. Příběh chybí. Celkově lehký nadprůměr. 69% ()
Stojí ty nervy, ponižování a nulový osobní život vůbec za to? A právě kvůli takovýmto otázkám nikdy nebudu slavná.;-) J.K. Simmons se mi po „Spideym“ opět (silně) vrývá do paměti a film v ní určitě taky chvíli zůstane, protože některé scény jsou vážně síla. Být blázen do hudby, budu z „Whiplashe“ nejspíš nadšená, ale jelikož jsem blázen do filmů (seriálů, knih, internetových nesmyslů apod.), jsou to jen silné 3 / slabé 4 hvězdy. ()
Originální podívaná, která dokonce i jazzového analfabeta doslova chytne a nepustí. Životní příběh mladého bubeníka pod vedením absolutně nekompromisního J.K. Simmonse, kterému se na poličce právem blýská zlatá soška, ze sebe vyždímá naprosto vše. Části filmu, kde není třeba ani jediného slova jsou naprosto strhující a v několika momentech až dechberoucí. Hudební drama blyštící se na vrcholu svého žánru. [95%] | TOP 10 ()
Výborná dráma so strhujúcim tempom a excelujúcim J. K. Simmonsom. Veľmi dobre sa na to pozeralo, aj keď úvod bol troška vláčny, neskôr však snímok začne naberať na tempe, ktoré postupne graduje až do samotného záveru. Film vyvoláva silné dúšky hudobného opojenia, bubny skrátka všetko pohltia a prinútia diváka aby si hudobnú zložku maximálne užíval. Koniec bol na parádu, posledný kúsok skladačky Simmonsovej mysle zapadne na svoje miesto a vynorí sa pekná pointa v hre žiaka a učiteľa. 85/100 ()
Další sportovně-biografický film. Herectví dobré, ale jinak o ničem. ()
Až mi tuha krv v žilách, chcel som len aby tá kapela zahrala skladbu bez chyby. J.K. Simmons je démonický výborný a Miles Teller mu skvele sekunduje. ()
Na podobnou emocionální nálož jsem čekal roky. Půl hodiny po projekci a stále se mi nedostává dechu. Whiplash je mezi filmy tím, čím byla sóla Buddyho Riche pro jazzovou hudbu - ultimátní peckou. 10/10 ()
Nářez Jako prase! Simmons a Teller jsou vyjímeční. Jasných 90% ()
(Jazzový) orchestr diriguje a řídí (holohlavý) František Belfín. Za bicími Tommy Lee. Pardon, Miles Teller. Chyběla už jen Pamela Anderson, kterou jsem v té hudební škole za plentou mrdal s Oldou Farským, Béděm Liškou a Libuší Nekonečnou. Dali jsme si takovej mrdačkovej hudební kvartet za přispění Mozart Kugel a bušili jsme do toho víc, než dva hlavní aktéři z tohoto filmu, přičemž jsme si vysloužili 22 nominací na Porno Oscara. Mimo jiné v kategoriích nejlepší DP, nejlepší kuřba bez držení, nejlepší lízání prdele bez plnovousu nebo nejlepší výstřik mimo nosní dírku. Film o škaredém mladém pičizmrdovi, kterýho starý pičizmrd jebe, co to dá. Natahované na dvě hodiny o hovně. Nevím, jak to dopadlo, zrovna jsem šel mrdat Pamelu po Oldovi Farským a utíral jsem geco z její kundy. Jo a ten film? Je to film typu chci vrátit vstupné. Prý je to umění. Je umění se na ten film vydat do kina. 0% ()
Nesmírně svižný film o tom, že ti na vrcholu mají talentu možná mnohem méně, než ostatní, jen jim nechybí odhodlání dřít. Filmů o minoritních hudebních směrech se příliš netočí, snímek má díky tomu výhodu, že nemůže zůstat uvězněn v klišé. Navíc se vyvíjí i celkem překvapivě, není to přímočará slátanina postavená na nejoblíbenějším klišé, které spojuje sportovní filmy s těmi hudebními, čili kterak opomíjený outsider k vavřínům přišel. A navíc po celou dobu zní pěknà muzika. ()
Mladý Cusack je teda poriadny bombič! Celý film som bol ako na ihlách. Uff...Teraz už konečne môžem dýchať. Toto bola pekelne hustá šupa... ()
Naprostý skvost. Na tohle člověk nemusí být muzikant, aby to ocenil. Netřeba slov. Po shlédnutí tohodle filmu vim jen, že chci s mladým talentem vidět naprosto všechno :) ()
Strhující (jazzové) drama o touze po dokonalosti, uznání, respektu druhých.... Jednoduše snaze být (nej)lepším ve svém oboru, tj; stát se nesmrtelným. To za každou cenu. Tedy i na úkor vašeho soukromí, byť „slabší“ chvilka přijde, alespoň jednou za čas, na každého z nás. Svou všudypřítomnou živočišností nesmírně nakažlivé, z prostředí mému srdci tolik blízké. Věřil jsem, jak snaze resp. (ne)zdravé ctižádosti žáka A. Neimana na straně jedné, tak i té permanentní umanutosti, hraničící s fanatickou posedlostí, učitele T. Fletchera, dostat z lidí více, než se od nich očekává, tj; vychovat nového L. Armstronga, Ch. Parkera...., a to je pro mě, v těchto typech snímků, to nejdůležitější. _Finále, ve své jednoduchosti (stejně jako výkon samotného J.K. Simmonse) naprosto odzbrojující. Whiplash si u mě (v potu, krvi a slzách) vybubnoval 80%. ()
Dostatečně osobité, fantasticky (a velmi důrazně) prodávající svou ústřední myšlenku, a v závěru vysloveně strhující (a utnuté v tu nejlepší možnou chvíli!). Oba hlavní herci výteční - Simmons zaslouženě oscarový a nezapomenutelný (patrně jeho životní role). Takřka dokonalé vytěžení poměrně jednoduchého konceptu. 90 % ()
Související novinky
J. K. Simmons si zahraje komisaře Gordona
"Sežeňte mi fotky Batmana!" Tuhle větu si v příštích dnech přečtete na kupě memů, nový komisař Gordon totiž bude mít stejnou tvář jako J. Jonah Jameson. Přesně tak, Batmanova spojence, který se… (více)
TOP filmy 2015 dle TOP uživatelů ČSFD.cz
V letošním přehledu nej filmů, které viděli naši top uživatelé v roce 2015, jsme dali prostor i filmům s jiným rokem výroby/uvedení než 2015. Anketu vyhrál postapokalyptický akčňák Šílený Max:… (více)
Filmy roku dle TOP uživatelů ČSFD.cz
Mezi za oceánem nejlépe hodnocenými filmy roku 2014 je hodně těch menších, nezávislých, které k nám ještě nedorazily - Inherent Vice, Birdman, Slídil, Whiplash, Hon na lišku, Kód Enigmy nebo Teorie… (více)
Filmová trefa do černého od Falconu. WHIPLASH je zcela mimořádný film, který se dostane hluboko pod kůži. Na první dojem film působí jako klasický příběh o cestě jednoho talentu za úspěchem, třeba na způsob populárního snímku BILLY ELLIOT. Vše je ale trochu komplikovanější. Hlavní postava (ve výborném hereckém ztvárnění Milese Tellera) má ve svých prioritách jasno - nemá přátele, koníčky, a nakonec ani přítelkyni (kterou ve velmi působivé scéně odkopne coby nepotřebné závaží), žije v neúplné rodině ztělesněné postavou outsiderského otce, a jediné, na čem mu záleží, je jeho touha stát se nejlepším bubeníkem, vše ostatní jde nekompromisně stranou. Jeho touha hraničí s posedlostí, která se mj. manifestuje v rukách zničených intenzivním hraním až do krve (pro mě osobně mimochodem fyzicky velmi nepříjemné záběry). Například scéna, kdy po autonehodě vyleze s vypětím sil z auta a pospíchá na životně důležitý koncert, je už daleko za hranicí toho, kam by byl normální člověk ochoten zajít. Ten hlavní konflikt se ale odehrává v lidské rovině - je jím střet ambiciózního Andrewa, přesvědčeného o svém talentu, s autoritativním učitelem Terencem (strhující herecká kreace J.K. Simmonse, který okamžitě připomene legendárního vojenského instruktora Hartmana z Kubrickova filmu OLOVĚNÁ VESTA). Terencovy zničující umělecké nároky, které klade na své studenty, spolu s jeho nevybíravým slovníkem a výbušnou povahou, vyvolávají střídavě údiv, místy až úsměv, respekt, obavy, a nakonec až znechucení - spolu s otázkami, zda cena za takto vykoupený úspěch není až příliš vysoká. Film je povětšinou snímán v detailu nebo polodetailu, což jen umocňuje jeho akcent na sledování vývoje vztahu mezi oběma silnými osobnostmi - skoro jsem v pokušení napsat, že nakonec už nejde ani o tu samotnou hudbu, ale o to, jaký vztah k sobě ti dva zaujmou. Po této stránce mi děj velmi připomínal vynikající německé drama NEVIDITELNÁ z r. 2011, které s tímto filmem vykazuje řadu podobností. V obou filmech je z kolektivu vrstevníků vybrán zdánlivý outsider, kterého si pro své ambiciózní umělecké cíly vybere postava autoritativního dirigenta / režiséra, který se se svým novým svěřencem nijak nemaže. Ze obou zmíněných snímků mi je osobně bližší ten druhý, snad protože život své hrdinky sleduje v komplexnějším měřítku - WHIPLASH je ve srovnání s ním skoro osekaný na kost. Tento dojem kromě zmíněné detailní kamery umocňuje i minimum dějové stránky a upozadění všech vedlejších postav - prostor, který zde mají, je zcela marginální. Například vztah Andrewa s jeho dívkou je jen letmo nastíněn v pár scénách, totéž platí o postavě Andrewova otce. Naopak scény hudebních zkoušek trvají často dlouhé minuty, a hlavní těžiště snímku spočívá v dechberoucí interakci Andrewa s Terencem, který svého žáka žene ke stále více zničujícímu tempu - film po této stránce graduje způsobem, který je skoro k nerozdýchání, a v některých scénách jsem jen žasnul, zda je něco takového vůbec možné. Ve svém celku mě ale film nakonec bohužel nepřesvědčil o tom, že bych mu měl dát plné hodnocení. Jednak mi byly skutečně hodně nepříjemné všechny ty záběry na zkrvavené ruce, a jednak absolutně neholduji hudbě, která zde celou dobu zní - za sebe nemám problém napsat, že mi tenhle styl doslova trhá uši. Pro herectví, které zde ale předvádí ústřední dvojice Simmons + Teller, však chovám jen nejhlubší respekt. Komu čest, tomu čest. A mimochodem, kdyby nic jiného, je příjemné zase po čase vidět film, v němž herec skutečně hraje na hudební nástroj (typicky na rozdíl od záplavy filmů, v nichž herec předstírá, že hraje na piano, a kamera záměrně neukazuje jeho prsty, protože by ve skutečnosti neuměl zahrát ani Ovčáci, čtveráci). Bude velmi zajímavé sledovat, zda se tomuto filmu podaří na letošních Oscarech proměnit některé z jeho - dozajista zasloužených - 5 nominací ve zlaté sošky. () (méně) (více)