Focus

Zhlédnuto v kině. Hlavním kladem tohoto filmu je to, díky čemu je paradoxně na konci předvídatelný - zvraty. Prvních pár si užíváte, ale pak si přece jen dáte dvě a dvě dohromady, takže to finále už nepůsobí tak, jak by mohlo. Nicméně tohle je má jediná výtka vůči tomuto jinak překvapivě povedenému filmu, který má hodně povedenou ústřední dvojku (mezi Willem a Margot to jiskří, další důvod proč se těšit na Suicide Squad a díky svižnému tempu skoro žádná hluchá místa. 80 %. (13.12.2015)

Bavilo ma to. A velmi. Rovnako ako Podfukári, či Dannyho jedenástka aj Focus dokáže zaujať. A nie len preto, že tam hra Margot Robbie (ktorá je až hriešne sexi). Na druhú stranu Willovi ten sympatický pohlaď a frajerský prehlad, zas a znova lišiacky sekne. Od začiatku do konca je tento film, jedna velka hra klamstiev a ako bonus tu mame pribalený vyborny casting s ešte lepšom koncovkou. Miestami som sa pristihol, že nedýcham! 90% - 5* (29.06.2015)

Škoda, že celý film nebyl jen o dialozích mezi Jess a Farhadem, protože jak ty dva přišli k sobě, tak moje bránice začala makat na plnej výkon. Jenomže bohužel film má i děj a zaplétku, který nejsou úplně z nejvýsostnějších. Samozřejmě přehlídka luxusu je velkolepá, ale to taky nestačí. Asi nejvíc mě zklamaly výkony Willa a Margot, přišli mě oba hrozně ztuhlí. Navíc Willovo vypracované tělo mě cpali před kameru, tak často, až se snad nabarvím nahnědo, abych byl taky frajer, ale že by třeba někdo chtěl ukázat kozy či zadek Margot, to ani omylem, nebo toho chci po holkách tolik ? (26.02.2015)

Docela škoda že ve své druhé polovině nakonec film udělá podraz maximálně tak sám na sebe, protože první polovinu považuji za hodně povedenou a skvěle vygradovanou podfukem na B.D.Wonga. Ono je docela velkým problémem, když divák ve filmu už vůbec ničemu nevěří, když nevěří, tak jej to vlastně přestane i zajímat. Takže už mě bylo docela i fuk co se stane s našimi zlodějíčky. Chemie mezi Willem a Margon jinak zcela v pořádku. První půlka 70%, druhá 40%. (23.05.2015)

Já jsem si svůj vlastní hocus Focus prožil loni a bylo to takřka identické dobrodružství, jako zažili tady paní #TuBychPrcalDoKadaku a pan #TenNegrZmuzuVcernem. Byl jsem se svým kamarádem na poznávacím zájezdu v Benátkách, protože jsme si řekli, že by bylo moc milé, kdyby si dva dobří přátelé zajeli na nějaký hezký romantický výlet. Vše probíhalo relativně hladce, já užasle obdivoval zaoblené partie německých turistek s hutnými kníry a pomalu jsme se tak doplazili na náměstí hříšného Marka. Když v tom našinec ze zadních řad, jehož tvář se v okamžiku kratším než krátkém přetransformovala z bezstarostného výrazu profesionálního mámvpičisty na výraz posraného semvpičisty, na celou kolonii zmatených Čechů zděšeně zahlásil: "Já nemám peněženku!". Na to má bryskní mysl rozeného humoristy a nejlepšího baviče z celé směny zametačů chodníků obce Jebákov nezapomněla promptně zareagovat slovy: "Já už mám čtyři!". Ačkoliv jsem očekával neutuchající salvy hysterického smíchu, spustilo to spíše masivní vlnu nevole a rozpačitých reakcí. Upocený delegát svými prsty o průměrné tloušťce tří Javořických klobás do sebe v mžiku pojmul celý řízek s chlebem včetně sáčku a cedulky oběd pro Drobka, rukama si podebral parovodní potrubí, aby si při svižném olympijském běhu náhodou nevyrazil zuby, a rychlostí postaršího hlemýždě na invalidním vozíku se vydal za mnou. Zatímco můj spolucestovatel se mému náramně vydařenému džouku smál tak burácivě, až si omylem vysál ze zubu plombu, ostatní turisté na mě střídavě házeli pohledy spíše vražedné, jako by se právě stala katastrofa horší než Osvětim, Pompeje a Thor 2 dohromady. O dvě doby ledové později, kdy se ke mně s vypětím všech sádelnatých přelivů konečně dopotácel Drobek, nastala velice dramatická situace! Nejdřív jsem tedy musel počkat, než popadne dech, popadne naštěstí obrazně, ač i to pro něj byla disciplína veskrze atletická, a odčerpá galony nově se tvořícího potu do místní kanalizace, ale pak to přišlo! Zlovolným, ba až nenávistným pohledem na mě upnul svůj démonický zrak, pak si ještě asi čtyřikrát odkašlal a rukávem svetru z Lidlu otřel orosené čelo, a pověděl: "To si děláte prdel, nebo jste jen idiot?!". Já se za svoji veselou povahu samozřejmě pokorně omluvil, protože ten buřt by se na mě jinak určitě vymrdal a já umím italsky jen "No puedo nada", což je mimochodem španělsky a španělsky neumím taky, takže jsem to raději neriskoval a se skupinou nebývale humorných Čechů a jedním debilem, který prkenici záhy nalezl na dně batohu, jsme šťastně pokračovali v cestě napříč malebnou historickou Venezií! No a to je všechno. U filmu jsem asi čtyřikrát usnul, poněvadž to byla nudná předvídatelná sračka, takže čtenářům, kteří čekali postřehy z filmu a dočetli se až sem, bych rád vzkázal pouze strohé a výstižné - NASRAT! (22.04.2015)