Logan: Wolverine

Olala, don't funk with my Wolverine. Mám nějaké výtky, jež se obecně dají zařadit do dvou kategorií: Za prvé, co je to s tím divným načasováním jednotlivých scén a jejich návazností? Jako by si už někdo chystal vrátka na prodlouženou verzi (což začíná být vážná choroba současných filmů) a/nebo si nebyl jist, co všechno do filmu ještě patří a co už se rozvíjet nebude. A ta druhá je to nešťastné kombinování čerstvého pohledu na superhrdinskou/mutantí mytologii a úmyslného rozrušování klasického dějového oblouku s největšími kýči scenáristického řemesla známými lidskému pokolení. Ale na konci jsem brečela a hudba Marca Beltramiho byla skvělá, takže radši nebudu přemýšlet, co si myslím o všech těch mrtvolách tam kolem, a budu celkem spokojená. X marks the spot. (13.07.2017)

„There's no living with a killing. There's no going back from it.“ Deadpool (a před ním třeba Kick-Ass) využil Rkového ratingu k infantilnímu blbnutí. Logan je dospělé drama s oscarovými ambicemi (které jsou místy až příliš zjevné), v němž občas někdo někomu utrhne hlavu. Symbolicky je to právě Wolverine, který se před sedmnácti lety zasloužil o to, že komiksové filmy začaly být v Hollywoodu brány vážně, kdo nyní názorně dokládá, jakou evoluci žánr během uplynulých let prodělal. Teprve čas ukáže, nakolik game-changing filmem, uzavírajícím jednu a zahajujícím jinou etapu (podobně jako v případě westernů například Divoká banda), Logan bude. ___ Film se přes svou rozmáchlou stopáž drží mnohem víc při zemi než jiné superhrdinské bijáky. Diváky si snaží získat malým množstvím věrohodných postav se srozumitelnými motivacemi, ne epickou akcí (akční scény jsou nejen velmi syrové a „zemité“, k čemuž napomáhá nízko umístěná kamera, ale bohužel také poměrně nepřehledné). Vyprávění je oproti Nolanovým Batmanům velmi přímočaré – po celou dobu se drží hlediska hlavního hrdiny –, čehož ovšem dokáže využít ve svůj prospěch. ___ Logan je portrétem světa, který přestal věřit na hrdiny a šťastné konce. Lidé si nedůvěřují a za jediný validní argument považují nabitou zbraň. Moc mají v rukou korporace zapojené do vojensko-průmyslového komplexu, pro které jsou lidé (zejména chudí lidé) jen další odpočitatelné položky. Jackmanův vyhořelý renegát, kterému už na nikom a na ničem nezáleží, dává této společenské letargii (blbé náladě, chcete-li) konkrétní tvar. Podobně jako Clintu Eastwoodovi v nejedné roli mu přitom stačí tvářit se otráveně a cedit mezi zuby slova „shit“ a „fuck“. Film se sice drží hesla o dětech coby naší budoucnosti, ale těmito dětmi jsou příznačně potomci migrantů a navíc mutanti (tedy „jiní“), čili osoby v dnešní Americe dvojnásob nežádoucí. Zemí zaslíbenou je pak přirozeně Kanada. ___ James Mangold je zřejmě první režisér, který dokázal naplno využít potenciál superhrdinských narativů vypovědět nejen o univerzálním souboji dobra a zla, ale také o době, ve které žijeme (opět se zde nabízí paralela s westerny, které začaly být ke komentování přítomnosti využívány někdy v 50. letech, kdy vznikl mj. v Loganovi citovaný Shane). Na rozdíl od dřívějších filmů jako Temný rytíř povstal nebo Návrat prvního Avengera nejde o pár narážek na aktuální politickou situaci, Logan je společenskou nevolností prorostlý, projevuje se v melancholickém tónu i v rozjímavém tempu vyprávění (vždy ale včas nakopnutém další akční sekvencí). ___ Nevybavuji si, že bych kdy nějaký komiksový film prožíval takhle intenzivně, natož aby ve mně tak dlouho dozníval. Možná je to mou aktuální náladou, možná dobou, v níž přesně takové nepatetické příběhy o tom, že se si musíme pomáhat, mají smysl. Každopádně bych se nezlobil (a nedivil), kdyby se z tohohle nekompromisního zúčtování se žánrem stala podobná klasika, jakou jsou dnes třeba Nesmiřitelní. 90% (02.03.2017)

Skvělý nápad s "postapokalyptickým" nebo spíše "postkomiksovským" světem, v němž jsou superhrdinové již za zenitem, bez ambicí a nepotřební. Následné zpracování tématu mi ale nepřijde nijak oslnivé. Zkrátka fajn příběh vyhořelého, nasraného a lehce alkoholického Wolverina, který má na krku senilního dědka a malého nezvladatelného haranta. Taková lehce nadprůměrná pohoda, která podle mě ničím extra nevyčnívá. Emocionální katarze taky průměr, takže nechápu ten povyk okolo... 7/10 (15.04.2017)

Logan: Wolverin je taková pěkná tečka za tím naším příběhem. Celé osazenstvo kina to pochopilo jednotně a pochopila to i biletářka, když mi svítila baterkou do ksichtu a ptala se, kam jdu s tím kuřetem. A s tím salátem... Povídám jí, to není salát, ty vole, to je mangold! A ona prej, di do prdele s mangoldem, tady se smí žrát jen kukuřice. Ty kokot, povídám jí, Mangold je režisér toho filmu, né asi! Mangold je fakt borec, ale to už jsem jí neříkal, to říkám vám. Já ho fakt žeru. Vykřesal z komiksu film, který by mohl bavit i dospělý, aniž by vykřikovali "to je nereálný, pyčo!" vždycky, když Wolverínovi vyjedou z rukou nože Smart Clever z Horstova teleshopinku.Ne, vážně, je to peckovní podívaná, která nudí jen chvílemi. (04.03.2017)

Slába bohu, že to není Marvelovka! Naprosto bez očekávání jsem šla do kina na Logana a opravdu jsem Logana dostala. Podle mě nějaká akce v tomhle filmu vůbec není důležitá, nakonec ani ta cesta není důležitá. Důležitý je samotný Logan a jeho život. Vracím se k němu i tři dny po promítání, takže to mělo smysl. Dostaneme shrnutí celé Wolverinovy ságy v podobě starého utrápeného muže, který v podstatě chce jen v klidu dožít, což mu ovšem není přáno, protože najednou dostane na starost kromě vysloužilého mutanta i mutanta maličkého. Navíc tenhle malý mutant je mu neuvěřitelně podobný. Hugh Jackman je neuvěřitelný herec, co všechno dokázal zahrát, všechny ty emoce, co se zákonitě v jeho postavě musely vířit, vyplavaly u něj napovrch a divák naprosto věděl na čem je, pokud není emociální pařez. Skvělé rozloučení s ikonou. Velmi silné 4*, třeba po dalším zhlédnutí zvednu na 5. (03.03.2017)