poster

Bankúbá no Asahi

  • japonský

    バンクーバーの朝日

  • japonský

    Vancouver no Asahi

  • anglický

    Vancouver's Asahi

    (neoficiální název)

Drama / Sportovní

Japonsko, 2014, 132 min

Komentáře uživatelů k filmu (2)

  • Zíza
    ****

    Krásné kostýmy, ještě krásnější kulisy. Tyhle dvě věci byly opravdu přepychové. I herecké výkony byly velmi slušné, ale u koho mě nelaciné herectví překvapilo, byli Kanaďané, protože v japonských záležitostech většinou cizinci nebývají dobře zahráni, ztvárněni. Zde si nemohu stěžovat. Možná jen na Kamenašiho, ten mě tedy moc neokouzlil. Ovšem to tempo vyprávění… těch 132 minut mi připadalo spíš jako celé dopoledne. Občas tam byly tak nudné-pomalé-nezáživné pasáže, že jsem si musela jít přečíst, co se děje nového ve světě. Také mi přišlo, že na to, jak je film dlouhý, se málo věnuje postavám – a že jich tam bylo! Myslím, že by bylo lepší se pořádně věnovat jedné, Reggiemu (a jeho rodině), kterého hrál Cumabuki Satoši, nebo více podělit pozornost mezi tak maximálně tři hráče. Ale takhle to tak nějak divně skákalo sem a zase zpátky. Chápu záměr, ono stačilo naznačit a člověk hned chápal, o co jde a proč se třeba jaká postava tváří či se chová, jak se chová, ale mně to prostě nestačilo. Chtělo by to víc do hloubky. Ani napětí ze zápasů jsem si moc neužila; ne že by mi to nějak extrémně vadilo, ale pokud očekáváte plno napínavých zápasů, zklamu vás, tohle prostě není sportovní film. Sport tu jen jakým si lubrikantem, který hýbe filmem kupředu. Cumabuki ovšem vždy perfektně zahrál, když se něco povedlo. Správné vykulení a klid, přestože mu bušilo srdce vzrušením. Velmi se mi proto líbilo, jak tiše vždy hoši vzali nějaký úspěch, případně neúspěch. Vždycky se jančí, ale tady… příjemně osvěžující. Japonsky naznačující film o bídě a lesku japonských imigrantů v Kanadě hrající baseball. I přesto leckdy ospalé tempo, 4* s odřenýma ušima.(5.8.2015)

  • Tyckin
    ***

    Zíza to celé myslím vystihla velmi dobře, z mého pohledu stručně řečeno nepříliš zajímavý snímek o těžkém životě japonských imigrantů v Kanadě v první půli 20. století a o podivném způsobu jak vyhrávat baseballové zápasy. Při pohledu na Aoi napadlo, jestli bych se jako její žák učil extra špatně či výborně. Hádám ale, že s takto půvabnou a okouzlující dámou u tabule bych se těžko soustředil na učení :-)(22.10.2017)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace