Ghoul

Ukraine Cannibal Project. Hadžime! Jákl získává body za odění do bezútěšného kimona i eskalaci napětí na tatami ve finální fázi zápasu. Rozmáhajícím se nečistým praktikám boje jako jsou zvýšená hlasitost při lekačkách či poněkud násilné zapojení ektoplasmy rostovského gurmána se ani nepokoušel vyhnout a byl za ně napomínán. Samotný zápas pak končí prohrou Jákla s limity found footage na wazari. Soremade! Hledání svatého grálu žánru nadále pokračuje.. (15.07.2015)

Bohužel před lety jsem viděl film se stejným názvem Ghoul. Jednalo se však o britskou záležitost z roku 1975 a tam jsem se také seznámil poprvé co do pojmu i obrazu s ...... Když jsem se dozvěděl, že Jákl natočil horor stejného jména, měl jsem prakticky vyspoilerovaný obsah a lokace na Ukrajině v tom nemohla už zahrát zásadnější roli. Přesto jsem se na film těšil. Přeci jen solidní horor z pera i režisérské židle českého filmaře se u nás hned tak nevidí. A že je solidní jsem slyšel všude kolem od těch co jej již viděli. Sama zápletka není nijak originální, parta filmařů jede natočit dokument na Ukrajinu o lidojedovi a o kanibalismu ve třicátých létech po čas Stalinova hladomoru. Z prvu dobře se rozjíždějícího dobrodružství a vidiny slušně natočeného dokumentárního materiálu se nakonec skupinka hrdinů dostane do opuštěné chalupy hluboko v lesích, kde má bydlet onen kanibal, který s nimi slíbil natočit rozhovor. Večer je v chajdě kalba a ráno se skupinka probouzí s první neblahou předtuchou, když jeden z nich chybí. Navíc na kamerách a hlavně těch tajně rozmístěných se dějí podivné věci.... Dál nebudu spoilerovat. Moje rodina kdysi vlastnila vilu v lesích. Když její majitelé zemřeli, zůstal ten veliký dům opuštěný. Souhrou tragických událostí na konci války do domu nikdy nebyla zavedena elektřina ač vypínače byly na zdech. V domě se svítilo jen plynovými lampami s punčoškou, nebo petrolejkami. V místnostech to stále ještě bylo cítit po bývalých obyvatelích... Ve dne jsem neznal krásnějšího místa a rád jsem tam jezdil, ovšem v noci se dům, zahrady a hospodářská stavení staly čímsi podobným z tohoto filmu. Jákl velmi dobře rozehrál řadu lekaček i napětí jen díky nočním záběrům, kde jsou věci osvětlovány jen mihotavým světlem baterek či kamer s infra viděním. Za baterkami pak herci trhaně oddechují, vykřikují, volají... vše působí nesmírně autenticky a skutečně. Celý příběh navíc vložil do sychravého podzimu, takže sám les kolem usedlosti byl strašidelný i bez toho ostatního a to obzvláště za noci. Jenže, to už tu také bylo. Prvně jsem to viděl v Marylandských lesích u Záhady Blair Witch. Vše ostatní jsou už jen kopie. Závěr si mohl Jákl odpustit, já měl totiž také problém s uvěřením celé záležitosti. -- Pokud bych to měl nějak shrnout. Film celkem dobře odsýpá, párkrát se leknete a to je vše. Je to celé řemeslně provedeno velmi dobře, jenže vše tu už bylo a tak opět souhlasím s Malarkeyem - největší radost mám z toho, že to natočil našinec a že to snese srovnání se západem. Dávám tedy 3 fotografie. * * * (12.08.2015)

Skôr dobré, než zlé, ale nad scenárom radšej nerozmýšľajte. Režisér sa zrejme chcel presadiť na americkom trhu a išiel na to inteligentne. Nakrútiť hororový found footage je jedným z najľahších spôsobov. Potrebujete neznámych hercov, minimálny rozpočet, čo najamatérskejší vizuál a ani so scenárom si nemusíte lámať hlavu (väčšina found footage sa skončí pádom kamery poslednej obete bez nejakého veľkého vysvetľovania). Keďže vám stačí malý rozpočet, i mizerná tržba pár miliónov dolárov môže byť z ekonomického hľadiska vyhodnotená ako jednoznačný komerčný úspech. Ak by som o Ghoulovi pred pozretím nič nevedel, veril by som tomu, že ide o „bežnú americkú produkciu". Jáklovi sa v mnohých prípadoch darí nakrútiť fakt nepríjemnú strašidelnú scénu (gumáky na povale, finále v tuneloch, nočný generátor), nemá problém so zručne dávkovanými občasnými krvákmi (mačka) a veľký podiel na mojej spokojnosti mali pôsobivé ukrajinské exteriéry a interiéry. Plus je tu dodnes šokujúca „legenda“ o najslávnejšom sovietskom sériovom vrahovi. Produkcia Rob Cohen (režisér Rýchlo a zbesilo)! (21.11.2016)

Veľa povyku pre nič. Teda nie tak celkom. Jáklovi sa podarilo natočiť obstojný found footage film, ktorý je prakticky zameniteľný so špičkovou americkou produkciou. Je však toto pochvala? Hoci sa môže oprieť o aktraktívny námet, scenáristicky ide o rutinnú záležitosť. A keďže miesto českým hercom zaberá americké obsadenie, pojem zameniteľnosť nadobúda nový význam. Identický výsledok sa podarilo dosiahnuť už pred troma rokmi slovenskému Zlu a ten pritom vsádzal čisto na domáce kulisy. (09.11.2015)

Vůbec nevím proč, ale vždycky mi byl Jákl ml. hrozně sympatický, byť jeho kariéru nijak nesleduji. Docela mě překvapilo, když se pustil do horroru. Zvědavý jsem byl, to jo, i když jsem moc neočekával (už i proto, že od found footage neočekávám už leta prakticky nic, kromě nudy). A ejhle, Jákl si mé sympatie udržel, ba ještě upevnil. Ghoul s ničím novým nepřichází, ale sympaticky motá více věcí dohromady, což způsobuje, že to vůbec nenudí a nejednou, i díky slušnému herectví, i baví. Jasně, mohl jsem si postupně odškrtávat z tradičního FF seznamu: podivný zvuk za kameramanem, běhání s kamerou v noci, běhání s kamerou ve sklepeních a tunelech, ale mě to bavilo. kdybych měl vytvořit seznam deseti oblíbených found footage horrorů (a věřte, že bych to bral jako krutý trest), Ghoul by se tam určitě objevil. Že by se českému filmovému horroru začalo blýskat na lepší časy? 3.5* (09.08.2015)